We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 106.

---Jerome---

,,Jo?! Tak když chceš tak vypadni!" zakřičela Chloe a ukázala na hlavní dveře. ,,Proč já?! Je to můj dům! Já jsem pán tohohle domu!" křikl jsem zpátky a rozhodil rukama. ,,Tenhle dům je napsaný na mě chlapečku! A ty jsi možná tak debil tohohle domu!" dala mi facku a odkulhala nahoru. Měl jsem strašnou chuť jít za ní a hned se s ní vyspat. Je neskutečně sexy když se zlobí, ale už několik let si od ní nechávám vše líbit. Toho je teď konec a já jí ukážu kdo velí týhle domácnosti. Šel jsem nahoru a hned do ložnice.

,,Ještě jsi neuklidila ten bordel dole." prskl jsem a zabouchl dveře. ,,Ani to nemám v plánu." odfrkla si. Zasmál jsem se, sundal si tričko a šel k ní. Tohle jsem opravdu dělat nechtěl, ale... Musel jsem. Násilím jsem jí roztáhl nohy a lehl si nad ni.

,,Jerome přestaň, já to nechci!" tekly jí slzy a snažila se mě jakkoliv zbavit. Trhalo mi všechny orgány jí takhle vidět, ale musel jsem to udělat.

Po dobu celého našeho sexu brečela. Vlastně se dá říct, že jsem jí znásilnil... Jsem vážně hovado...

Ráno jsem se probudil a byl jsem v posteli sám. Nečekaně... Po tom co jsem včera udělal se ani nedivím. Ale nemám v plánu se omluvit. Chci jí ukázat, že tu velím já.

Vstal jsem, oblékl jsem se a šel do kuchyně. V kuchyni byla jen Chloe, která se opírala o linku a když mě viděla začaly jí zase téct slzy. Sedl jsem si ke stolu a čekal. Položila přede mě talíř se snídaní, která byla ledová jak týden stará mrtvola.

,,Chloe?" zamračil jsem se. ,,Co je?! Chceš mě vohnout o linku a znásilnit jako včera?!" prskla. ,,Chci aby jsi mi udělala novou snídani. Tahle je ledová." začal jsem klepat prsty do stolu. ,,Máš vstávat dřív!" zamračila se a chystala se odejít. Když procházela kolem mě chytl jsem jí za zápěstí. ,,Řekl jsem ať mi uděláš novou snídani kurva! A když to řeknu tak tu zkurvenou snídani uděláš! Rozumíš?!" zakřičel jsem. Se slzami v očích zakroutila hlavou a šla zpět do kuchyně. ,,Tak se mi to líbí." zasmál jsem se a při její cestě do kuchyně jsem jí plácl přes zadek. Ignorovala to a šla dál. Nechtěl jsem se k ní takhle chovat, ale nemám prostě na výběr.

Položila přede mě talíř a chystala se odejít. Podívala se na mě tázavým pohledem jestli může odejít. ,,Jdi mi z očí." mávl jsem rukou a ona odešla. Po snídani jsem šel do ložnice s odporným úmyslem zopakovat to co jsem udělal včera večer. Na posteli jsem našel jen papírek u, kterého ležel Chloenin prsten.

Chováš se teď hůř než normálně. A já s obludou žít nebudu.
Sbohem Jerome.

To je Vocas! 😠😠😠😠😠 Omlouvám se, že teď nevychází kapitoly tak často, ale není čas :( ale přísahám, že se pokusím polepšit!