We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 8.

Jerome: Tak co jaké jsou ulice Gothamu? :D

Já: Nevím, zeptej se někoho kdo to vědět bude. ;)

Jerome: Takže máš bydlení jo? S kým jsi musela spát? XD

Já: Ha, Ha, ha. Bydlím s jednou třináctiletou holčinou. Nechala mě u sebe.

Jerome: Takže jsi pedofil, jo?? :DD Kdybych to věděl tak ti nějaký děti seženu. :D

Já: Jdi k čertu.

Jerome: Jak můžu jít sám k sobě?

Bože to je idiot! Že já se s ním v Arkhamu vůbec mluvila! ,,Takže jmenuješ se Amanda Atkins, je ti 40 a jsi rozvedená." přišla do pokoje Ann. ,,Ale já jsem Chloe Barton, je mi 18 a nikdy jsem nikoho neměla." zasmála jsem se. Ann se plácla do čela. ,,Ale jako moje máma. Když budeš někde hrát mojí mámu budeš Amanda jo?" zasmála se. Jen jsem s úsměvem přikývla a šla spát.

Ráno

,,Vstávej Chloe! Musíme do školy!" slyšela jsem ten tisklavý hlas. ,,Však mě ze školy vyhodily..." zabrblala jsem. ,,Jo ale teď musíš jít jako Amanda." zasmála se. ,,Dobře..." sedla jsem si a promnula si oči. ,,Všechnu hygienu i líčení jsem ti sehnala máš to v koupelně." usmála se a odešla do pokoje. Pousmála jsem se a vydala se do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, učesala své obarvené vlasy, které jsme včera barvily a trochu se nalíčila. ,,Eee... Ann?" přišla jsem do kuchyně kde už byla snídani. Tu holku chci domů. ,,Ano?" podívala se na mě a nadzvedla obočí. ,,Půjde ta barva rychle smejt, že jo? Já bych totiž ráda měla zpátky svoje vlasy." zasmála jsem se a sedla si ke stolu. ,,Jo nějak po 10ti umytích vlasů se to smeje." řekla a podala mi snídani. ,,Díky." usmála jsem se a pustila se do jídla.

,,Tak pojď mami!" křikla po mě když jsme byli kousek od školy. ,,Však jdu!" křikla jsem zpátky a udržovala rovnováhu, protože jsem měla podpatky. A já a podpatky nejsme zrovna kámoši. Po chvilce se mi podlomila noha. Samozřejmě, že jsem musela spa.. Počkat. Jaktože neležím na zemi s rozbitou hlavou a v klidu neumírám. Někdo mě chytil. A když teď otevřu oči zjistim kdo to je. Né, že by se mi zrovna chtěly ty oči otevírat, ale navždycky je zavřený mít nemůžu. Nebo jo? Nee.. 3, 2,1 oči otevřít! ,,Ahoj krásko." usmál se zrzek stojící nade mnou, který mě drží kolem pasu. ,,Ahoj Jerome." řekla jsem znechuceně. ,,Ale nedělej, že mě nevidíš ráda." zasmál se a postavil mě na nohy. ,,No ani moc ne." vyplázla jsem na něj jazyk. ,,To jo a přitom jsi úplně nadšená." zvedl bradu a dělal namyšleného. Počkat. On je namyšlenej, já zapoměla.. ,,Vodpal Jerome." protočila jsem očima. ,,Dobře, ale na rozloučenou." zasmál se. Nejdříve jsem nechápala, ale pak se stalo něco divnýho. Přitiskl mě ke zdi domu a začal mě líbat.

Pokračování příště...