Kapitola 56.

516 37 6
                                    

O 5 let později...

Zjistili jsme, že náš syn je opravdu génius. Ve školce nás poslali mu necháme udělat IQ testy, protože i věci co se učí na vysokých školách. Zjistili, že opravdu větší IQ než jeho vrstevníci a dokonce i než pár starších jedinců. Jenom škoda, že svou inteligenci používá jako jeho otec. Na hovadiny. Vlastně on je celej po Jeromovi. Jak fyzicky tak psychicky. Jestli zdědil něco po tak to nemám páru, ale zatím se nic neprojevilo.

,,Dextere!" zaječela jsem když jsem vešla do jeho pokoje. ,,Ano mami?" usmál se když ke mě došel. ,,Okamžitě uklid ty nože tam kde mají být!" zamračila jsem se a ukázala do pokoje. Protočil očima a šel uklízet. ,,Takhle marnit moje IQ!" řekl naštvaně. ,,Hlavně, že ty ho používáš na inteligentní věci." zasmála jsem se. ,,Ahoj teto." usmála se Anabelle. ,,Ahoj broučku." usmála jsem se a objala ji. ,,Ahoj Dextere, chceš pomoct?" usmála se na Dextera. ,,Ne." prskl a furt se mračil. ,,Dextere dá se to říct i slušně." složila jsem si ruce na prsou. ,,Ne, děkuju." prskl a dál sbíral nože. ,,Fajn. Teto nevíš kde je máma nebo táta?" nadzvedla obočí. ,,Oba jsou v práci. Za chvilku přijde strejda Jerome a dnes vás hlídame my dva." usmála jsem se. ,,Dobře, tak já si jdu číst." uchechtla se a šla dolů. Anabelle je moc krásná. Má černé dlouhé vlasy po Melanie a oči po Aaronovi.

,,Proč nejsi jako Anabelle?" zasmála jsem se a opřela se o futra jeho dveří. ,,Protože Anabelle je divná." protočil očima. ,,Dextere to, že je klidná a hodná neznamená, že je divná." uchechtla jsem se. ,,Jo znamená." zamračil se a odešel. Odfrkla jsem si a šla dolů. Opřela jsem se o bar a sledovala Dextera.

,,Hádej kdo je doma." zavrněl mi do ucha Jerome a zezadu mě objal kolem pasu. ,,Ahoj." uchechtla jsem se a otočila se čelem k němu. Všimla jsem si, že má oblečení zase od krve. ,,Ty jsi zase něco čistil?" zasmála jsem se. ,,Jasně." uchechtl se a políbil mě. ,,Fuuuj vy jste nechutný." zatvářil se znechuceně Dexter. ,,Dextere tohle dospělí normálně dělají." uchechtla se Anabelle. ,,Ale vždyť to je odporný." vyplázl jazyk. ,,Ale dospělí si tím dávají najevo, že se mají rádi. Myslela jsem, že s tvým IQ by jsi to mohl vědět." zasmála se. ,,Takže vy si dáváte lásku najevo tak, že si vzájemně strkáte jazyky do pusy?" nechápavě se na nás podíval. Jerome se rozesmál a já se taky musela zasmát. ,,To poznáš až budeš starší." uchechtla jsem se. ,,Ale já to chci poznat teď." zamračil se a složil si ruce na hrudi. ,,Vždyť můžeš." zasmál se Jerome a ukázal na Anabelle koukající do knížky. Dexter nadzvedl obočí. Jerome s úšklebkem přikývl. ,,Jerome jsi idiot?" zašeptala jsem mu. ,,Počkej a sleduj." uchechtl se.

,,Anabelle?" řekl stydlivě Dexter. ,,Co je?" nadzvedla obočí a dívala se na něj. ,,Můžu s tebou zkusit dát najevo lásku?" zazubil se. ,,Ne Dextere. Můj jazyk bude v mojí puse a né v něčí jiný." zamračila se. ,,Prosím." udělal smutný obličej. ,,Ne." řekla rázně. ,,Ohh.. Náš syn je poprvé ve friendzone." zasmál se Jerome a já s ním. ,,To není k smíchu." zamračil se. ,,Promiň, ale je." zasmála se Anabelle. Hodil na ní vražedný pohled a odešel k sobě do pokoje. ,,Jdu za ním, ty se převleč." uchechtla jsem se a chystala se odejít. ,,Počkej, ale co Anabelle?" nadzvedl obočí. ,,Copak ty se budeš převlíkat 4 hodiny? A navíc Anabelle není Dexter." uchechtla jsem se a šla.

,,Dextere, broučku co je?" posadila jsem se vedle něj a jeho velkou postel. ,,Proč semnou Anabelle nechtěla dát najevo lásku?" podíval se na mě smutně. ,,Víš, Anabelle je ještě malá a ty taky. Až budete v pubertě tak tohle asi budete zkoušet. Tohle je pro vás zatím nechuťárna, ale až budete starší tak pochopíte, co se nám na tom s tvým otcem tak líbí." zasmála jsem se. ,,Jste nechutný." zasmál se a objal mě. ,,Zlato?" slyšela jsem ode dveří. Otočila jsem se na Jeroma a nadzvedla obočí. ,,Už přišla Melanie s Aaronem tak máme čas pro sebe." řekl svůdně. ,,Ty nadrženče." zasmála jsem se. ,,Co to je nadrženec?" ozval se Dexter a já zrudla. Jerome se smíchem odešel a nechal mě v tom. ,,To je... To je když má tatínek maminku tak rád, že už to nemůže vydržet." usmála jsem se nejistě. ,,Nemůže vydržet co?" uchechtl se. ,,Na to jsi ještě mladej." zamračila jsem se a odešla.

,,Jak jsi mě v tom mohl nechat?!" zasmála jsem se když jsem přišla do ložnice. ,,Jsem správnej táta. Nechám výchovu na matce." uchechtl se. Došla jsem k němu a posadila se na něj obkročmo. ,,To bylo mooc zlý." usmála jsem se. ,,Jo, zasloužím si být potrestán." zasmál se a přitáhl si mě do polibku.

Uprostřed našeho.... Hraní si. Se rozrazily dveře a dovnitř vlíl Dexter. Ten pocit když vás karma miluje a vy máte deku. ,,Tati koukej! No fuuuuj!"

😂😂😰😰 Promiňte to sem musela dát😂😂 Chudák Dexter. Takhle mladej a je ve friendzone a zajištěný životní trauma 😢😢😂😂

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat