We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 152.

3. Měsíc

---Chloe---

,,Jerome já přísahám, že umřu..." vydechla jsem a hladila si břicho. ,,Nesmíš umřít. Co bych bez tebe dělal?" řekl dětským hláskem a objal mě. ,,Aww... Ty jsi sladkej." přitulila jsem se k němu. ,,Najít si novou holku je moc práce." zasmál se a já ho praštila do ramene. ,,Seš kretén." prskla jsem a odtáhla se od něj.

,,Vždyť víš, že jsem si dělal srandu kotě." uchechtl se. ,,Nenávidím tě." procedila jsem mezi zuby a posadila se k němu zády. ,,Nemůžeš mě nenávidět. Máme spolu jeden nepovedenej pokus o dítě a v břiše máš druhej pokus." objal mě zezadu a začal mě hladit po břiše. ,,A taky mě moc miluješ." políbil mě na krk. ,,A to jsi vzal kde? Že tě miluju?" uchechtla jsem se. ,,Pro prachy se mnou bejt nemůžeš. Ty nemám." zasmál se a já taky.

,,Máme už vůbec jména?" zeptal se Jerome po chvilce hlazení mého břicha. ,,Já nevím jak ty, ale já jména nemám." pokrčila jsem rameny. ,,Já mám pořád svůj návrh na to, že to bude Jerome a holka Jerome." zasmál se. ,,Na to hodně rychle zapomeň. Já nehodlám svýmu dalšímu dítěti nebo dětem zničit život." uchechtla jsem se. ,,Tím jsi chtěla naznačit, že moje jméno je hrozný?" řekl uraženě Jerome. ,,Počkej zamyslím se.... Jop." přikývla jsem. ,,Furt lepší než to tvoje. Chloe. Takový obyčejný, trapný a nudný jméno." řekl znechuceně. ,,Jerome přestaň se chovat jako dítě. Já to nemyslela vážně." zasmála jsem se. ,,Proč se nemůžou jmenovat Jerome?" zeptal se smutně. ,,Lásko. Holka nemůže bejt Jerome, protože to je klučičí jméno a kluk se tak jmenovat nebude, protože... Protože... By ti pak mohl konkurovat v tvojí dokonalosti. To přece nemůžeš dopustit ne?" nadzvedla jsem obočí. ,,No jo... Máš pravdu... To nemůžu dopustit..." zamyslel se a já si oddechla. ,,Probereme to až budeme vědět co to vůbec bude. Dobře?" uchechtla jsem se. ,,Tak jo.." povzdechl si a políbil mě do vlasů.

,,Ale stejně chci, aby se to jmenovalo Jerome." zasmál se a já protočila očima. ,,Je to v mým břiše, bude se to jmenovat jak řeknu já." řekla jsem rázně. ,,Ale je to ze mě takže mám právo tomu taky vybrat jméno.". ,,Ty jsi vybral jméno Dexterovi!" zamračila jsem se. ,,Ale co když to tentokrát bude povedený? Nebo to bude holka? Těm jsem jméno ještě nedal." uchechtl se. ,,Holce jméno dávat nebudeš. Na to hodně rychle zapomeň." vyplázla jsem na něj jazyk. ,,Tady vidíš jak máš zlou mámu. Mě tady šikanuje." zasmál se a dál mě hladil po břiše. ,,Má úžasnou mámu. Jen má blbýho tátu." uchechtla jsem se. ,,Jak si vůbec můžeš dovolit tohle říct?" nadzvedl nechápavě obočí. ,,Protože je to pravda." pokrčila jsem rameny a Jerome uraženě vstal.

,,Kam zase jdeš?" nadzvedla jsem nechápavě obočí. ,,Já jdu pryč. Nebudu tady s tebou." odfrkl si uraženě. ,,Jasný. Do osmi buď doma." mávla jsem rukou a on uraženě odešel.

,,Co mu zase je?" nadzvedl Dexter obočí a pokynul na odcházejícího Jeroma. ,,Co asi? Urazil se." protočila jsem očima. ,,Neuráží se teď nějak často?" uchechtl se a sedl si vedle mě. Přikývla jsem. ,,Jsem myslel, že jsi těhotná ty a ne on." zasmál se. ,,To já taky." přikývla jsem. Zapla jsem televizi a koukali jsme se na nějakej film. A jelikož teď brečím i u předpovědi počasí, tak jsem brečela i u tohohle filmu, kterej byl komedie...

,,Mami proč brečíš? To je komedie. U toho se máš smát." uchechtl se Dexter. ,,Vždyť to je úplně drastický! U toho se nedá nebrečet!" křikla jsem mezi tím co jsem brečela. ,,Mami prosimtě dejchej. Je to v pohodě." začal mě uklidňovat. Takhle mě uklidňoval do doby než se ozvalo prásknutí dveří a Jeromův smích. S Dexterem jsme se na sebe podívali a já šla na chodbu.

,,Děláš si prdel?!" zaječela jsem, když jsem viděla v jakém je Jerome stavu. ,,Já nevím..." zakroutil hlavou. ,,Proč jsi chlastal?!" nechápavě jsem zeptala. ,,Já nevím..." znovu zakroutil hlavou. Taky jsem si všimla toho co měl na krku. ,,Jerome od koho máš ty cucáky?" zamračila jsem se. ,,Já nevím... Asi od holky.." pokrčil rameny. ,,Ty jsi mě podvedl?" nadzvedla jsem obočí. ,,Ne... Myslím..." zakroutil hlavou. ,,Jerome máš cucáky a rozeplej poklopec. A smrdíš jako ženská." začala jsem poklepávat nohou. Sáhl si do rozkroku a pak si k tý ruce přičichl. ,,Taky cejtim ženskou." pokýval hlavou. ,,Ty jsi prase." řekla jsem znechuceně. ,,A teď mi řekni kde jsi byl." zamračila jsem se. ,,V tom baru jak je kousek odtud... Pracuje tam taková sexy holka. Pořád mi nalejvala, zatáhla mě někam a tam mě sprostě znásilnila. Cejtim se tak zneuctěný!" křikl zdrceně. ,,Popiš mi tu holku ty hovado!" zaječela jsem. ,,No... Já nevím..." pokrčil rameny. ,,Tak si vzpomeň!" křikla jsem znovu. ,,Dobře! V klidu!" zvedl ruce v obranném gestu a já se plácla do čela. ,,Byla to... Docela vysoká zrzka.. A měla... Dobrý prsa, ale ty tvoje jsou samozřejmě lepší. A... Černý tílko.." dostával ze sebe po chvilkách. ,,Dextere!" křikla jsem. Došel ke mě a nadzvedl obočí.

,,Ty chodíš do toho baru co odtud není daleko, že jo?" nadzvedla jsem obočí. ,,Jo, ale nepiju tam. Přísahám. Mickey mě k tomu vždycky donutí!" řekl nervózně. ,,Chlastej si kde a s kým chceš mě jde teď o něco jinýho. Pracuje tam nějaká zrzavá holka?" nadzvedla jsem obočí. ,,Jooo... Je vysoká, dlouhý zrzavý vlasy a furt mě balí." pokrčil rameny. ,,Jak se jmenuje?". ,,Jeežiši... Myslím, že... Laura... Nebo tak něco." zamyslel se. ,,Proč?" nadzvedl obočí. ,,Podívej se na stav tvého otce a následně na jeho krk. Hned pochopíš." usmála jsem se a popadla bundu. ,,Kam jdeš mami?" nadzvedl obočí. ,,Já si jdu povídat se slečnou, která si to rozdala s mým snoubencem." prskla jsem a odešla.

Když jsem vešla do toho humusu tak jsem zaměřila svůj pohled na bar. Stála tam bruneta. ,,Ssssaaaakkkrrraaa...." procedila jsem mezi zuby a došla k baru.

,,Ahoj, hledám tady takovou zrzavou slečnu." usmála jsem se. ,,Jasně. Lila je vzadu. Za chvíli by měla přijít." řekla s úsměvem a já přikývla. Kdyby Jerome věděl, že se jmenuje Lila, tak ji zabije dobrovolně..

,,Potřebovala jste mě?" usmála se na mě zrzavá holka a já si jí znechuceně prohlídla. ,,Ano.. Potřebovala bych s vámi mluvit. O samotě." přikývla a pokynula abych šla za ní. Došli jsme do nějakého skladu.

,,Co tedy potřebujete?" nadzvedla obočí. ,,Obsluhovala jste dnes nějakého zrzavého muže?". ,,Ano, ale... Proč se na to ptáte?" zamračila se. ,,Dostalo se ke mě, že jste s ním měla poměr. Je to pravda?" nadzvedla jsem obočí. ,,Promiňte, ale... Do tohohle vám nic není." zakroutila hlavou. ,,Takže jo. Ale já bych vám chtěla oznámit, že on je můj." vzala jsem nějakou nádobu a došla k ní. ,,Jenom můj." usmála jsem se a nádobou jí praštila do hlavy. Sesunula se k zemi a já ještě popadla střep a zabodla jí ho do krku.

,,Ale nebojte se slečno. Až přijdu domů, tak na tom Jerome nebude líp." zasmála jsem se a odešla.

Já vím, že je ještě brzo, ale chci se vás zeptat co chcete, aby z Chloe a Jeroma vzešlo? 😂😂😃 Případně jak by se to jmenovalo 😃😂😂