We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 96.

---Dexter---

Leželi jsme s Melissou v písku a povídali si. Několikrát jsem zahlédl Anabelle, ale to mi bylo jedno. Užíval jsem si chvíle se svou novou, úžasnou, krásnou a chytrou přítelkyní.

,,A nechtěl by jsi u mě dnes přespat?" usmála se a políbila mě. ,,Na to mám z tvého táty moc velkej respekt." uchechtl jsem se a ona semnou. ,,Radši půjdeme k nám." usmál jsem se a ona s úsměvem přikývla. ,,Jen zavolám tátovy." usmála se, vytáhla si z kabelky telefon a zavolala.

,, Ahoj tati, já dnes přespím u Nikol jo?" řekla mile. ,,Dobře, pa." típla to a já se zasmál. ,,Takže teď jsem Nikol, jo?" uchechtl jsem se. ,,Musíš být, jinak by mi to neprošlo." usmála se a políbila mě. Leželi jsme tam až do večera.

,,Chceš už jít?" podíval jsem se na ni a ona přikývla. Vstali jsme a oblékli se. Samozřejmě bylo oblečení celé od písku.

,,A jak se dostaneme domů?" podívala se na mě smutným obličejem. ,,Neboj. Mám svoje esa v rukávu." uchechtl jsem se a vytáhl telefon.

,,Strejdo. Nutně potřebuju aby jsi pro mě a mou novou přítelkyni přijel a hodil nás domů." uchechtl jsem se. ,,Jasně, kde jste?". ,,Na pláži nedaleko Gothamu.". ,,Dobře, za chvíli tam jsem." zasmál se a típl mi to.

Strejda Kanibal nás odvezl domů a my se přemístili do mého pokoje.

,,Asi nemáš nějaké oblečení, že?" zasmála se Melissa. ,,No.. můžu ti půjčit svoje triko a trenky." zasmál jsem se a vytáhl věci ze skříně. Podal jsem jí je a ona odešla do koupelny. Po chvilce se ozval zvuk tekoucí vody, takže se sprchovala. Posadil jsem se do křesla, aby postel nebyla plná písku a přemýšlel.

Nemůžeš tam jít! Jste spolu pár hodin! Nemůžeš se s ní hned vyspat! Okřikoval mě můj vnitřní hlas a já se snažil do té koupelny nejít. ,,Musíš to vydržet, musíš to vydržet." šeptal jsem si furt dokola. Po chvilce Melissa vyšla z koupelny a usmála se.

,,Můžeš jít." uchechtla se a lehla si do postele. Vzal jsem si nějaké oblečení a šel se taky osprchovat.

Vrátil jsem se do pokoje a lehl si vedle Melissy. Byla na telefonu a prohlížela si Facebook. Když si mě všimla, tak odložila telefon a lehla si čelem ke mě. S úsměvem si mě prohlížela.

,,Co je na mě tak zajímavého?" uchechtl jsem se a ona semnou. ,,Ty jsi zajímavý sám o sobě." usmála se. Políbil jsem ji a ona se ke mě přisunula blíž. ,,Až takhle rychle jo?" zasmál jsem se. ,,Vždyť sám víš, že ti nejde odolat." zazubila se a znovu si mě přitáhla do polibku. Odtáhl jsem se, protože jsem na chodbě slyšel smích a kroky. Nebyl to jen Anabellin smích, ale i smích nějakého kluka.

,,Děje se něco?" drkla do mě Melissa. ,,Eh... Nemysleme na to." uchechtl jsem se a znovu ji začal líbat.

Ou dééééjm 😂😂😎😎