We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 21.

Stál tam Jerome, líbal se s nějakou blonckou a kolem nich šťastně poskakovala Ann. Och krásně se jí beze mě vede. Svině nevděčná! Sedla jsem si na nedalekou lavičku. Samozřejmě si mě Ann hned všimla. Schovala se za blondýnu, ta se k ni sklonila a začala Ann něco říkat. Bože, jak nenápadný! Po chvilce se na mě podívali obě, včetně Jeroma. Ten se na mě usmál. Ironicky jsem se usmála a zamávala. Hned potom jsem protočila očima a začala si prohlížet okolí. ,,Ahoj." přisedl si ke mě. ,,Vodpal zrzku." řekla jsem bez náznaku jakékoliv emoce. ,,Sama jsi zrzavá." zasmál se. ,,Proč si nejdeš za svojí blonckou a Ann." řekla jsem ironicky a zvedla se. ,,Ale no tak. Snad se furt nezlobíš." zasmál se a taky si stoupl. ,,Dostali jste mě do Arkhamu!" křikla jsem naštvaně. ,,Byla jsi tam den." zasmál se. ,,Ale furt jsem tam byla!" prskla jsem. Podívala jsem se na blondýnu. Usmála se na mě. ,, Myslím, že tě volá tvoje Barbie." řekla jsem otráveně. ,,To je Barbara." usmál se. ,,No vidíš první tři písmena jsem uhodla!" zasmála jsem se. ,,Zabila své rodiče." řekl a zasněně na bloncku koukal. ,,Já jsem zabila svojí mámu a ještě asi 20 lidí." řekla jsem uraženě. ,,To ano, ale ona je jiná." usmál se. ,,Jo, to jsem taky byla. Jak dlouho? Dva dny?" začala jsem dělat zamyšlenou. ,,Dva dny, 13 hodin, 20 minut a 56 vteřin." usmál se. ,,A jak dlouho je ona výjimečná?" zvedla jsem obočí. Podíval se na hodinky. ,,Dva dny, 6 hodin, 30 minut a... 26 vteřin." usmál se. ,,Ty to takhle fakt hlídáš?" podívala jsem se na něj nechápavě. Jen pyšně přikývl. ,,Jasně. Tak se měj. A doufám, že tě Barbie zabije." usmála jsem se a odešla. Napadlo mě, že zajdu za svým dobrým přítelem. Oswaldem.

Dorazila jsem k velké tmavé budově, zazvonila na zvonek a čekala. ,,Kdo to je a co chcete?!" ozval se Oswaldův hlas z "vysílačky" (prostě to co mají paneláky takový ty zvonky 😂). ,,Ahoj Oswi." řekla jsem sladkým hláskem. ,,Zrzko! Jsi to ty?" zasmál se. ,,Né asi." zasmál jsem se. Dveře zabzučeli a já vešla do budovy. Došla jsem do patra s Oswaldovo bytem a zaklepala na dveře.

,,Ahoj!" řekl nadšeně Oswald a objal mě. Objetí jsem mu samozřejmě opětovala. ,,Pojď dál." pokynul a já vešla. Zavřel za mnou dveře a šel se posadit na pohovku. Sedla jsem si do křesla naproti němu. ,,Dáš si něco?" podíval se na mě a upil ze sklenice. ,,Nějakej hodně dobrej chlast." uchechtla jsem se. Jen se smíchem přikývl a pokynul na sluhu, který mi donesl flašku whisky a sklenici. Hned jsem si nalila a napila se. ,,Prej si měla nějakou aféru s tím zrzavým maniakem." zasmál se Oswald. Probodla jsem ho pohledem. ,,Ou... To se ti moje návštěva asi líbit nebude..." podrbal se na zátylku. ,,Děláš si" nestihla jsem to doříct, protože někdo vešel do místnosti. ,Čau Oswa..Chloe?"

Chci vám strašně poděkovat za 1000 přečtení!! ❤❤ Chtěla bych se vás zeptat, jestli by jste chtěli nějaký speciál, jako například fakty o tomhle příběhu nebo něco jiného, pokud ano určitě své nápady na speciál napište 😊💙💙

Názory?
.
.
Výtky?
.
.
Návrhy?