We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 138.

---Dexter---

,,Jak to myslíš?" Anabelle se na mě nechápavě koukala a já se vychytrale usmál. ,,Ehm.. Já na tejden budu holka a ty na tejden kluk. Vyměníme si povinnosti a činnosti a schválně kdo to bude mít horší." řekl jsem hrdě a v hlavě se chválil za svůj geniální nápad. ,,Kdybych byla kluk jako seš ty, tak bych musela mít každej den jinou holku." protočila očima. ,,Nemusíš mít holky. Je přece tolik jiných možností." zazubil jsem se a Anabelle se na mě znechuceně koukala. ,,Ty seš fakt prase." znechuceně se zatvářila. ,,Teď nebudeme mluvit o tom kdo z nás je větší prase a ty ze sebe udělej kluka. Aby jsi byla to prase ty." uchechtl jsem se. Uchechtla se a šla ke skříni ze, které vytáhla obvaz.

,,Na co obvaz?" nechápavě jsem se na ní podíval. ,,Aby mi nebyly tak moc vidět prsa?" nadzvedla obočí. ,,Takže ty si tím jako omotáš prsa?" uchechtl jsem se a ona přikývla. ,,Můžu ti pomoct?" řekl jsem dětským hlasem a čekal její znechucenou reakci. Dočkal jsem se, ale jen přikývnutí. ,,Počkej jako fakt?" zasmál jsem se a ona pobaveně přikývla. ,,Vážně? Vážně necháš mě, abych na tebe sahal?" nadzvedl jsem obočí a ona protočila očima a znova přikývla. ,,TY MĚ necháš abych ti sahal na prsa?" nadzvedl jsem obočí a šel k ní. ,,Ne na prsa! Na ten obvaz budeš sahat!" zasmála se a sundala si tričko. ,,To psychicky nezvládnu." hlasitě jsem polkl a čekal kdy nadejde ta osudná chvíle. ,,Dextere.... Psychicky si zvládl to když jsi viděl svoje rodiče při". ,,Nemluv o tom!" křikl jsem a zamračil se. ,,Mám z toho do teď noční můry..." oklepal jsem se a snažil se na to nevzpomínat. Nejhorší moment mého života a ona mi to bude připomínat... Fuj..

Po této -pro mě- stresující akci, si Anabelle stáhla vlasy do culíku a donesla nůžky. Stoupla si k zrcadlu a začala nůžky štelovat tak, aby byly u culíku.

,,Opovaž se." zamračil jsem se. ,,Proč? Mám svoje práva. Můžu si stříhat vlasy." uchechtla se a začala se zase štelovat. ,,Nemůžeš, já ti to zakazuju." vstal jsem a šel k ní abych jí vzal nůžky. ,,Dextere ty nezajímáš ani svojí mámu natož mě." protočila očima. ,,R.I.P my sebevědomí..." povzdechl jsem si a vzal jí nůžky. ,,Prosím tě. Ty toho sebevědomí máš tolik, že by z toho vyžilo 5 somálskej vesnic." protočila očima a snažila se mi vzít nůžky. ,,Nebudeš si prostě stříhat vlasy. Tečka." usmál jsem se. ,,Mám bejt kluk! Ty už se v tu ženskou měníš. Nevíš co chceš." odfrkla si a mě to připomnělo písničku. ,,So tell me what you want..." zpíval jsem si pro sebe a nevšiml si, že mi Anabelle vzala nůžky a odstřihla si culík.

,,Neeee! Proč jsi to udělala?! Tvoje vlasy! Ty vrahu!" zamračil jsem se na ní a všiml si, že po "menší" úpravě jí to i celkem sluší. ,,Dobře beru zpátky." zasmál jsem se. Šla ke skříni a vytahala nějaký moje oblečení.

,,Co zkoušíš?" zamračil jsem se a ona protočila očima. ,,Jdu se oblíct. Vystřel." prskla a vyhodila mě z pokoje.

,,Ty seš teď z nás ta úchylná! By ses měla ještě předvádět!" zasmál jsem se a opřel se o dveře. ,,A ty seš holka, takže běž vařit!" křikla zpátky. ,,Seš si jistá?" uchechtl jsem se. ,,Jo!" křikla a já se zasmál a vydal se dolů.

,,Moment... DEXTERE NESAHEJ NA TEN SPORÁK!"

Tohle neskončí dobře 😂😂😂 co myslíte?😂😂😂