We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 80.

---Dexter---

Probudil jsem se s Anabelle vedle sebe a trochu divným pocitem, že ani jeden z nás nemá oblečení. Otevřel jsem oči a zjistil jsem, že je to pravda.

,,Ahoj chlapáku." usmála se na mě Anabelle když se probudila. ,,Ahoj." uchechtl jsem se a políbil ji. ,,Takže se mi to nezdálo?" zasmál jsem se. ,,Chceš to připomenout?" zazubila se. ,,Kéž by to šlo." usmál jsem se a přitáhl si ji blíž k sobě. ,,Bohužel, protože vaši už jsou doma a já mám hlad, takže jdu na snídani." zazubila se a šla se obléct. ,,Neeee..." zamumlal jsem a natáhl ruku směrem k ní. ,,Taky se můžeš obléct." usmála se a vrazila mi do ruky trenky. ,,Nesnáším tě." uchechtl jsem se, vstal a oblékl se. ,,Takže já se s tebou vyspala a najednou mě nenávidíš?" zasmála se a došla ke mě. ,,Jo měl jsem to v plánu. Zneužiju tě a pak tě opustím." objal jsem ji kolem pasu a přitáhl blíž k sobě. ,,A já bych ti ráda připomněla, že je 7:58 a za 2 minuty přijde tvoje máma aby nás zavolala na snídani a ty jsi jen v trenkách." usmála se a začala uklízet. Protočil jsem očima a oblékl si kalhoty a triko.

,,Pojďte na snídani." vešla do pokoje máma a zadívala se na Ann, která sbírala oblečení ze země. Opřela se o futra dveří a složila si ruce na prsou. ,,Zase jsem udělal bordel když jsem si hledal oblečení..." uchechtl jsem se a podrbal na zátylku. Anabelle nervózně přikývla. ,,Aha... A ty nosíš noční košile rudé barvy a lehce průsvitné co jsem minulý rok dala ze srandy Anabelle k narozeninám?" nadzvedla pobaveně obočí. ,,Eh... Víš mami.. Já jsem transsexuál." řekl jsem hrdě. ,,Jasně, že jsi. Je snídaně tak dělejte." zasmála se a odešla. ,,Transsexuál? Nic horšího tě nenapadlo?" zasmála se Anabelle. ,,Jako uklidni se děvče! Je snídaně a já si pak půjdu koupit kabelku!" řekl jsem ženským hlasem. Anabelle položila oblečení a došla ke mě. ,,A ty jsi se semnou vyspala jo?" zkousla si ret a objala mě kolem krku. ,,Jsem lesba, víš co." zasmál jsem se a políbil ji. ,,Jasně, že jsi." poplácala mě po tváři a uklidila to oblečení. ,,Tak jdeme sestro!" zasmála se Anabelle a plácla mě přes zadek. Podíval jsem se na ní s nadzvednutým obočím. ,,Tohle holky dělají." pokrčila rameny a šla dolů. Zasmál jsem se a následoval ji.

,,Ahoj děvče." zasmál se táta když jsem si sedl ke stolu. ,,Ahoj. Ty jsi mi, ale krasavec! Dáš mi číslo?" řekl jsem znovu ženským hlasem a zasmál se. ,,Promiň, ale ten je můj." zašklebila se máma a dala mu pusu na tvář. ,,A ty jsi moje." uchechtla se Anabelle. ,,Já vím kotě, ale nevěra nikdy nikomu neuškodila ne?" zasmál jsem se. V tu chvíli mámě spadl talíř, který uklízela a byla jako opařená. Snad... Snad není tátovy nevěrná. Ne! Nebo jo?

😱😱😱😱😱😱😱😱😱