Kapitola 50.

568 42 8
                                    

5. Měsíc

,,Jerome Valesko ihned ke mě! Počítám do 3!" zakřičela zakřičela jsem přes celý dům. ,,1!" křikla jsem. ,,2!" v ten moment vběhl do ložnice Jerome. Teda ještě se cestou přerazil o futra našich dveří, ale to je jedno. Žije, dejchá tak je v pohodě. ,,Jsem... Jsem tady..." vydechoval. ,,Za 1. Ze srážky tebe a našich dveří si odneseš modřinu jak kráva." zasmála jsem se a on taky. ,,A za 2. Dneska mi prozradí pohlaví mimča takže jedeš povinně semnou. Padej." řekla jsem a ukázala na skříň. ,,Takže moment! Musím to zpracovat! Dneska ti řeknou jestli naše dítě bude dokonalej a úžasnej kluk po mě a nebo holka po tobě?" nadzvedl obočí. Nadšeně jsem přikývla. ,,Pecka!" uchechetl se a šel ke skříni. Já šla čekat dolů, kde na gauči seděli v objetí Aaron s Melanie. ,,Už se nemůžu dočkat." řekla jsem nadšeně. ,,Ty se máš.. Mě to řeknou až za tři týdny." uchechtla se Melanie. Zasmála jsem se a obula si boty. ,,Jdeme!" řekl Jerome šťastně a plácl mě přes zadek. ,,Dej si bacha ať nemáš modřinu jenom od futer!" řekla jsem naštvaně a šla do auta.

,,Dobrý den." řekla jsem s úsměvem doktorovi. To samé zopakoval i Jerome. ,,Dobrý den." usmál se doktor a sedl si do křesla vedle lehátka. Opět mi na břicho nanesl gel. To samé udělal i s přístrojem a začal s ním jezdit po mém břiše. ,,Chcete vědět pohlaví?" usmál se. ,,Ano!" křikla jsem šťastně a Jerome jen s úšklebkem přikývl. ,,Dobře. Vaše miminko bude..." zadíval se na monitor a pak se na nás s úsměvem podíval. ,,Bude to kluk." řekl a uchechtl se. ,,Jo!" křikl nadšeně tentokrát Jerome. Zasmála jsem se. Doktor mi podal kapesník a šel zapsat do těhotenské karty. Kartu jsem si vzala a odešli jsme.

,,Jo! Budeme mít kluka!" zakřičel nadšeně Jerome když jsme vešli do domu. ,,Jako fakt?" zasmála se Melanie když jsem si k ní přisedla na gauč. Nadšeně jsem přikývla a objala ji. ,,Jo!" zakřičel Jerome nadšeně. ,,Ten je z toho úplně hotovej, co?" zasmála se Melanie a pokynula na Jeroma. ,,Jo." uchechtla jsem se. ,,A co jméno?" nadzvedla obočí. ,,No to ještě." ,,Dexter!" skočil mi Jerome do řeči. ,,Dexter?" zasmála jsem se a podívala se na něj. ,,Jo! Je to takový.. Divný jméno." zasmál se. ,,Aha, takže ty chceš aby náš syn měl divný jméno?" uchechtla jsem se. ,,Jo, je to takový jméno pro psychopata. V Arkhamu se takhle jmenovalo hodně lidí." zasmál se. ,,A jak víš, že naše dítě bude psychopat?" nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Protože je to vaše dítě." zasmála se Melanie. ,,Má pravdu." zasmál se Jerome. ,,Dobře, takže od teď jsi Dexter, protože tvůj táta je génius na jména." zasmála jsem se a hladila si břicho. Jerome ke mě přišel a naklonil se k břichu. ,,No neříkej, že tvůj táta není úžasnej." zašeptal a uchechtl se. ,,Říká, že jsi hovado." zasmála jsem se a Melanie taky. ,,Ještě ani nevylezl a už je drzej!" zamračil se Jerome. S Melanie jsme se obě zasmáli. ,,Jdu." uchechtl se a šel k hlavním dveřím. ,,Kam?!" křikla jsem. ,,S Aaronem jdeme zapít Dextera." zasmál se a odešel.
01:03

,,Melanie jsem doma!" slyšela jsem Jeromův křik. ,,Melanie je moje žena ty imbecile." zasmál se Aaron. ,,Jerome to si děláš srandu?!" zakřičela jsem když jsem viděla v jakém je stavu. ,,Jé ahoj Chloe." zasmál se a jeho oči mířily do mého výstřihu. ,,Ty krávo." zašeptal a stále pozoroval můj výstřih. ,,Aarone Helzingere to si děláš prdel?!" přišla do obýváku Melanie. Přikývla jsem a dívala se vrazedným pohledem na Jeroma. Ten se jen připitoměle usmíval. To mě neskutečně vytočilo. Chytla jsem ho za vlasy a táhla do ložnice. On se u toho smál. V ložnici jsem ho shodila na zem.

,,Budeš ještě někdy takhle pít?!" křikla jsem naštvaně. ,,Jo!" křikl nadšeně. Kopla jsem ho do rozkroku. ,,Ne!" vydechl. Usmála jsem se a šla si lehnout. Jerome se celou noc válel v bolestech na zemi. Nechtěla bych...

Takže to bude kluk Dexter 😂😂 Líbí se vám to? ^^ Btw. Chudák Jerome 😰😂

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat