We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 19.

Otevřela jsem oči a na tváři se mi rýsoval úsměv, který hned zmizel, když jsem si vzpomněla kde jsem zavřená. Promnula jsem si oči, vstala a protáhla se. ,,Tak co? Jak se ti líbí bejt zpátky?" uchechtl se strážník. ,,Ale jó, řekněme, že to mám jako dovču." zasmála jsem se. ,,Hodně dlouhou dovču..." zašeptala jsem si pro sebe a sklopila pohled. ,,Pojď na snídani." otevřel mi dozore a já se neochotně došoupala (:D) do jídelny.

Vzala jsem si ten "výborný" oběd a začala se rozhlížet po jídelně kam si sednu. Sedla jsem si k prázdnému stolu, který nebyl prázdný tak dlouho. Přisedl si ke mě.... ,,Aarone?" uchechtla jsem se. ,,Čau prcku." zasmál se. ,,Já nejsem prcek!" řekla jsem uraženě a složila si ruce na prsou. ,,Kolik měříš?" zasmál se. ,,170 centimetrů, kolik ty?" zasmála jsem se. ,,195." zasmál se taky. Začala jsem dělat uraženou. ,,Nehraj to na mě prcku." zasmál se a praštil mě do ramene. ,,Au!" křikla jsem a ublíženě se na něj podívala. ,,To bolelo!" řekla jsem nepříjemně. ,,Ale jdi ty. Však to nebyla taková rána." zasmál se. ,,Jenže ty máš asi o 90 kilo víc než já." protočila jsem očima. ,,To jsou svaly." uchechtl se. ,,Jasný no..." zasmála jsem se a začala se dloubat v "jídle". Po chvilce se u našeho stolu objevili dva magoři.

,,Čau Aarone." zasmál se muž s miniafrem a poplácal Aarona po rameni. ,,A-ahoj A-Aaro-n-ne." vykoktal ze sebe druhý muž, který se klepal a měl vlasy slízlé k hlavě. ,,Co jste zač?" zeptala jsem se a nadzvedla obočí. ,,Robert Greenwood. Vrah a kanibal." usmál se muž s miniafrem. ,,Jasně.. To tě budu muset, ale zklamat. Tady se lidi do jídla nedávaj." mrkla jsem na něj. Jen se uchechtl. ,,A ty?" usmála jsem se na muže vedle mě. ,,J-já?" vykoktal a ukázal na sebe. ,,Né asi on." ukázala jsem ze srandy do neznáma. ,,Kdo?!" řekl nervózně a začal se rozhlížet kolem sebe. ,,Kdo to je?" zeptala jsem se otráveně Aarona a ukázala na muže, teda spíš magora sedícího vedle mě. ,,To je Arnold Dobkins. Schizofrenik, násilník a travič." podíval se na Arnolda. ,,Tak ty musíš bejt pořádnej magor." zasmála jsem se a poplácala ho po zádech. ,,Nesahat!" křikl a vytasil na mě.. Lžíci? Aha. ,,Dobře, v pohodě, promiň." zasmála jsem se a dala ruce nad hlavu. ,,Ten její smích mi někoho připomíná." uchechtl se Robert a prohlížel si mě. ,,Koho?" nadzvedla jsem jedno obočí. ,,Jeroma." zasmál se. ,,Chcípni." zamračila jsem se a šla odnést tác s jídlem a odešla do své cely.

,,Chloe! Máš tu návštěvu!" křikl strážník. ,,Ahoj."

Tak co myslíte? Kdo za ní přišel? :OOO

Názory?
.
.
Výtky?
.
.
Návrhy?