Kapitola 98.

356 35 8
                                    

---Dexter---

Probudil jsem se dřív než Melissa a tak mě napadlo, že bych jí udělal snídani. Teda... Pokusil bych se jí udělat snídani.

Vstal jsem, oblékl se, vzal jsem si mobil a vydal se dolů.

Když jsem byl na schodech tak jsem z gauče znovu uslyšel smích jako včera.

,,Do prdele!" křikl jsem. Lekl jsem se toho kluka co seděl vedle Anabelle. Nemrkal, měl rozřízlou držku a bílou kůži. Na sobě měl moje tepláky a triko.... Ale to radši říkat nebudu.. Rád bych se dožil 20. To má bejt nepovedenej cosplay na Jokera nebo co?!

,,Copak? Nejsem snad krásný?" zasmál se a Anabelle s ním. ,,Dextere to je Jeff, můj nový přítel." usmála se Anabelle a dala mu pusu. Na tvář se jí obtiskl ten jeho"úsměv". Po chvilce jsem se vzpamatoval a opatrně šel do kuchyně.

,,Ty se bojíš?" uchechtla se Anabelle a já zakroutil hlavou, že ne. Doopravdy... Byl jsem posranej. Ale kdo by se kurva nebál! Anabelle... Protože je prostě divná.

,,Budu muset jít, čau." dal Anabelle pusu a odešel oknem. Kdo sakra odchází oknem?! Debil.

,,Kdo to sakra je?!" řekl jsem naštvaně Anabelle když si přišla udělat čaj. ,,To je Jeffrey Woods. Můj novej přítel, už jsem ti to říkala." usmála se a opřela se o linku. ,,A to sis nemohla vybrat někoho kdo vypadá normálně?!" rozhodil jsem rukama a ona se zamračila. ,,A ty jsi jako kdo, že mi budeš mluvit do toho s kým můžu a nemůžu chodit?!" vyjekla. ,,Já ti neříkám s kým můžeš a nemůžeš chodit! Říkám, že on do tohohle domu už nevkročí!" zamračil jsem se. ,,Pokud vím tak ten dům je napsanej na tetu, takže sem bude chodit pokud to teta nezakáže!" vyplázla na mě jazyk, zalila si čaj a odešla. Zakroutil jsem hlavou a konečně se pokusil udělat snídani.
,,Ahoj kuchaři." uslyšel jsem za sebou hlas mé nové přítelkyně. Otočil jsem se na ni a usmál se. ,,Ahoj zlato." políbil jsem ji. ,,Co vaříš?" usmála se s podívala se na sporák. ,,Pokouším se o palačinky." podrbal jsem se na zátylku. ,,Tak to jo." uchechtla se a sedla si ke stolu.

Slyšel jsem nějaký hluk a Melissin křik. Otočil jsem se a zahlédl Jeffa.

,,Neboj zlato. To je Anabellin kluk." zamračil jsem se a on se zasmál. Přišel ke mě a vzal mi z talíře MOJÍ palačinku.

,,Díky příteli." zasmál se. ,,My nejsme přátelé." prskl jsem. ,,Upřednostňoval bych: nemáš za co, bylo mi ctí, že sis vzal mou palačinku." zašklebil se. Začala se ve mě vařit krev. Chtěl jsem mu dát pěstí, ale on mojí ruku těsně před jeho obličejem chytil. ,,Jsi moc pomalej." uchechtl se. Všiml jsem si, že ani Melissa není nadšená a mračí se. Když viděla Anabelle hned se zvedla a šla za ní.

,,Uklidni si toho svého kreténa!" křikla po Anabelle. ,,Co si dovoluješ na mě křičet?!" prskla Anabelle a dala jí facku. Melissa se zamračila a shodila Anabelle na zem. Začali se prát a já s Jeffem jsme to pozorovali.

,,Neměli bychom je zastavit?" podíval jsem se na Jeffa. ,,Za chvíli." uchechtl se a já s ním. Myslím, že by jsme mohli bejt kámoši.

😂😂😂😂
Jinak chtěla bych zmínit, že moje čtenářka Twinka03 začala psát fakta o seriálu Gotham, tak se určitě koukněte😊😊😊

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat