We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 22.

,,Čau Oswa.. Chloe?" podíval se na mě a nadzvedl obočí. ,,Ne já jsem tvoje smrt." usmála jsem se na něj a hned protočila panenky. Oswald to jen pobaveně pozoroval. ,,Nečekal jsem, že tu budeš." usmál se a posadil se do druhého křesla. ,,Za to já jsem tě naprosto čekala." řekla jsem ironicky a napila se z flašky whisky. ,,Ehmm... Chloe máš tu sklenku." řekl Oswald a ukázal na sklenici. ,,Skleničky jsou pro sráče." řekla jsem nepříjemně a odložila lahev. Oswald jen protočil očima a podíval se na Jeroma. ,,Dáš si něco ty?"zeptal se. ,,Klidně." usmál se Jerome. Oswald znovu pokynul na sluhu a ten donesl opět whisky. Jerome si nalil sklenici, "cinkl" si s Oswaldem a napil se. Já se napila z lahve a byla naprosto spokojená. Oswald začal o něčem mluvit a Jerome si mě s úsměvem prohlížel a pozoroval. Pořád jsem mu naznačovala aby toho nechal, ale on byl jak zhypnotizovaný. ,,Tak co na to říkáš Chloe?" zeptal se mě s úsměvem Oswald. A sakra. ,,Já.. No.. Ehm.. Já..." dostávala jsem ze sebe zatím co mě oba pobaveně sledovali. ,,Poslouchej a nehypnotizuj tady zrzka, zrzko." zasmál se a začal znovu mluvit. Jerome mě zase pozoroval. Štvalo mě to a tak jsem se rozhodla se uvolnit alá jak tomu já říkám: kašli na ně a vypij celou tu láhev na ex ať je sranda. Popadla jsem lahev a začala pít. ,,Ehm.. Chloe?" řekl Oswald s nadzvedlým obočím. Zdvyhla jsem prst do vzduchu na náznak ať počká. Jerome mě jen pozoroval. Když jsem dopitou lahev položila na stůl zamotala se mi hlava. ,,Eh.. Chloe?" zeptal se opatrně Oswald. ,,Ano?" řekla jsem už opileckým tónem a podívala jsem se na Jeroma s nadzvednutým obočím. ,,Ehh já jsem tady." zasmál se Oswald a začal mi luskat před obličejem. ,,Počkej tenhle zrzek se mi líbí." zasmála jsem se a pozorovala Jeroma. ,,Jo, ale ty se nelíbíš zrzkovi, zrzko." uchechtl se Jerome. ,,Jo a proto má zrzek bouli v kalhotech." začala jsem se smát a Oswald se ke mě přidal. ,,Víš co, já už půjdu, doma na mě čeká Barbara." uchechtl se Jerome. ,,Ty s tou Barbie fakt, ještě seš?" podívala jsem se na něj znechuceně. Jen nadzvedl obočí. ,,Měl jsi lepší vkus Jerome." chtěla jsem ho poplácat po rameni, ale místo toho jsem spadla z křesla. Oba vybuchli smíchy. ,,To nebylo vtipný." řekla jsem uraženě a chytla se za hlavu. ,,Hele zrzku hodil by jsi jí domů?" zasmál se Oswald. ,,Ale já nevím kde bydlí." nadzvedl Jerome obočí. ,,Já taky ne." podrbal se na zátylku Oswald a podíval se na mě. ,,Já to vim!" křikla jsem a zdvyhla ruku. ,,A myslíš, že jsi schopná mě navigovat?" vzal mě do náruče. ,,Jasně." zasmála jsem se. ,,Tak čau Oswalde." vydechl Jerome. ,,Ahoj Oswi!" křikla jsem a zamávala mu. Se smíchem mi zamával zpátky. Jerome mě venku dal do auta a rozjel se směrem jakým jsem ho navigovala.

,,A jsme tady." zasmála jsem se a vystoupila z auta. Sotva jsem se udržela na nohou a tak mě Jerome vzal znovu do náruče. ,,Klíče jsou kde?" zeptal se mě a nadzvedl obočí. ,,Je odemčeno." zašeptala jsem a hladila ho po tváři. Otevřel dveře vešel dovnitř kde mě už postavil na nohy. ,,Zvládneš dojít k sobě do pokoje?" zašeptal. ,,Je to do schodů tak nevím." zašeptala jsem zpátky a potichu se zasmála. Protočil očima, chytl mě kolem pasu a vedl směr schodiště. Jakmile jsme vyšli schody, odvedl mě ještě do pokoje. Zavřel za námi dveře a přitiskl mě ke zdi.

,,Tak moc jsi mi chyběla." zasmál se a přisál se mi na rty. ,,Víš, že tohle je zneužití?" zasmála jsem se do polibku. Jen pokrčil rameny a začal mě svlékat. Celou dobu jsem spolupracovala. Zbytek noci dopadl tak jak dopadl...

😳😳😳
Názory?
.
.
Výtky?
.
.
Návrhy?