Kapitola 66.

446 36 8
                                    

Odfrkla jsem si a sedla si na gauč.

,,Ahoj! Ty jsi doma!" křikla nadšeně Melanie a běžela mě obejmout. ,,Ahoj." uchechtla jsem se a odtáhla. ,,Co se děje? Jsi nějaká přešlá." usmála se. ,,Jerome někam šel, protože jsme se pohádali a Dexter je na mě taky naštvanej." protočila jsem očima. ,,A proč jsou naštvaný?" nadzvedla obočí a sedla si ke mě. ,,V Arkhamu jsem si našla nového kámoše. Myslím, že se jmenuje Joker. Já mu, ale říkám klaune. A s Jeromem jsme se pohádali kvůli tomu, že mi klaun dal pusu. Jenže on se líbal s tou klaunovou štětkou, ale to je pro něj normální. A Dexter se na mě naštval, protože nás šašek pozval na oběd." podívala jsem se na ni. ,,To bude v pohodě." pohladila mě po rameni. ,,Díky, jdu si lehnout." usmála jsem se a odešla. Převlékla jsem se a lehla si do postele.

,,Jsem doma!" slyšela jsem Jeromův křik ze spodního patra. Bohužel to byl jeho opilecký křik. Po chvilce se rozrazily dveře a Jerome vešel dovnitř. ,,Zlato.. Já se ti chci omluvit." zamumlal a zavřel dveře. ,,Já jsem to přehnal." došel k posteli a sedl si. ,,Odpustíš mi?" pohladil mě po rameni. ,,Jerome já se snažím spát. Zítra jdeme k Jokerovi na oběd tak jdi taky spát." řekla jsem naštvaně a posadila se. ,,A odpouštíš mi?" díval se mi do výstřihu. ,,Za 1. Oči mám tady." zvedla jsem mu hlavu. ,,A za 2. Odpustím ti když půjdeš spát." zasmála jsem se. Lehl si a hned usnul. Uchechtla jsem se a taky si lehla. Chvíli jsem přemýšlela nad vším co se dnes stalo a pak jsem usnula.

Probudila jsem se asi v devět. Protáhla jsem se a posadila. Šla jsem si dát rychlou sprchu a hned potom jsem se šla hrabat do skříně. Po chvilce jsem ucítila ruce na mém pasu a hlavu na rameni.

,,Dobré ráno." zašeptal mi Jerome do ucha a políbil mě na krk. ,,Proč nemám normální šaty?" zasmála jsem se a otočila se čelem k němu. ,,Protože na normální šaty jsi moc sexy." uchechtl se. Odstrčila jsem ho a dál se hrabala ve skříni. Po asi hodině jsem našla nějaké slušnější šaty. Oblékla jsem si je a šla se podívat do zrcadla.

 Oblékla jsem si je a šla se podívat do zrcadla

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Joo jsem kočka." zasmála jsem se a prohlížela si šaty. Obula jsem si černé podpatky, obtáhla jsem si oči linkou, dala jsem si řasenku, obtáhla jsem si rty červenou rtěnkou a šla se podívat do Dexterova pokoje. Seděli s Anabelle na posteli a o něčem mluvili.

,,Mládeži já vím, že se máte rádi, ale Dextere musíš se obléct." uchechtla jsem se a opřela se o futra dveří. ,,Teto ty jsi kočka!" řekla nadšeně Anabelle. ,,Díky zlatíčko." usmála jsem se na ni. ,,Dextere obleč si sako, za 10 minut je sraz dole." usmála jsem se a šla dolů.

,,Je 11:55, kde sakra jsou?!" přešlapovala jsem z nohy na nohu. ,,Auu! Tati pusť mě!" slyšela jsem Dexterův křik. Podívala jsem se na schody a zasmála se. Jerome držel Dextera za krkem a táhl ho dolů. Oba na sobě měli sako. ,,No vidíte, dokoce vám to sluší." zasmála jsem se. Oba protočili očima. ,,Já nikam nejdu." složil si Dexter ruce na hrudi. ,,Ale jdeš. Tvoje matka chce aby jsi šel tak půjdeš." prskl Jerome a strčil do něj. ,,Kam vůbec jdeme?!" zeptal se nechápavě Dexter. ,,Joker." uchechtla jsem se. ,,To určitě." odfrkl si Dexter. ,,Už je tu auto, jdeme." usmála jsem se a vyšla ven. Nasedli jsme do limuzíny a ta se rozjela.

Nemůžu se dočkat Dexterovo reakce 😂😂😂

We met in Arkham |Jerome Valeska|Kde žijí příběhy. Začni objevovat