We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 161.

---Jerome---

,,To je moje holka!" zasmál jsem se, když Chloe odešla. ,,Debile." podíval se na mě Charlie. ,,CHARLESI DRACO JAMESI VALESKO! DEJ SI 500!" křikl jsem. Nechápavě se na mě koukal. ,,To co dělá tvůj brá... CARRIE PŘESTAŇ HO MLÁTIT DO TÝ HLAVY!" křikl jsem na ní. Otočila se na mě a Dexter se na mě podíval. ,,Díky, že sis toho všiml." protočil očima. ,,Táta kčičí... Plaskne ti zilka." ušklíbla se. ,,PŘESTAŇ BEJT DRZÁ!" zakřičel jsem a ona se rozbrečela. ,,A sakra..." polkl jsem. Zůstal jsem tady jen já, brečící dítě, dítě co mi nadává do debilů, postiženej buzerant, kterýmu jsem zapomněl počítat kliky a holka, která má depresi, že se s ní rozešel pedofil! To je v hajzlu! Já jsem v hajzlu! Až přijde Chloe, tak mě zabije!

,,Ty Anabelle... Ty máš depku, já teď taky a Dexter umírá na kliky... Nevožerem se?" nadzvedl jsem obočí a podíval se na ně. ,,Já nejsem nějak proti, ale co ty dva?" Dexter nadzvedl obočí a pokynul na Carrie s Charliem. ,,Hele škvrňata. Zahrajeme si hru. Kdo z vás vydrží dýl sedět na jednom místě a nemluvit, tak vám řeknu kam máma schovává zmrzlinu." usmál jsem se a oni začali přikyvovat. ,,Dobře. Takže tři, dva. Eh.... Kašlem na odpočet. Teď." mávl jsem rukou a šel pro flašku.

---Chloe---

Zazvonila jsem na zvonek Oswaldova domu a otevřela mi ženská s vlasama, který vypadaly jak když oloupete pomelo...

,,Čau Pomelo. Je tu to brejlatý hovado?" nadzvedla jsem obočí. ,,Co prosím?" nadzvedla nechápavě obočí. ,,LOOOOOOOOL..... Taky sis všimla, že se to rýmovalo?" uchechtla jsem se. ,,Nerýmovalo... Slečno co potřebujete?" zeptala se mě nechápavě. ,,OK pomelo, jdeme k věci." pokrčila jsem rameny. ,,Ráda bych aby jste mi říkala slečno Isabello." zamračila se. ,,Hele. Budu ti maximálně říkat slečno pomelo. A i to už je na mě výkon." ušklíbla jsem se. ,,Co. Tu. Chcete?" nadzvedla obočí. ,,Jo jasně... Edwarda." pokrčila jsem rameny a ona se na mě nechápavě podívala. ,,Teda... Ne jako, že ho chci, ale chci s ním mluvit..." uchechtla jsem se. ,,Jistě... A na co máte tu zbraň?" zamračila se. ,,Ježiši tady už si člověk nemůže brát ani brokovnice na pokec s kamarádem?! A vůbec! Nezajímá tě už nějak moc věcí pomelo?!" prskla jsem. ,,Nashledanou slečno." procedila mezi zuby a zavřela. ,,Ohhh.... Vážně si myslíš, že se MĚ tak rychle zbavíš? Mě?!" uchechtla jsem se a rozstřelila dveře. Dírou jsem vešla a pozorovala nechápavé pohledy ostatních.

,,Zlato jsem doma!" uchechtla jsem se. ,,A to pomelo mi zavřelo dveře." s brokovnicí jsem ukázala na to co jsem nazvala pomelem. Dala ruce nad hlavu a začala rychle dýchat.

,,Ede... Udělej něco prosím..." zašeptala směrem k Edwardovi, který mě nechápavé pozoroval. Vstal a stoupl si přede mě. ,,Chloe prosím uklidni se." zašeptal. ,,Jé! To je náhoda! S tebou chci zrovna mluvit!" usmála jsem se a nechala vyset zbraň podél nohy. ,,Já vím, že jsem". ,,Já vím co jsi říkal. 'Miluju jí Chloe a nikdy bych jí neopustil'." napodobila jsem jeho hlas. ,,Ede... O čem to mluví?" zeptalo se nechápavě pomelo. ,,Slečno pomelo. Bože to je tak úžasný... Váš.... Přítel. Před pár měsíci spal s šestnáctiletou holkou." usmála jsem se. ,,A právě se s ní rozešel. Takže já mám teď doma zrzavýho debila, teplýho zrzavýho debila, dvě děti, které plynně mluví sprostě a šestnáctku v depresi. Splněnej sen toto." protočila jsem očima. ,,To mě sice strašně mrzí, ale co s tím má společného Edward?" nadzvedla nechápavě obočí. ,,Poslouchala jste mě vůbec?" zamračila jsem se. ,,A za tebou jsem přišla s úmyslem ustřelit ti slabiny. Ale když tady tak koukám na pomelo, tak mi je tě líto. A měl by jsi si nechat zvětšit dioptrie, protože asi špatně vidíš." ukázala jsem se zbraní na Eda. ,,A jelikož mi došly náboje, protože s tím posledním jsem Ozziemu rozbila dveře... Tak si budu muset vymyslet něco jinýho jak tě zničit." usmála jsem se a podívala se na pomelo.

,,A mám pocit, že už vím jak.."

---Anabelle---

,,Panebože.... Já mám jediná, pravej důvod pít a stejně se vy ožerete jen vy dva." protočila jsem očima. ,,Anabelle neboj! To bude dobrý! Najdeš si lepšího!" strejda mě objal a začal utěšovat. ,,Prosím nešahej na mě. Smrdíš jak hospoda." dala jsem jeho ruce pryč. ,,Hele! Když si počkáš pár let, tak se můžeš dát dohromady s... Teď jsem zapomněl jak se to dítě jmenuje." ukázal na Charlieho a začal luskat. ,,No určitě." uchechtla jsem se. ,,A ne snad? Vyroste z něj krasavec! Stejnej jako jsem já." řekl hrdě. ,,A ne jako tenhle." ukázal na spícího Dextera vedle něj. ,,A já přece jsem krasavec ne?" nadzvedl obočí. ,,Strašnej..." protočila jsem očima. ,,Já vím." projel si rukou vlasy. ,,Každopádně teď když tu není Chloe by jsme mohli..." nedořekl svojí větu. ,,Jsem doma." ozvala se Chloe. Strejda se snažil přelézt gauč, ale tak trochu to nevyšlo a tak přepadl, doplazil se ke Chloe a vstal.

,,Já jí nebalil! To ona vyjížděla po mě! Viděla jsi to?!" zakřičel a ukázal na mě. ,,Co?" teta nechápavě nadzvedla obočí. ,,Jo aha, ty jsi to neviděla... Tak nic." mávl rukou a zasmál se. ,,Jasně... Hele došly mi náboje takže ho budu muset zničit jinak." pokrčila rameny a opřela brokovnici o zeď. ,,A jak jako?" nadzvedla jsem nechápavě obočí. ,,Zničím pomelo!" rozhodila rukama a podívala se na strejdu, kterej furt pozoroval její obličej. ,,Co to děláš?" zeptala se ho nechápavě. ,,Ty Chloe... Víš, že máš pomalu většího kníra než já?" zasmál se. ,,Jerome zmiz mi z očí." prskla. ,,Kdo je pomelo?!" zeptala jsem se ještě víc nechápavě. ,,To je ženská kvůli, který tě Ed opustil." pokrčila rameny. ,,A jak se jí jako hodláš zbavit?" zamračila jsem se. ,,Neboj! Pomůže mi v tom samotný král Gothamu!" řekla nadšeně a zase se podívala na strejdu. ,,Jerome přestaň na mě koukat." procedila mezi zuby. ,,Ale když mě ten tvůj knír strašně rajcuje." zašeptal pobaveně. Za to od tety dostal pěstí. V moment kdy strejda vypl a spal na zem se k němu nějakým způsobem dostali dvojčata. ,,Hele vy tak rádi kreslíte. Máma má nápad." usmála se Chloe, někam odešla a vrátila se s lihovkama.

,,A teď hezky pokreslete tátu. Ať má radost." ušklíbla se a dala jim fixy. Hned začali malovat po Jeromovi a Chloe si sedla vedle mě.

,,Takže jak jsem řekla. Pomelo umře a Ed se k tobě vrátí." usmála se. ,,Já chci aby byl šťastnej." protočila jsem očima. ,,Ne nechceš. Chceš aby trpěl. A tvoje protočení očima budu brát jako souhlas." zazubila se. ,,Dobře. Dělej si s tím co chceš." mávla jsem rukou. ,,To jsi neměla říkat.."

Bum! Jsem tady! Ou jé! Plná energie! A pomalovaná z dnešního streamu! I když nás bylo málo, tak jsem si to moc užila a bylo to skvělý! ❤❤❤ Moc vám děkuju! Každopádně.... Blížíme se ke konci prvního dílu WMIA.... 😱