We met in Arkham |Jerome Valeska|

Kapitola 145.

---Anabelle---

Upravila jsem se a šla hledat Eddieho. Oswald je sice strašně roztomilej, ale je nižší než já a to by bylo... Divný.

,,Kde by mohl bejt..." přemýšlela jsem a rozhlížela se po chodbě. ,,Hledáš něco?" ozval se za mnou milý hlas Oswalda a já se otočila. ,,Eh.. Spíš někoho. Hledám Eddieho. Mám hádanku, kterou neuhodne." zasmála jsem se a on taky. ,,Myslím si, že to je nemožný, ale buď je v knihovně, to jsou ty velký dveře na konci chodby, nebo ve své pracovně, která je naproti tvé a Chloe ložnici." řekl s úsměvem. ,,Děkuju." objala jsem ho. S úsměvem přikývl a dál pokračoval ve své cestě. Já se šla podívat do jeho pracovny kde nebyl. ,,Takže knihovna." uchechtla jsem se a vydala se tam.
Otevřela jsem dveře a zahlédla Edwarda jak sedí u stolu a něco píše. Upravila jsem si ještě vlasy a výstřih -protože když to dělají ve filmech, tak to vždy zabere- a vydala se k němu.

,,Ahoj." sedla jsem si vedle něj a usmála se. Podíval se na mě a taky se usmál. ,,Ahoj Anabelle." řekl mile a dál se věnoval tomu svému. ,,Co děláš?" zeptala jsem se dětským hlasem a on se zasmál. ,,Luštím křížovky. Ale všechno je moc jednoduchý." uchechtl se a já taky.

,,Měl si někdy přítelkyni?" zeptala jsem se po chvilce. Podíval se na mě a pobaveně přikývl. ,,A máš ji ještě?" usmála jsem se a on zakroutil hlavou. ,,To je škoda... Jsi hodný, milý, laskavý a krásný." řekla jsem mile a on se zasmál. ,,Anabelle, měla by jsi flirtovat se svými vrstevníky. Ne se mnou." uchechtl se. ,,Copak se ti nelíbím?" řekl jsem smutně. ,,To jsem neměl na mysli. Jsi moc hodná, chytrá, milá, mladá a krásná dívka. Ale mezi tvými vrstevníky by jsi našla vhodnějšího partnera." usmál se a pohladil mě po rameni. ,,Jenže mezi mými vrstevníky, jsou samý nadržený čuňata. Třeba Dexter je skvělej příklad." zasmála jsem se a Edward taky. ,,Ty jsi moc hodnej a krásnej. To se tak často nevidí." uculila jsem se. ,,Ale tobě je 16 Anabelle. Jsem mnohem starší než ty." zasmál se. Tohle nebude tak lehký jak jsem si myslela...

,,A měla bych u tebe někdy šanci?" zasmála jsem se. ,,Určitě ano." s úsměvem přikývl. Takže to není až tak zbytečný. ,,Můžu?" ukázala jsem na jednu z jeho knížek s křížovkama co měl na stole. S úsměvem přikývl a já si vzala křížovky.

Bylo tam políčko a nápisem soulož. Přemýšlela jsem jestli se Edwarda zeptat, ale dost mě jeho reakce zajímala, takže jsem to udělala.

,,Nevíš jak bude soulož na tři?" zasmála jsem se s Edward semnou. ,,Anabelle, oba víme, že to víš." uchechtl se. ,,Dobře, vím to, ale chci aby jsi to řekl." zasmála jsem se. ,,Proč?" nadzvedl pobaveně obočí. ,,Já nevím. Prostě chci." pokrčila jsem rameny a usmála se. ,,Proč se na to nezeptáš třeba... Jeroma?" uchechtl se. ,,Protože strejda by mi k tomu vyjmenoval i celou kámasútru." po tomhle jsme se oba začali smát. Když jsme se dosmáli, tak jsme jen tak, koukali jeden druhému do očí. A mám vyhráno...

Usmála jsem se a Edward taky. ,,Opravdu chceš to slovo slyšet?" zasmál se a já pobaveně přikývla. ,,Je to sex, Anabelle." uchechtl se. ,,Děkuji Edwarde." zazubila jsem se. ,,Ještě by jsi mi to slovo mohl ukázat v praxi..." zašeptala jsem si pro sebe. ,,Nemohl, protože ti je 16." zasmál se Edward a já se zarazila. ,,Cože?" nervózně jsem se zasmála a cítila jak rudnu. ,,Nemohl bych ti ukázat sex v praxi, protože ti je 16." uchechtl se. ,,To vadí? Teta říká, že věk je jen číslo." zasmála jsem se. ,,A vězení jen místnost." uchechtl se Edward. ,,Určitě si jednou najdeš někoho lepšího." usmál se a pohladil mě po stehně. ,,A co když chci tebe?" nadzvedla jsem obočí. ,,Musím si jít něco zařídit. Uvidíme se později." políbil mě do vlasů a odešel. ,,Jasně.. Však mi ani neodpovídej." odfrkla jsem si a šla do obýváku.

,,Tak co?" zasmál se Dexter, když jsem si vedle něj sedla. ,,Dostala jsem se jen na pohlazení po stehně a pusu do vlasů." protočila jsem očima. ,,Skvělý. Už ti chybí jen líbání a zásun." zasmál se a já taky. ,,Ty seš vocas." praštila jsem ho do ramene. ,,Jak to mám udělat?" zeptala jsem se Dextera. ,,Nevím. Já chlapa nikdy nebalil... Ale zkus se zeptat mojí máti." uchechtl se. ,,Jo jasně. A co jí mám říct jako? Teto poradíš mi jak dostat Edwarda do postele?" řekla jsem ironicky. ,,Nevím, ale určitě ti pomůže." pokrčil rameny. ,,Tety se ptát nebudu.... A strejdy už vůbec. Musím to nějak vymyslet..." přemýšlela jsem a u toho poslouchala Dexterovo strašný zpívání.

,,Kašlu na tebe." protočila jsem očima a šla přemýšlet zpátky do knihovny, kde je aspoň klid. U stolu zase seděl Edward a skládal takový ty kraviny z papíru.

,,Jak šlo zařizování?" zasmála jsem se. On jednu věc rychle zmuchlal a podíval se na mě. ,,Rychle." uchechtl se. ,,Proč jsi to zmuchlal?" nadzvedla jsem obočí. ,,Nevím o čem mluvíš." zakroutil hlavou. ,,Ta věc z papíru. Proč jsi ji zmuchlal?" zasmála jsem se. ,,Hele, nechceš naučit skládat origami?" usmál se a dál přede mě papír. Pokrčila jsem rameny a pobaveně přikývla. Přisunul se blíž ke mě a ukázal mi jak složit nějaký zvíře.

,,Já ti říkala, že jsem nejvíc nešikovnej člověk na světě." zasmála jsem se, když jsem už po několikátý pokazila tu samou věc. ,,To není o nešikovnosti. Musíš se soustředit. Pomůžu ti." dal přede mě novej papír a přisunul se blíž ke mně. ,,Je to vlastně strašně jednoduchý." řekl mile a vzal moje ruce. ,,Pro tebe možná. Ty složíš všechno." uchechtla jsem se a snažila se s jeho pomocí něco složit.

,,No vidíš, že to šlo." zasmál se, když jsme konečně něco složili. Nepoznala jsem sice co to bylo, ale byla jsem šťastná, že to něco je. I když to určitě řekl proto, že mu došly nervy a já byla psychicky na dně. ,,Vážně? To bylo všechno?" nadzvedla jsem obočí a on pobaveně přikývl. Nadšeně jsem vypískla a objala ho. ,,Je hezký, jak máš radost z maličkostí." zasmál se Edward. Odtáhla jsem se od něj a koukala na něj. Dobře. Teď nebo nikdy. Políbila jsem ho. Pro moje překvapení spolupracoval a přitáhl si mě blíž k sobě.

---Chloe---

,,Kde je Anabelle?" přišla jsem do obýváku a Dexter se zarazil. ,,Ona... Ona šla... Ven." řekl s úsměvem. ,,Co jste podpálili?" zamračila jsem se. ,,Nic." zakroutil hlavou. ,,Oswalde kde je Anabelle?" zeptala jsem se mile Oswalda, který kolem mě procházel a četl nějaký papír. ,,Mám pocit, že šla do knihovny za Edem." usmál se a já se vydala do knihovny.

Potichu jsem otevřela, protože v knihovně má být klid, že jo. Jenže jak jsem to otevřela, tak jsem viděla něco... Co jsem vidět nepotřebovala.... Potichu jsem zase zavřela a hodně HODNĚ rychle odešla. Sedla jsem si vedle Dextera a ten se podíval na můj zdrcený výraz.

,,A sakra..."

Ouuuu... Nepříjemná situace 😂😂😂 Jak myslíte, že se to bude řešit?😂😂😂