World of elves 2

6.kapitola

Neth

Poznal jsem tohoto koně. Byla to Resl od Tauriel. Skočil jsem přímo na ni. Lekla se, ale já ji uklidnil. Waloe seskočila vedle koně. ,,Co to děláš?" okřikla mne. ,,Klisna mé matky. Co když se jí něco stalo?!" zděsil jsem se a pohlédnul do dálky lesa. Z mého zorného pole zmizela Wal. ,,Nethe!" křikla najednou a když jsem se ohlénul jejím směrem, nestála tam, kde by měla. Vytáhnul jsem luk a šíp vsadil do tětivy. ,,Kde jsi? Já se tě nebojím!" křičel jsem do okolí. V tom mne někdo popadnul za pas a stáhnul mne z koně. Omylem jsem šíp vystřelil do vzduchu nad sebe. ,,Tak ty se mě nebojíš? Ale měl by jsi ty zlobidlo!" okřikla mne Tauriel a vyzvedla Waloe do sedla a mne také. V tom kousek od nás přistál můj šíp a klisna se ho lekla. Začala vyvádět a sotva jsme se udrželi s Waloe na jejích zádech. Tauriel ji rychle zklidnila. Následně se také vyhoupla za námi a pobídla koně směrem do paláce. Wal byla naštvaná, že jsme se nechali chytit. Nemluvila se mnou celou cestu. Vlastně neřekla vůbec nic.

Legolas

Běžel jsem triskem přes celé království, když jsem se dozvěděl, že se moje milovaná vydala hledat děti sama. Když jsem však k bráně doběhnul, zjistil jsem, že už se vrátila i s malými uličníky. Emeth už odváděl koně do stání. ,,Tauriel, až se příště budeš chtít někam vydat, alespoň mne varuj. A pokud jde o vás dva, okamžitě do svého pokoje!" dal jsem jim kázání. Oba dva se ihned rychle rozběhli pryč. ,,Omlouvám se, ale musela jsem vyjet ihned, než se stopa vytratí." obhajovala se. ,,Ano, to je v pořádku" objal jsem ji a nadále jsme se ruku v ruce vydali do pokoje našeho syna a mé sestry.

Waloe

,,To je kvůli tobě!" křikla jsem na něj.
,,Vůbec nás nemuseli chytit, kdyby sis nejdříve neobhlídnul okolí, než ses vrhnul k tomu koni" vyčítala jsem mu to. ,,A to by jsi chtěla být celé věky na útěku?" zarazil mne Neth. ,,Ne, jen by nás nemuseli chytit hned" vymlouvala jsem se a stále mu to dávala za vinu. Došli jsme do pokoje a stráž nám otevřela dveře. Posadila jsem se na sedačku u stolku s papíry, na které jsme si kreslili. Já zdědila talent na toto po matce, Neth neuměl kreslit skoro vůbec. Ale teď jsem náladu na malování neměla, jen jsem čekala, až přijdou naši rodiče a zase nám dají kázání. Thranduil bude zase stát bokem a nebude nic říkat. Myslím, že je mu nás líto.

Lucia

,,Už je přivedli, jdeme?" otočila jsem se na něj. ,,Ano samozřejmě" přišla mi odpověď. Nabídnul mi své rámě a vydali jsme se k pokoji nejmladších elfů této rodiny. Vešli jsme do dveří a Legolas s Tauriel tu ještě nebyli. Zahlédla jsem Waloe sedět u stolku s papíry a Netha jsem neviděla. ,,Jsem ráda, že jsi doma Wal" nadhodila jsem. Ani se na mne nepodívala.
,,Waloe, mluvíme s tebou" řekl Thranduil. ,,Dejte mi kázaní a můžete odejít" odsekla. Takhle se nikdy nechovala. ,,Jak to mluvíš?" přisedla jsem si k ní. ,,Už mne nebaví jenom poslouchat, jak jsme si mohli ublížit nebo něco horšího" zavrtěla hlavou. Pohlédla jsem na krále. Vypadal překvapeně, ale nic neřekl. Obrátila jsem pohled zpět k mé dcerce. ,,Ale to je přeci pravda. Musím ti to říkat, jsem tvoje matka. Jednou to pochopíš" řekla jsem. ,,Ne já to svým dětem opakovat nebudu, protože je budu chápat" prudce se postavila. Přišel Neth. ,,Waloe uklidni se" křiknul k ní.
,,Já jsem v klidu Nethi" pokývla hlavou. ,,Ještě něco?" otočila se ke mne. Nevěděla jsem co říct. Objala jsem ji a pak se otočila k východu. Na Thranduila jsem se nepodívala. Prošla jsem kolem něj a rovnou ven na chodbu.

Zajímavé? Určitě. Asi jste zjistili, že Wal nebude moc hodná dcerka. Tak zase příště, těší se Derinovka ;-) ^-^