Svatba, radost a smích. Co však následuje po smíchu? Pláč...
Přichází zlé časy pro Hvozd. Zlé období. Sauron útočí na Středozem. Někdo odejde, někdo zase přijde. Je čas přenechat místo jiným. Ale komu? Ubrání se Temný Hvozd vojskům? Nepřátelé útočí...
Nemohla jsem tomu uvěřit. Přeci to nemohla být pravda. Odporovalo se mi toto tvrzení. To nemohla být přeci pravda. Slíbil mi, že budeme navždy spolu. Až se vrátí, že bude vše jen lepší. Že světlo vyhraje nad temnotou a budeme navždy spolu. Tak se také stalo, ale on se již nevrátil. Vše ve mne se příčilo a já propadala v záchvaty pláče a hněvu. Nakonec mne spíše popadal smutek a žal. Seděla jsem na okraji lesa. V trávě na vyvýšeném místě hleděla do dálky. Jemný vánek si pohrával se stéply stejně tak jako s mými vlasy. Byla již tma a já nevnímala nic, než jen hvězdy a měsíc nade mnou. Hlavou mi vířily nejrůznější myšlenky a vše se proplétalo a já vždycky skončila u něj. Slané perly se leskly v měsíční záři na mé tváři. Hledaly si cestičky po mých lících a já se jim nijak nebránila. Cítila jsem se najednou tak prázdná. Osamocena v okolí, jako v kleci. Bylo mi ještě hůře, než jako během válek se Sauronem. Tak moc jsem chtěla vrátit čas. Tak moc jsem chtěla být s ním...
Legolas
Hledal jsem ji jak to jen šlo. Galadriel o ni měla velký strach a já ostatně také. Bál jsem se, aby si něco neudělala. Láska je silný cit a ona jej jistě velmi milovala. Já si s Haldirem rozuměl, dost jsme toho zažili. Byl to věrný přítel. Šel jsem po jejích stopách v trávě, které za sebou zanechala. Postupoval jsem lesem vpřed a blížil se k jeho okraji. Bylo mi jí velmi líto. Soucítil jsem s ní. Když jsem se zjevil na konci lesa, spatřil jsem ji. Seděla ke mne zády a tiše pozorovala okolí. Tichem okolí se ozývaly její tiché vzlyky. Mne si zřejmě nevšimla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A tak jsem k ní pomalu přistoupil. Poté se usadil na vyvýšenější místo vedle ní. Stočila svůj zrak z hvězd a měsíce plujícího po tmavé obloze k mým lagunovým očím. Pozoroval jsem ji. Byla smutná. Po tvářích jí stékaly slzy. Zvednul jsem pomalu svou dlaň, aby se mne nevylekala a slané perličky jí z tváře setřel. Stále mne pozorovala. Já však z jejího pohledu nedokázal nic vyčíst. Poté jsem ji však přitáhnul k sobě. Objal ji a pevným stiskem si ji držel u těla...
Laivinë
Neměla jsem potuchy o tom, že přijde. Ale přišel a byl velice milý a chápavý. V jeho objetí jsem se najednou cítila v bezpečí. Jako by na mne najednou už žádné zlo nemohlo a já byla volná. Chránil mne. Seděli jsme v objetí na okraji lesa. Utěšoval mne a šeptal nejrůznější krásné slova do mého ucha. Pozorovali jsme hvězdy. Bylo mi o mnoho lépe. Slabě jsem se vymanila z jeho příjemného sevření a pohlédla mu do těch krásných očí. Najednou mi nepřišel tak sobecký a bezpáteřní. Nýbrž milý, chápavý a laskavý. ,,Děkuji, že jsi přišel" pousmála jsem se na něj a on mne pohladil po líci. Místo, kde se mé tváře dotknul, příjemně zabrnělo. Ještě dlouho jsem se topila v těch jeho dokonalých modrých očích. Nastalo ticho a jen jsme na sebe koukali. Najednou začal slabě kmitat mezi mými tmavými panenkami a rty. Začala jsem mít slabý strach z toho, co bude následovat. Však nechtěla jsem se tomu bránit. Pomalu se ke mne začal přibližovat. Jen jsem jej pozorovala. Nezastavoval se. Stále čekal, že budu proti, ale nebyla jsem. Jen jsem se zahleděla do jeho krásných rtů...
Jistě se vám to bude líbit ;-) Však ale otázka- Stane se něco? Rozmyslí si to Laivinë, kvůli Haldirovi? Nebo Lassie kvůli Tauriel? Přijde něco? Galadriel? Vrátí se do Hvozdu nebo již nikoliv? Nikdo neví :** Vaše jediná Calmë :3 ;-) :*
