World of elves 2

19.kapitolka

Lucia

Otevřela jsem oči. Byla jsem v králově pokoji. Bolela mne ještě malinko hlava, ale už to bylo lepší. Asi jsem nevypotřebovala energie zas až tolik. Spustila jsem nohy pomalu dolů. Ucítila píchnutí v oblasti temenní kosti na hlavě. Okamžitě mi vystřelila ruka na postižené místo. Za chvilku jsem stála na nohách a šla pomalu po chodbě. Bylo mi už podstatně líp. Pokračovala jsem chodbami. Nevěděla jsem ani kam pořádně jdu.

Keth

Kráčela jsem kolem trůnu a v tom jsem spatřila krále, jak nevěřícně a zamyšleně hledí na louži krve. Okamžitě jsem se k němu vrhla.
,,Pane, co se děje?" optala jsem se jej. On sebou překvapeně trhnul a pohlédnul na mě nechápavým pohledem. Pak se napřímil, ale stále nic neříkal. ,,Jste v pořádku? Mám to uklidit, ať vás to neděsí?" nevěděla jsem co říct, jelikož jsem jej takhle nikdy nezažila. Nic neříkal, jen mne pozoroval. Já však vyčkávala na jeho reakci. Když jsme takhle nikam nepokročili, promluvila jsem. To ticho mne ubíjelo. ,,Ehm tak já zajdu pro..." přerušil mne. ,,Nemluv" řekl, což mne dost překvapilo. Byl jakoby omámený. Byl divný, což se mi nějak nezdálo, ale zmlkla jsem, jelikož krále se poslouchat musí. Tak jsme tam tak jen zprvu stáli a civěli na sebe. Bylo mi za chvíli trapně. Nevěděla jsem co dělat. Nikdy jsem ho tak dlouho pohledem nezkoumala. A tak jsem se najednou odvrátila pohledem k zemi. Začala jsem pomalu panikařit. Jeho pohled mne znervózňoval. Nakonec jsem se otočila a chystala se odejít. Byla jsem však zastavena. Chytil mne za ruku.
,,Kam jdeš?" řekl. Nic jsem mu neodpověděla. Otočil si mne k sobě a já v tu ránu ztuhla. Byla jsem na centimetry od něj. Držel mne za ruku. Měl tak jemný dotyk. Už dlouho jsem nebyla tak blízko žádného elfa. Poté co odešel Shire jsem s žádným elfem nepřišla do styku. Stále mu vadil pohled na Thranduila a Lucii. Což mne také dost urazilo. Prostě se u polibku uprostřed svatby sebral a odešel. Napsal nám i dopis o tom, že se vrátí, až to všechno zkousne. Bylo mi jej dosti líto a dlouho jsem čekala, že se vrátí. Pak už jsem se snažila spíše zapomenout. Chtěla jsem si najít někoho jiného, nikdy by mne však nenapadlo, že si začnu s ženatým králem. Stále jsem tomu nemohla uvěřit. Ale přišlo něco, co mne v tom ještě utvrdilo.

Lucia

Pak jsem se rozhodla, vydat se za Thranduilem. Dala jsem se chodbičkami k trůnu. Když jsem však šla po úzké cestičce, spatřila jsem něco, co bych nikdy nečekala. Místo, abych spatřila mého muže, jak sedí na trůnu a diskutuje s elfy, uviděla jsem velkou louži krve a jeho s elfkou. Zarazila jsem se uprostřed kroku. Elfku jsem poznala, byla to Keth. Je podstatně vyžší než-li já. Bylo to vidět, když se s Thranduilem líbali. Nemusela stát na špičkách. Valar s tebou. Nevím, jestli to přežiješ.

Hm, tak to nevím. Asi Keth nedopadne nejlíp, co myslíte? ^-~ Tak zase příště, Vaše Deri ;-)