World of elves 2

26.kapitolka

Věnováno Zorindil

Legolas

Pocítil jsem v jejím doteku něco více než přátelství. Pocítil jsem z jejího pohledu něco více než jen rodinný vztah. Váhal jsem, co mám udělat. Nakonec jsem se rozhodl pro tu špatnou volbu. Položil jsem jí jemně dlaň na rameno. Postupoval jsem pomalu vzhůru až k obličeji. Pohladil jsem ji po líci. Celou dobu pozorovala mé oči a já pozoroval ji. Nebyli jsme opilí nebo jinak mimo jako posledně. Teď jsme měli vlastní rozum, ale ten šel jako by stranou. Nijak se nebránila, což mne překvapilo, ale využil jsem toho. Nevím jestli váhala. Z jejího pohledu se nic vyčíst nedalo. Jen na mne upřeně zírala. Možná cítila to samé, možná z toho bude i něco víc. Vzpomněl jsem si na Tauriel, ale hned jsem ji zavrhnul. Ani nevím proč. Je to má žena a mám s ní syna. Ihned jsem na to zapomněl. Bylo mi vše naprosto cizí a já nevnímal noc než ji. Nevnímal jsem to, že zradím svou ženu a ještě otce. Nechtěl jsem jim to udělat, ale zároveň jsem chtěl ji. A tak jsem se rozhodnul pro tu cestu do pekel. Přitáhnul jsem si ji blíže k sobě. Naše dlaně byly stále propletené a druhá má dlaň spočívala na jejím líci. Jemně a krátce jsem ji políbil na rty. Poté jsem otevřel oči a sledoval, jakou bude mít reakci. Jestli jí to bude vadit. Jestli bude chtít opravdu odejít a přestat. Byla chvilka ticha a já nedočkavě čekal na její odpověď.
,,Nevím, jestli je to dobrý nápad" namítla najednou. Váhala a já ostatně také. Ale chtěl jsem ji, to už bylo jisté. Ani vlastně nevím proč. Miluji Tauriel. Nevím, co cítím k Lucii. ,,Ale ano je" opáčil jsem nakonec. Přemlouval jsem ji mým prosebným pohledem. Nic nedělala, znovu jen pozorovala mé oči.

Waloe

Byla tma a my jsme leželi pod korunami stromů daleko od paláce. Po mém pravém boku ležel Neth a na levém Calwen. Jedna z mladších co se také zúčastnila výcviku. Dále je tu s námi i Faileon a Osiell. Takže dvě elfky a tři elfové. Předháníme se navzájem. Jako starší dozor je s námi pouze Tauriel. Ona zaučuje mladší. Už minimálně deset let nic neuskutečnila důvodu temné magie v lese, jak Lucia říkala. Ale teď už se nemusíme bát. Dnes jsme pouze dorazili na místo, které Tauriel dobře znala, ale my ne. Učila nás, jak se nenápadně a rychle utábořit. Jak zahladit stopy od paláce a jak rychle se pohybovat, aby se náš pach vytratil. Zítra ji budeme hledat. Ona se nám bude schovávat po okolí a bude se nám snažit ukrást věci. My tomu musíme zabránit a musíme ji chytit. Už se na to těším. Bude to jako hra. Ale hodně naučná hra. Byla docela zima, ale my jsme byli pořádně oblečení. Taurielvříkala, že ji kdysi jak byla v našem věku zkoušeli v největším mrázu a kdy bylo sněhu skoro po pás. Tyto roky byly kruté. Tenkrát byl jiný kapitán stráží. Zahynul v bitvě. Thranduil se prý velmi dlouho rozhodoval, koho vybere. Však podle Legolase jen čekal na to, až Tauriel dospěje a nastoupí místo něj. Což si také myslím. Ale asi jej nikdy nenapadlo, že se dá kapitánka stráží s jeho synem dohromady. Lucia nám to celé vyprávěla. Prý tomu velmi dlouho odporoval, ale nakonec povolil. Poté to bylo naopak. Legolas odporoval Thranduilovi a Lucii. Podle mého názoru je to spíše komedie, než drama. V čemš se mnou Tauriel nesouhlasí. Naše zaučovatelka seděla na stráži vysoko na stromě. Hlídala pohyby v okolí. Nic není zcela bezpečné a kdyby se objevila nějaká skupinka skřetů, neměli bychom šanci. Mohli bychom o někoho z nás velmi snadno přijít. Nejvíce na Tauriel mám ráda, že v nás mladších nedělá rozdíly. Je stejně přísná jak na mne s Nethem jako na ostatní.

Ještě vás napnu ;-) Těšíte se? Toto byl bonus. Moc si nezvykejte, nebudou často. Tímto chci pozdravit KikaPekov , Zorindil a KateHurvin ^-^ Díky moc za votes, komenty a shlédnutí. Zítra zase pa ;-)