World of elves 2

157.kapitolka "Nemůžeš"

Moc zdravím mé čtenáře a přátele. Jen jsem se s vámi chtěla podělit o svou radost a to je to, že jsem dnes, 23.2 2016, složila zkoušky a dostala se na střední školu! ^-^ Moc děkuji všem za podporu a přeji, ať nám to zde ještě dlooouho vydrží!!! ;**

Vellianë

Druhého dne jsem scházela po schodech dolů směrem k bráně. Na zádech jsem měla svůj luk a u pasu toulec se šípy. Hned vedle i dýku. Nechtěla jsem přijít pozdě a tak Legolase ještě více vytočit. Bohužel pro mne, už tam byl. ,,Čeká se na mne?" optala jsem se klidně. Ale uvnitř mne jsem se neskutečně bála. ,,Ne" řekl jen. Už nezněl tak naštvaně, jako včera. Scházela jsem dolů do stájí. Strašně dlouho jsem bloudila a bloudila, než jsem našla box mého koně. Měli by tu mít popisky nebo alespoň podkoního. Chtěla jsem box otevřít, ale nešlo to. Byl zamčený. Zarazila jsem se. ,,Děje se něco?" ozvalo se za mnou. Prudce jsem se otočila. Stál za mnou tmavovlasý elf středního vzrůstu a pozoroval mne. ,,Vlastně ano. Někdo mi zamknul koně" zamračila jsem se. On pohlédnul na zámek. ,,Ano. Poručili mi to. Ale otevřu vám" řekl a odešel. Tak teď mi opravdu do skáče nebylo. Byla jsem nýbrž velmi naštvaná. Stála jsem nedočkavě před stáním a nikdo nepřicházel. Tak to už mne opravdu rozzuřilo. Nakonec jsem se rozhodla jednat sama. Otočila jsem se a malinko ustoupila. Následně jsem vykopla. Poté ještě jednou, až jsem zámek rozrazila. ,,Moc se omlouvám, ale nebudu zde čekat a nic nedělat" šeptla jsem sama pro sebe a otevřela. Podkoní stále nepřicházel a tak jsem obyčejně naskočila a vyjela vpřed. Venku už všichni byli připraveni k odjezdu. Musela jsem se zarazit, jelikož jsem spatřila i elfku, se kterou se Lucia včera dosti pohádala. Myslím, že se jmenuje Laivinë. Však jistá si tím nejsem. Jakmile mne spatřila, provrtala mne pohledem a došla k jednomu vyššímu elfovi s plavými vlasy. Něco mu řekla a on jí pro změnu něco odpověděl. Oba se na mne podívali a poté nasedli na své koně. Bylo mi to velmi nepříjemné. Ale více méně jsem si toho nevšímala. Následně se objevil vedle mne Legolas. Mávnul rukou a Lai s elfem se vydali vpřed. Klusem jsme vyjeli z lesa. Následně se Legolas zastavil. Ostatní jezdci však pokračovali v jízdě. Zastavila jsem a vrátila se za ním. ,,Děje se snad něco?" nechápala jsem a prohlížela si krále. ,,Ano. Nemůžeš jet se mnou. Elrond s tebou nepočítá. A nemohl jsem Lucii jen tak odmítnout a rozzuřit ji" nevěděla jsem, co tím chce říci. ,,Prostě Vellianë. Musíš se vrátit" řekl a ve mne hrklo. Dost mne to zaskočilo. ,,Ale..." skočil mi do řeči. ,,Jsem korunní princ. Udělej to, o co tě žádám" zamračil se. Oddychla jsem si. ,,Dobrá. Ale věř, že až se vrátíš, Lucia nebude nadšená" přeměřila jsem si jej pohledem a následně zmizela v lese.