World of elves 2

27.kapitolka

Lucia

K sakru. A že mne to nenapadlo hned, že v tom asi bude něco víc. Nechtěla jsem ublížit Thranduilovi. Ale zase odmínout Legolase, obzvlášť v této chvíli by asi taky nebylo nejvhodnější. Píchlo by mne to u srdce. Ztratila bych nejlepšího přítele a už nic by nebylo jako dřív. Všechno jsme si říkali. Byli jsme k sobě upřímní. Ale poté by se všechno zkazilo. Jeho polibek byl ale nádherný. Čistý a krásný. Stále jsem váhala. ,,Ale co Tauriel?" vypadlo z mne ani nevím jak. V tu ránu se ode mne odtáhnul, však naše prsty propletené zůstaly. ,,Jak to můžeš říct" zakroutil hlavou. Najednou mi jej bylo líto. Přišlo odmítnutí a on to špatně vzal. V tu chvíli jako by mne mé smysly opustily. Položila jsem své ruce na jeho líce. Smutně jsem se na něj podívala a pak zakroutila hlavou. Jako bych toho litovala, ale zárověň to i chtěla. Natáhla jsem se pro náš již druhý polibek. Zřejmě to nečekal. Odtáhla jsem se na milimetry od něj. Čekala jsem co udělá. Rychle si mne k sobě přitáhnul.

Legolas

Dala mi ruce kolem krku a doslova se na mne vrhla. Vášnivě jsme se líbali. Své prsty zaryla do mých vlasů a hladila mne po zátylku. To mne vzrušilo ještě víc. Už jsem chtěl odejít s tím, že se moc omlouvám. Nečekal bych, že změní názor. Za chvíli jsem ji vzal pod stehny a ona se na mne zručně vyšvihla. Aniž by jsme se přestali líbat, jsem ji donesl až k mé posteli v ložnici. Tauriel byla pryč. Jen jsem se bál vedlejšího pokoje a mého otce. Asi by mne zabil. Už minulé vyšiloval. Ale to teď šlo stranou. Až se to stane, bude se to řešit. A asi to nedopadne nejlíp. Jestli se to provalí, bude z toho jeden velký průšvih. Odhodil jsem ji do peřin a bleskově ze sebe sundal vrhní část svého šatstva. Poté jsem se vrátil k ní. Vrhnul jsem se zpět k jejím nádherným rtům. Měl jsem pocit, že jsem mimo realitu a čas. Bylo to zcela jiné než s Tauriel. Ale to bude tím vzrušením. To bude tím nadšením a nebezpečím. No, zakázané ovoce přeci jen chutná nejlíp, jak se říká. Její prstíky mapovaly mou hruď. Myslím že se jí mé tělo líbilo. Lechtala mě. Chtěl jsem se smát. Sjel jsem svými rty z jejích ke krku. Cítil jsem její zrychlený tep. Chtěl jsem víc. Chtěl jsem ji a její tělo.  Zkušeně jsem z ní ztrhnul bílé šaty. Následně letěly někam daleko do kouta. ,,Jsi krásná" opáčil jsem. Poté jsem znovu pocítil její rty na těch mých. Znovu jsme se začli zuřivě líbat. Pak mne ale prudce odvrhla a já se převalil na záda. Najednou se skláněla nade mnou. Její krásné hnědé vlasy mi splývaly kolem hlavy. Pozoroval jsem ji. Byla malinko zadýchaná. Nic však nedělala, jen mne pozorovala.
,,Děje se něco?" optal jsem se. Bál jsem se, že bude konec. Že se bojí.
,,Ne" odpověděla. ,,Máš nádhernou hruď " řekla a než jsem jí na to stihnul něco říct už byla zase přilepená na mých rtech.

Lucia

Netušila jsem vůbec co to dělám. Spím se synem mého manžela. Připadám si strašně. Dokonce jsem i zaváhala, jestli přestat. A stále váhám. Ale jeho rty. Jeho tělo. Nešlo to. Překrásně líbal. Byl krásný. Ale vzpomněla jsem si na Thranduila. Na jeho svaly a na jeho tělo. Na jeho vůni a hlas. Na něj a na to, že to jeho miluji. Zítra by to byl horor. Prudce až hnusně jsem se od něj odsunula. Teď se na mne dokonce zamračil. Popravdě, ani se mu nedivím. Ležíme v posteli a jsme uprostřed toho všeho vzrušení a já stále váhám. ,,Jestli nechceš..." začal. ,,Víš jen, stále před sebou vidím tvého otce" byla jsem z části smutná. ,,Ano. Já vidím Tauriel. Ale musíš to ignorovat. Mysli na mne" řekl potichu. Skoro jsem jej neslyšela. V tu chvíli mne napadlo něco strašně sobeckého. A tak jsem se vrátila tam, kde jsme skončili. Byl rozpálený. Položila jsem své dlaně na jeho obličej. Začala jsem měnit pomocí zimy teplotu svých rukou. ,,To je příjemné" řekl vzrušeně a zamyšleně. Pohladila jsem jej po jeho blonďatých vlasech a znovu jej začala líbat.

Tak tady je část, na kterou jste už netrpělivě čekali. Děkuji za všechnu podporu a těším se u dalšího dílu, Derinovka ^-^