World of elves 2

3.kapitola

Lucia

Stráž nám otevřela dveře, Thranduil jim něco řekl a elf přikývl. Dále za námi zavřeli. ,,Copak jsi řešila s Tauriel?" zeptal se mne po chvíli. ,,Ne nic, důležitého" usmála jsem se. Nechtěla jsem se bavit o Galadriel. Byli jsme sami a byl večer. Byl ke mě otočený zády. ,,A copak budeme dělat?" šibalsky jsem se usmála. Otočil se ke mě. ,,A co by jsi chtěla dělat?" napodobil můj úsměv a šel ke mě. Pokrčila jsem rameny. Chytil mě v pase a zvedl. Obtočila jsem své nožky kolem jeho pasu a ruce mu položila kolem krku. Poté jsem se vrhla na jeho rty. Zavřela jsem oči a užívala si tento romantický moment. Takto jsme spolu byli pouze jednou a pamatuji jsi to nejlepší, až na to, že na nás přišel Legolas. Chtělo se mi začít smát na tuto pouhou vzpomínku. Podléhala jsem jeho kouzlu. Za chvíli mne položil na zem a čekal, co budu dělat. Mrkla jsem na něj a následně jsme se objevili vedle jeho postele v ložnici. Rozepnula jsem si šaty a shodila je ze sebe. Zamuchlala jsem se do jeho peřin v posteli s nebesy. Nenadála jsem se a už se skláněl nade mnou. Vnímala jsem jeho doteky i jeho rty. Bylo to ještě lepší, než tenkrát. Projížděla jsem mu prsty ve vlasech. Od kořínků po konečky. Laskal mi krk i ramena. Ne-li ještě níže. Slatně jsme vzdychali a užívali si volnost a nesvázanost. Inspiraci a vzrušení.

Tauriel

Zašla jsem do svého pokoje. Už jsem jej neměla tak daleko, ještě před narozením Netha se přestěhovala hned vedle Lucii. Stráž bouchla dveřmi, až jsem sebou malinko trhla. Já nebyla ještě zvyklá na takový přepych nebo na tak velký pokoj. Natož na služky nebo na to, že si nemusím ani sama zavřít dveře. Na boku pod paží jsem chytila první knoflíček a rozepla jej. A tak až dolů k pasu. Sundala ze sebe nádherné šaty a položila je na malou komodu. Zítra ráno je vezme služebná a vypere. Oblékla jsem si svou noční košilku, lehkou jako pírko a ulehla do postele. Zavřela oči a usínala. Zdálo se mi o Legolasovi, Nethovi, ale také o Galadriel.

Děti

Waloe otevřela oči a uviděla Netha spát naproti ní ve své posteli. Měli společný pokoj a postýlky naproti sobě. Malá elfka vstala a šla pár kroků k němu. Chytla ho za ramena a zatřásla s ním. ,,Nethe! Vstávej!" křikla k němu. Ale tak, aby to nikdo jiný neslyšel. ,,Wal, nech mě" otočil se na bok. ,,Mám pro tebe dobrodružství" řekla provokativně. Neth byl po otci a miloval dobrodružství a ničeho se nebál. Ihned se posadil. ,,Jaké?" zeptal se své kamarádky. ,,Zmizneme" usmála se šibalsky a otevřela svou skříň. Oblékla se do kožených hnědě zabarvených kalhot a zeleného vršku s vestičkou. Ona moc neměla ráda šaty. Už vůbec ne, jako její maminka, která v nich chodila neustále. Hodila nějaký top elfíkovi v posteli. Ten se také ihned převléknul. ,,Tak co chceš dělat?" postavil se malý Neth. ,,Vem si luk" ukázala ke komodě. Elfík uposlechnul svou kamarádku. ,,Venku jsou přeci stráže, nemůžeme jen tak odejít, všichni by nás viděli." konstatoval. ,,Kdopak ti řekl, že půjdeme dveřmi?" zasmála se Waloe. Vytáhla ze své skříně provaz. ,,Kde jsi to našla?" otevřel pusu a koukal se na ni. ,,Emethovi jsem to vzala. U koní to jen tak leželo. Určitě to nebude postrádat" mrkla na něj a vzala si svůj luk a šípy. Thranduil a Legolas je to naučili. Otevřela okno. Obtočila jeden konec provazu kolem římsy na okenici a vyzkoušela, jak je pevný. Byl velmi pevný. Druhý konec vyhodila z okna. Vyskočila na parapet a kývla na Netha. Byla vždy takto odvážná a vždy vymýšlela lumpárny. Skočila z okna a šoupala se po zdi pomocí provazu. Neth se za ní díval. Jakmile skočila na zem, napodobil ji a také hupsnul k zemi. ,,Co budeme dělat s provazem?" zajímal se elf. Místo odpovědi vytáhla šíp z pouzdra a pečlivě namířila. Pustila tětivu a šíp se trefil přímo do uzlu provazu. Ten se rozmotal a skončil u jejich nohou. Neth pokývl uznale hlavou. ,,A teď se koukej na mě" frajeřil se. Namířil svůj šíp a přímo do rámu okenice. Vystřelil a okno se zavřelo. Waloe se dala do potlesku. Následně se otočili a běželi do lesa.

Napínavý konec, holt to jsem já. Tak zase příště, Vaše Deri ^-^