World of elves 2

34.kapitola ,,Musíme se rozhodnout"

Lucia

Příštího rána jsme čekali na návrat Tauriel. Zanedlouho jsme je spatřili vycházet z hloubi lesa. Waloe se k nám okamžitě rozběhla. Vrhla se Thranduilovi do náruče. Ten ji zvednul- ikdyž už to bylo těžké. ,,Tak co? Jak se ti dařilo?" usmíval se na ni.
,,To přeci posoudíš ty" posmutněla. Tauriel už jim asi řekla, jak to bude probíhat. Nevypadala nadšeně. Ani já z toho neměla radost, ale zákon je zákon. Vždy mě ale zajímalo, proč já zkoušená ani zaučená nebyla. Střílet z luku jsem se naučila sama, používat dýky mě naučil Legolas s Tauriel a zacházení s mečem mi doplnil Thranduil. Nikoliv Celeborn nebo kapitán našich stráží z Lothlorienu.
,,Ano to posoudím já nebo tvůj bratr přeci" usmál se konejšivě. Ona se mu vzpírala a tak ji pustil na zem. Následně se dala krokem do paláce. Ostatní mladší se rozběhli za ní. Došla k nám Tauriel. ,,Stalo se něco?" optala se, když uviděla můj nešťastný výraz.
,,Ne. Vše je v pořádku" ujistila jsem ji úsměvem. Poté přiběhnul princ. Tak jsme je nechali s Thranduilem na pokoji a sami se vydali zpět dovnitř.

Legolas

,,Jsem rád, že tě vidím" objal jsem ji.
,,Já tebe taky Lístečku" usmívala se. Miluji její úsměv. ,,Tak mi přeci říká Ada" zasmál jsem se a ona se ke mne přidala. ,,Nelíbí se ti to?" usmála se troufale a natáhla se pro mé rty. Následně jsme jsme se vydali ruku v ruce do království. Stráže za námi zavřeli mohutné dveře až to bouchlo. Ozvalo se to celým královstvím. Byl jsem na tuto ránu již zvyklý. Procházeli jsme se královstvím, a došli jsme k jejím komnatám. ,,Omluvíš mne? Musím se trošku upravit" pohlédla na své ušpiněné šaty. ,,Ale samozřejmě" usmál jsem se. ,,Tak se uvidíme při obědě" rozloučil jsem se s ní. ,,Ano. A běž za králem. Rozhodněte se, koho budete mít k boji, ať nám to můžete říci" usmála se a zmizela za dveřmi komnat. Uposlechnul jsem a vydal se k trůnu. Věděl jsem, že tam bude spokojeně sedět a pozorovat okolí. Měl to rád. Což jsem já nechápal. Nebavilo by mne sedět celé dny v paláci bez jakéhokoliv pohybu. Obklíčen elfy co chtějí potvrzení na i ty nejmenší prosby paláce. Ne to opravdu nezvládnu, až na mne dojde řada a Thranduil mi odevzdá své povinnosti. Bojím se, že s tím budu mít velké problémy. I má matka byla spíše typ, co trávil čas venku. V tomto jsem zřejmě po ní. Došel jsem do trůnního sálu. ,,Mohl bych s tebou mluvit?" optal jsem se a kývnul hlavou ke strážím. ,,Ano jistě" jedním mávnutím elfy rozpustil a my jsme byli v soukromí. ,,Chtěl bych s tebou probrat zítřejší boj" začal jsem. ,,Tak to půjdeme do pracovny. Budeme tam mít větší klid" usmál se a sešel elegantně schůdky. Tak s tímto budu mít také problémy.

Bonus pro @Zorindil !!!
Doufám, že se líbilo, ikdyž byla malinko kratší ^-^
Deri ;-)