World of elves 2

180. kapitolka "Domněnky"

Waloe

Postávala jsem uprostřed velikého náměstí s fontánkou. Bylo již pozdě v noci a tma zahalila okolí do zastrašující podoby. Již z dáli se ozývalo klapání kopyt po kamenných cestách města. Několik málo opozdilců vykouklo z oken a vyhlíželo elfské vojsko, jdoucí na pomoc. Jakmile se otec vynořil z jedné z největších ulic, rozzářila jsem se. Byl pro mne vzorem. Vždy jsem chtěla být jako on a on v to věřil. I Legolas jej nezklamal a já si věřila. Nikdo se mu nemůže rovnat a postavit se mu. Nikdo, nikdy, nikoliv. Seskočil ze svého nádherného bílého elka a předal ho podkoním. Následně se vydal směrem k nám spolu s matkou. Bez jakéhokoli dalšího váhání jsem se mu vrhla kolem krku. ,,Jsem velmi rád, že jste v pořádku" řekl mi do ucha a pohladil mne po vlasech. Miluji jeho hlas. Slabě jsem se od něj odtáhla. ,,Už nejsem malá Ada" mrkla jsem na něj a pustila jej. Zavedla jsem je spolu s Nethem do domu za Veinem.

Král Dolu otce velmi rád přivítal. S otevřenou náručí jej hostil, a kdo by ne. Přišel mu na pomoc. Otec byl zase pro změnu šťasten, že mu může dluh za záchranu jeho lidu a Lesa splatit. Za pomoc v jeho "nepřítomnosti".  Však stále měl strach o svůj lid. Však elfové jej budou následovat do jakékoli bitvy v jakoukoli dobu. I oni chtěli poděkovat tímto Veinovi a jeho mužům. Lucia pevně věřila, že se bude jednat o rychlý a jasně vyhraný boj. I Thranduil se k tomuto přikláněl a domníval se, že ani nebude moc ztráta na lidech či elfech. Vein si však tak jistý nebyl. Nedivím se mu. Je v sázce celé jeho město, rodné město. Ale my se jej nevzdáme a jen tak jej trpaslíkům lehko nedarujeme. Budeme bojovat do posledního dechu a do poslední kapky krve. Králové se dohodli, že my, já a Restallon s Nethem a Trissou, zůstaneme v Dolu. Nevadilo mi, že nebudu bojovat. Chci pomáhat zde s případnými zraněnými díky mým znalostem, které mám od matky či Restallona. Uklidňovat ženy a děti, že se jejich muži jistě vrátí. Hned za svítání hodlají vyrazit přes Dračí Pláň k Ereborské Bráně v Osamělé hoře. Nechtějí čekat, až trpaslíci zaútočí sami. Už by se tak dostali do města a byla by větší šance, že se zmocní královských klenotů a tak vyhráli. Nesmí se sem vůbec dostat, za žádnou cenu. Pláň je efektivní bojiště a doufám, že vše dobře dopadne...

Tak s touto kapitolkou jsem si dost vyhrála a doufám, že se líbila ;-)
Jak dopadne boj?
Opravdu bude jasně vyhraný?
Nebo budou nějaké potíže?
Problémy?
Zraní se někdo?
Nebo snad zemře?
To se uvidí...
Vaše Derča :33