45.kapitola ,,Trpaslíci?!"

331 43 3
                                    

Lucia

Viděla jsem Thranduila stát čelem k trůnu.Pozoroval cosi nad ním nebo za ním. Potichu jsem se k němu přiblížila. Jakmile jsem byla dostatečně blízko, přejela jsem mu dlaní po zádech a obešla ho, aby mě viděl. Ucuknul a prudce se otočil. Jedna jeho ruka spočívala na rukojeti meče, který měl u boku. Usmála jsem se. Meč pustil. ,,Nečekal jsem tě tu" řekl. ,,Ano, to jsem si už všimla. Co to tu děláš?" optala jsem se ho a pohlédla na jeho překrásný trůn. ,,Přemýšlím" odpověděl stroze. ,,A o čem?" pohlédla jsem na něj. Následně své oči stočil mým směrem. Pozorovala jsem jeho nekonečné oceány. Nevypadal, že by mi chtěl odpovědět. ,,Pane?" ozvalo se najednou. To ho zachránilo. Oba dva jsme se podívali za sebe, jako jednotní. Stál tam tmavovlasý elf. Vypadal nervózně. ,,Ano?" optal se. ,,Dostali jsme zprávu o tom, že na naše území vstoupili trpaslíci z Modrých hor." Když to vyřkl, pochopila jsem, proč je tak nervózní. Thranduil nenávidí neohlášené přechody přes jeho les a už vůbec ne, když jsou to trpaslíci. Král se z hluboka nadechl a vydechl. ,,Okamžitě pro ně pošlete výpravu. Ať se jí učastní Legolas s Tauriel. Jďete" přikázal mu a on se ihned vypařil. ,,Uklidni se" vzala jsem jeho dlaň a pevně ji sevřela ve svých. Zavrtěl hlavou. ,,Odejdi" řekl chladně. ,,Ne. Budu tu s tebou, až je přivedou." odporovala jsem vzdorovitě. ,,Nechci, aby jsi mne poznala takového, jaký jsem kdysi byl. A já takový budu. Odejdi" byl tvrdohlavý. Ale to já také. ,,Nevadí. Budu tu s tebou" trvala jsem na svém. Můj hlas byl klidný. Nebála jsem se. Věděla jsem, že mi není schopen nějak ublížit. Tak jako já jemu. ,,Půjdu s nimi" napadlo mne najednou. ,,Ne" odsekl. ,,Ano. Přivedu ti je. Nepůjde Tauriel, ale já" což byl dobrý nápad. Nakonec si hlasitě oddechnul. ,,Dobrá, ale dávej na sebe pozor" povolil. Já mu poděkovala a dala mu letmý polibek na tvář. Následně jsem během jeho mrknutí zmizela.

Waloe

Vyhnul se těsně mému šípu. Následně na mě zaútočil. Rána. A další. Obě jsem odrazila. V tom se Restallon zastavil. ,,Co se děje?" optala jsem se ho. ,,Slyšíš to?" odpověděl mi otázkou. Zaposlouchala jsem se. Hlasy. Ano slyšela jsem hlasy. ,,Pojď, tudy" ukázal dopředu a sundal si ze zad luk. Já udělala totéž a nasadila do tětivy šíp. Vylezli jsme vysoko do stromu, kde na nás nebylo vidět. Ikdyž nebyly listy, schovali jsme se. Hlasy se blížily. Slyšela jsem rány. Jako by někdo sekal. V tom se pod námi objevil trpaslík a já málem leknutím vykřikla, ale naštěstí mi dal můj přítel ruku přes ústa. Po chvilce ji sundal. Za chvíli přiběhli i další trpaslíci. ,,Kde je ta stezka?!" křičel jeden. ,,Nevím. Nesnáším elfy!" rozčilovaal se další. No a já nenávidím trpaslíky. Stejně jako můj otec, stejně jako Legolas. Pouze Lucia na nich viděla i něco dobrého, ona totiž viděla v každém něco dobrého, což nechápu.

Lucia

Už nachystaná jsem seběhla schody rovnou k hlavní bráně. Tam stál Legolas. V ruce měl luk a na zádech toulec se šípy a dvě pouzdra s dýkami. Já měla luk na zádech a dýku jen jednu a to u pasu. Hned vedle něj i šípy. Nervózně přešlapoval na místě. ,,Jdeme, než si to Thranduil rozmyslí" ukázala jsem vpřed a my se dali do pohybu. Pohybovali jsme se rychle a nenápadně v korunách stromů.

Střetnou se Lucia s Waloe?
Najdou je?
Co se stane?
Uvidíte v dalším díle.
Děkuji moc za všechny votes a komenty. Nezapomenu na shlédnutí.
Derinovka ^-^

World of elves 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat