World of elves 2

23.kapitolka

Legolas

,,No tak!"křiknul jsem. ,,Pusť mě!"  vyjekl. Byl jsem mimo smysly. ,,Je lék?!" nepustil jsem ho. ,,Pusť mě!" křičel. ,,Nemohu dýchat" lapal po dechu. Až teď jsem ho pustil a on se rozkašlal. ,,Omlouvám se" řekl a on jen mávl rukou. Za chvíli se vzpamatoval. ,,To je dobré. Chápu jsi ve stresu. Ano je lék. Kdyby jsi mne nechytil a netřásl se mnou, tak bych jí ho dal hned. Dej mi minutu, hned jsem tu" zmizel zase za dveřmi. Všimnul jsem si rozbité lahvičky na zemi. Hups. Sesunul jsem se na pohovku vedle její postele. Než jsem se nadál, léčitel byl zase zpět. Nesl druhou lahvičku s  jakousi tekutinou.
,,Musí to fungovat. Nesmíme ztratit i druhou královnu" šeptl si pro sebe. Opatrně uchytil jednou rukou zátylek Lucii a jemně ji nadzvednul hlavu. Nalil tekutinu do jejích úst. Když ji vypila všechnu, Restallon položil její hlavu zpět a polštář. ,,Za jak dlouho to bude učinkovat?" zajímal jsem se. ,
,Ani ne za hodinku by se mohla probrat. Měl by jsi u ní zůstat" navrhnul mi a já jej poslechnul. ,,Mám vyřídit něco králi?" napadlo ho. ,,Ne! Rozhodně ne. Hned by se sem ženul a to by nebylo dobré" odporoval jsem. Následně se uklonil a odešel. Seděl jsem u ní a jen upřeně na ni zíral. Nevím, jestli se mi to zdálo nebo ne, ale už se mi nezdála tak bledá. Ale mám už asi vidiny. Dva dny jsem nespal a to bude mí také své následky. Vzpomněl jsem si, jak Restallon říkal, že dnes bude Lindir s Elrondem odjíždět. Oni neví vůbec o tom, co se stalo. Keth už také stojí na nohou. Když jsem byl včera na rychlé večeři potkal jsem ji. Měl jsem co dělat, abych jí vážně neublížil.

Po několika minutách Lucia začala lépe dýchat a Rastallon říkal, že i její pulz je lepší. Prý bude muset ještě chvíli ležet v posteli, než se vir úplně zničí. Prý to ale nebude moc dlouho. Ani ne den. Zítra by už prý mohla i chodit. Což mne těšilo. Seděl jsem u ní a pozoroval to, jak pomalu ožívala. V tom se její víčka malinko zatřepala. Najednou je otevřela. ,,Lucio" vydechnul jsem. ,,L-legolasi?" zašeptala. ,,Ano jsem to já" usmála jsem se na ni. ,,Co se to stalo?" nechápala. Asi si nic nepamatovala.
,,Jen jsi byla nemocná. Restallon tě vyléčil" odpověděl jsem stručně.
,,Aha. A proč jsi tu jenom ty?" byla stále ještě mimo sama sebe. ,,Byla jsi na krajíčku života a smrti. Nechtěl jsem, aby to někdo věděl" odpověděl jsem jí upřímně. ,,A kde je Keth s Thranduilem?" asi se začínala rozpomínat. ,,Keth netuším a Thranduil asi u sebe v komnatách" odpověděl jsem jí. ,,Jsou spolu?" optala se. To jsem však nepochopil.
,,Co?" divil jsem se. ,,Líbali se. Nic víc si nepamatuji" řekla. ,,Oh ne nejsou spolu. Jsi stále jeho žena" řekl jsem jí, aby se uklidnila. ,,Chci to vědět na sto procent" snažila se zvednout. ,,Ne ne ne. To nepůjde. Lež. Nejsi ještě úplně zdravá" položil jsem ji zpět na postel.
,,Dobře. Moc ti děkuji Legolasi" usmála se. Měla velmi hezký úsměv.
,,Nemáš za co" řekl jsem a úsměv jí oplatil. 

Tak a je zdravá.
Zori, začíná se to koulet víš jakým směrem ;-)
Děkuji za votes a komenty, zítra se těší Derinovka ^-^