World of elves 2

53.kapitola ,,Musíš ho probrat!"

Tauriel

Došla jsem k mohutným dveřím. Stály zde stráže. ,,Jdu dál. Za královnou" oznámila jsem jim. ,,Ne. Nikdo nesmí dovnitř. Omlouváme se" odpověděl mi jeden. ,,Já jsem vaše velitelka a říkám vám, ať mě pustíte dovnitř" rozkázala jsem. ,,Omlouvám se, Tauriel, ale její rozkaz je hodnotnější než tvůj a ona rozkázala, že nikdo nesmí dovnitř, dokonce ani ty" odporoval. ,,Ale ona mě potřebuje. Neviděli jste, co udělala? Musím jí pomoci" zkusila jsem to jiným způsobem. Oni na sebe pohlédli a zapřemýšleli. ,,Zranila mého bratra" řekl jeden. Tak se zpátky otočil na mě. ,,Dobře. Ale nikdo jiný tam nesmí" otevřel mi dveře a pak je zase zavřel. Bylo zde ticho. Čekala jsem, že se budou ozývat alepoň nějaké vzlyky. Ale nic. Postupovala jsem dál. V ložnici, ležel na posteli králHned vedle něj seděla. Něco říkala, nevím co. Ale asi o mě nevěděla. Váhala jsem, jestli mám jít k ní. Nakonec jsem posbírala všechnu odvahu a sedla si vedle ní. ,,Lucio?" šeptla jsem. Nic. Byla plně soustředěná. Položila jsem jí ruku na rameno. ,,Lucio" řekla jsem. Během chvilky byla za mnou a držela mi dýku u krku. To jsem nečekala. ,,Jak ses dostala dovnitř?" optala se varovně. ,,To je jedno. Co to děláš?" optala jsem se. ,,Není.Nikdo tu nesmí. Musím stráze potrestat. A tebe taky, za neposlušnost" přitiskla mi dýku víc ke krku. ,,To si nemyslím" zapřela jsem to a zkušeně se její dýky zbavila. Vytáhla jsem svou a namířila ji proti ní. ,,Nezapomeň, kdo tě všechno učil" řekla jsem troufale. ,,To sice ano. Ale ty máš štěstí, že nepoužívám svůj dar, jinak by jsi byla na tom hůř než on"kývla ke strážím. ,,To sice ano, ale v bojových úmění jsem stále zručnější. Věř, že jsem schopná tě zabít" zamračila jsem se. ,,Tak do toho! Zabij mě!" Dala ruce nahoru na znamení, že se vzdává. ,,Ne. Jsi přitelkyně. A Král by mne nechal popravit" složila jsem dýku. ,,A co jsi to dělala, když jsem přišla?" Zajímalla jsem se. Obešla mne k němu. ,,Kontroluji jeho mysl, zda- li žije. Mluvím s ním skrz jeho sny a představy. A teď odejdi." přikázala mi. ,,Ne. Co se děje?" optala jsem se. ,,Roina pusťte. Už nechci trpaslíky vidět" řekla. Neodpověděla mi na otázku. ,,To všechno jen kvůli tomu, co řekl? Ale nemusíš jeho slova brát vážně" usmála jsem se na ni. ,,To je v tuto chvíli jedno. Ať je pustí, Tauriel. Prosím" žadonila. ,,Dobře. Ale teď by jsi ho měla probrat" kývla jsem ke králi. ,,Já nemohu. On se probudí sám. Někdy v noci. Nemusíš mít strach. " odpověděla stručně. ,,Nemusíš se bát, že bychom tě nějak odsuzovali, nebo tě navyšovali nad nás" řekla jsem. Prudce otočila pohled ke mě. Nic však neřekla. ,,Chci tím říct, že můžeš své neobyčejné schopnosti užívat. Ne je skrývat.Skrýváš sebe, své já. Svůj dar" zněla má moudrá slova. ,,Ale sluší ti to. Jsme si podobné" usmála jsem se. ,,Děkuji, ale na svém trvám" odvětila a znovu pohlédla na Thranduila. ,,Měla bys jít. Roin už čeká" nadhodila. ,,Ano. Už jdu" usmála jsem se. Byla jsem spokojená, že bude Lucia v pořádku, a že už se vrátí zase všechno do svých kolejí. Nemám ráda hádky. Konflikty, či jiné spory. Chtěla jsem jít oznámit princi, že už se nemusí bát o mne nebo svého otce. Jen doufejme, že se probere. Nedokážu si představit, co by se stalo. Lucia by si to nikdy neodpustila. Nikdy...

Lucia je tvrdá, chladná a tvrdohlavá.
Změní se?
Bude to mít Thranduil těžké?
Dovolí Legolas propuštění Roina a trpaslíků?
Jaká nová zápletka se objeví?
To vše se dozvíte.
Děkuji za votes a komenty.
Vaše Deri ^-^