Lucia
,,Co to bylo?" optala jsem se jí, když už jsme byly dál. ,,Co myslíš?" nechápala. ,,On?" nadzvedla jsem obočí. ,,Popovídali jsme si. Máme stejné zájmy a vypadá to, že si porozumíme. Co by?" pokrčila zamyšleně rameny. Oddychla jsem si a vešla do pokoje k Waloe a Nethovi. Napadlo mne, že je musíme už časem rozdělit, jsou už velcí. ,,Waloe?" optala jsem se místnosti. Z poza rohu vyletěl Neth. ,,Lucio, musely jste se minout. Teď odešla" usmál se. ,,Kdo je to?" zajímal se, když spatřil Lai. ,,To je Laivinë. Moje přítelkyně. Lai, toto je Legolasův syn, Neth" usmála jsem se provokativně. Dobře věděla, kam tím mířím. Zrudla. ,,Těší mne" řekla jen a šla ven. Bylo mi do smíchu. ,,Děkuji ti" usmála jsem se a vydala se za ní. ,,Lai?" optala jsem se. ,,Neřekla jsi, že má syna" nechápala. ,,Řekla jsem, že má ženu. Doufala jsem, že si to domyslíš" mrkla jsem na ni. Ona si oddychla. Bylo mi jí i vcelku líto ,,Pojď ukážu ti, jak to tu chodí" usmála jsem se a vydaly jsme se po paláci. Ukázala jsem jí kuchyň, věznice i ošetřovnu. Pozdravily jsme Restallona. Byl v pořádku a ptala jsem se jej na Wal. Říkal, že spolu dnes ještě nebyli. Netuším, kde mohla být. Vím však, že se o sebe postará a snad se jí nic nestane.
Byl již skoro večer. Uvažovala jsem, kde by mohla Lai přespat. ,,Chtěla by jsi být o patro níže na patře kde jsou královské pokoje, nebo ještě o patro pod nimi?" optala jsem se zamyšleně. ,,Hm a to mohu být na Královském patře?" uchechtla se. ,,Ano, pokud budeš slušná" podotkla jsem. ,,Já?" zeptala se nevinně. ,,Já jsem vždy vzorná. Děláš, jako by jsi mě ani neznala" ušklíbla se. Následně jsme se zasmály.
Stráž nám otevřela dveře od pokoje pro vážené hosty. Jednou zde přebýval Elrond, během oslav za mír nebo svatební oslavy a veselice. Tento pokoj nebyl tak velký jako můj nebo Taurielin. Nebo snad králův či princův. I tak jej Lai oslovil. Chválila krásný přepych a útulnost. Krásné řezby a dřevěný nábytek. Jsou ze zdejších lesů a stromů. Místní elfové je pracně opracovávají do takovýchto nádherných podob. Sama jsem to zkoušela. Není to nic lehkého. Nakonec jsem si pomáhala kouzly a ostatním také. Nyní dělám vše ručně, je to o mnoho zábavnější. Chci se svých darů úplně vzdát, tedy až na vyvolávání zimy. Chci více zapadnout do tohoto světa, jak oděvem, tak schopnostmi. Ale asi zůstanu u své bílé. Budu sice hodně výrazná, ale to mne nevadí. ,,Tak já tě zde nechám. Kdyby jsi něco potřebovala, mám komnaty o patro výše a jinak.." přerušila mne ,,...Je hned vedle Legolas" řekla s šibalským úsměvem. Já jen protočila panenky. ,,Ano to je sice pravda, ale on se v komnatách moc nenachází. A když už tam je, tak nechce být rušen, podotýkám stejně jako král a toho naštvat nechtěj" ušklíbla jsem se. ,,Ano ano. Příkazy si pamatuji" poklonila se s ironií. Následně jsem na ni mrkla. ,,Dobrou" rozloučila jsem se a odešla do svých komnat. Byl již večer a mne už se zavíraly oči.
Lai.
Lucii vytáčí její přístup k princi.
A kde je vlastně král s Waloe?
Někde hodně daleko.
Deri ^-^

ČTEŠ
World of elves 2
FanfictionSvatba, radost a smích. Co však následuje po smíchu? Pláč... Přichází zlé časy pro Hvozd. Zlé období. Sauron útočí na Středozem. Někdo odejde, někdo zase přijde. Je čas přenechat místo jiným. Ale komu? Ubrání se Temný Hvozd vojskům? Nepřátelé útočí...