World of elves 2

10.kapitolka

Lucia

Stála jsem pod schodami. Klasicky ve stínu jeho trůnu. Měla jsem ráda tuto výhodnou nenápadnou pozici. Thranduil chtěl původně celý trůní sál předělat a udělat dvě trůnní křesla, ale já to odmítla. Nechci se mu míchat do jeho povinností. Rád vysedává na trůnu, já jsem spíše jako Legolas. Volnost a samostatnost. Ale jemu to nevadilo, je rád, že s ním trávím mnoho času, ikdyž sedí na trůnu, ale teď jsem tu byla z důvodu našich dětí, které zase něco vymyslely a nikdo je nemůže najít. No tedy až do teď kdy stráž přinesla správy o tom, že vykradli spižírnu a že je našli. Bohužel jim utekli. V tom Legolas přivedl Keth. ,,Ona je pustila tajnými chodbami pryč" řekl naštvaně. Já ale nevěděla o čem mluví. Vyšla jsem ze stínu a nechápavě na něj pohlédla.
,,Podzemní chodby, které byly postaveny na ochranu království v nejhorších časech války, aby rychle, nenápadně a skrytě opustili království a našli útočiště v jiném z elfských měst. Některé vedou do až do Roklinky. Nebo Lothlorienu. Jedna z nich do Gondoru. Je to nebezpečné, jelikož jsou tyto chodby přísně tajné a velmi dlouho nepoužívané. Některé jsou dosti nestabilní" zděsila jsem se, když to dovyprávěl. ,,Proč jsi to udělala?!" křikla jsem na ni. Jen sklopila pohled k zemi. ,,Jsou to jen děti a jestli se jim něco stane..." byla jsem přerušena. ,,Nic se jim nestane. Legolasi, běžte těmi chodbami je ihned hledat" rozkázal Thranduil a Keth se ihned vypařila. ,,Já se o ně bojím" sklopila jsem zrak k dřevěné podlaze. V tom něčí ruce spočinuly na mých bocích a objaly mne. ,,Neboj, Legolas je najde" ujišťoval mne. Když mne něco napadlo. ,,Nebo je najdu sama" zajiskřilo se mi v očích. Thranduil mne pustil a já se vydala do mých komnat.

Waloe

,,Kde to jsme? Pořád jdeme a nikam to nevede. Kam nás to Keth zahnala?" začínala jsem být zoufalá. ,,Klid. Určitě někam dojdeme." utěšoval mne Neth. V tom jsem do nečeho narazila a padla na zem. ,,Au" otřela jsem si loket. ,,Wal jsi v pořádku?" lekl se elf a vrhnul se ke mne. ,,Dobré dobré. Do čeho jsem to vlastně vrazila?" pomohl mi vstát. Ohmatala jsem zeď před sebou a našla kliku. Váhavě jsem za ni zatáhla a znovu nás zalilo světlo. Vešli jsme do něj. ,,Zase knihovna? Jsme doma?" otočila jsem se na Netha. V tom nás někdo popadnul. Neth se vzpíral a já ještě víc. Nebylo nám to však nijak platné. Toto místo jsem nepoznávala. Však poznala jsem elfské zbroje. Nepocházely však z našeho Hvodu. Ani jsme se nenadáli a už jsme byli rozděleni v jednotlivých celách. Netušila jsem co se s námi bude dít dál nebo co bude následovat.Stráže nás nechali rozdělené a dlouho se nic nedělo. Bála jsem se, že nás zabijí.

Napínavý konec! Copak se asi stane s Waloe a Nethem? Co má Lucia v plánu? Pište nápady do komentů ;-) Vaše Deri ^-^