World of elves 2

58.kapitola ,,Ani to nezkoušej"

Lucia

Vběhla jsem k Thranduuilovi do pokoje. Nikdo zde nebyl. Ale zdálo se mi, že nic není rozbité. Snad se tedy nepoprali a ani nezabili navzájem. Laivinë mne doběhla. ,,Tady to je překrásné." vydechla. ,,To jsou královy komnaty. Pojď ven" vedla jsem ji zpět na chodbu. ,,A proč? Vždyť je tvůj muž. To mne ani nepředstavíš?" škádlila mne. ,,Až se všechno udobří, ano?" vedla jsem ji o patro výše do mých komnat. ,,Jaký je?" optala se najednou. ,,Slyšela jsem, že je tvrdý, bezpátěřní a..." prudce jsem se na ni otočila a vraždila ji pohledem. Zastavila se   ,,Takový už hodně dlouho není" řekla jsem vcelku naštvaně a dala se zpět do kroku. ,,Omlouvám se. Sloužila jsem u trpaslíků, a ti jej nemají v lásce." pokrčila rameny. ,,A jaký tedy je?" ptala se. ,,Milý a obětavý. Spravedlivý však dokáže být i tvrdý. Je velice moudrý a.." zastavila jsem se. Viděla jsem Legolase stát na chodbě. Lai do mě dlubla. ,,Ten je krásný." šeptla. ,,To je Legolas. Princ. Má ženu, tak to ani nezkoušej" řekla jsem, když jsem si všimla, jakým pohledem na něj koukala. Došla jsem k němu. ,,Jsi v pořádku?" optala jsem se starostlivě. Otočil pohled k nám. Vypadal už o mnoho lépe. ,,Ano děkuji" pousmál se. ,,Seznámíš nás?" kývnul k Lai. ,,Oh ano. To je Laivinë. Je to má přítelkyně. Známe se už od raného dětství." usmála jsem se. ,,Lai, toto je princ Legolas, následník trůnu" otočila jsem pohled k elfce po mém boku. ,,To mě velice těší" řekla zdvořile. ,,To mne také. Ale Lucia to maličko přehnala. Její přítel je i náš přítel. Pro vás jen Legolas" usmál se. Myslím, že z něj byla Lai úplně hotová, alespoň tak působila. Já osobně jsem se modlila, ať si toho Legolas nevšimne, protože by to nedopadlo dobře. ,,No dobrá. Kde zmizel král?" zajímala jsem se. ,,Potom co jsi odešla, nebo lépe řečeno utekla, se vydal také pryč. Asi bude v zahradách." odpověděl mi. ,,O zdejších lesích jsem slyšela mnoho. Je opravdu tak krásný, jak se povídá?" zajímala se Lai. Ona milovala přírodu. Byla jí skoro posedlá. Kdyby mohla, trávila by veškerý čas v korunách stromů nebo v trávě na palouku. V Lothlorienu jsme byly v jednom kuse v lesích. ,,Ano. Díky tady Lucii, Radagasta a Mithrandira byl náš les osvobozen z prokletí. Já mám rád Jaro a Léto, kdy les nejvíce žije." usmál se. ,,Oh ano. Máte pravdu. Lesy v tuto dobu čiší životem a radostí. Překypují nekonečným zdravím a krásou. Ale Lucia měla radši zimu, co si pamatuji. Ještě to trvá?" ptala se Lai Legolase, jako bych tam ani nebyla. Docela mě odřízli. To, že jsem malá neznamená, že si mě nebudou všímat. Byla jsem však ráda, že si rozumí. Snad bude i Thranduil milejší. ,,Ano. Je to naše zimní královna" zasmál se a ona se přidala k němu. ,,Oh, omlouvám se, že vás ruším od konverzace, ale Laivinë, chtěla jsem ti představit mou dceru" usmála jsem se. ,,Ano jistě. Určitě se ještě uvidíme, Laivinë" řekl zdvořile a my jsme se vydaly dál.  

Laivinë se trošku pobláznila.
N

o, snad si to rychle rozmyslí.

Nebo se snad něco stane?

Jak by asi na toto reagovala Tauriel?

A co se vlastně nyní děje s Thrandilem?

Deri ;-)