World of elves 2

84.kapitola "Návrat"

Thranduil

Později jsme zjistili, že se objevil náš starý známý. Shire před 56 lety utekl z vězení a nadobro se vypařil. Byl jsem za to rád. Ještě nějakou dobu jsem nechal Lucii hlídat, ale poté hrozba pominula. Však nyní znovu přišel. Myslel jsem, že jí nikdy nedá pokoj. Kdyby nebyl mého národa, už by nebyl mezi živými. A jestli bude takhle pokračovat, tak tu však dlouho nepobude. Strážní jej našli několik set metrů od ní. Měl tržné rány na končetinách i hrudi. Ošetřili jsme jej a vzali také do Hvozdu. Ale nyní byl hlídán čtyřmi elfy, než se probere. Následně bude vyslýchán. Lucia se zotavuje. Legolas s Tauriel jsou na tom o hodně hůř. Ani jeden se zatím neprobral. Nyní jsou to tři dny od bitvy. Bard se stáhl do Dolu a vyčkává, stejně jako já. Neth tráví většinu času na ošetřovně. Je mi jej líto, takto vidět oba rodiče musí být strašné. I já viděl otce umírat. A nejen jeho. Nyní jsem byl v trůním sále a řešil s několika elfy ztráty na životech a také jiné ztráty. Jako na zbroji, vybavení a jídle. V tom přiběhnul Restallon. Celý udýchaný se chytal za břicho. Udiveně jsem na něj pohlédnul. Moc jsem nechápal, co na něm Waloe vidí. Ale nijak jí nebráním. Jen ať Restallon počítá s tím, že když jí ublíží, tak to s ním nedopadne nejlépe. ,,Co se děje?" optal jsem se. Lapal po dechu a snažil se něco říct. ,,Legolas..." začal okamžitě jsem zbystřil ,,Co je s ním?!" vrazil jsem papíry co jsem měl v ruce elfovi naproti. Ten je jen tak tak pobral. ,,Probral se" dořekl to. Už jsem neváhal ani vteřinu a rozběhnul jsem se na léčebnu. Elfové se za mnou zděšeně dívali. Zběsile jsem běžel po paláci. Otevřelo jsem dveře a vešel dovnitř. Legolas sebou leknutím trhnul. ,,Legolasi..." vrhnul jsem se k němu a silně jej objal. ,,Ada" šeptl. Po chvíli jsem ho, sice s protesty, pustil. ,,Jak se cítíš?" zajímal jsem se. Prohlédnul jsem si jej od hlavy k patě. ,,Jako bych sebou hodně tvrdě plácnul o zem" usmál se. S námahou se nadzvednul s tím, že se posadí. ,,Počkej" řekl jsem a pomohl mu. ,,Děkuji." pousmál se. Přitáhnul jsem si židli k jeho posteli a posadil se na ni. ,,Kde je Tauriel s Nethem?" zajímal se. ,,Neth je v pořádku. Je na cvičišti s Waloe. A Tauriel no..." sekl jsem se. Nevěděl jsem, jak mu to říct. ,,Ada, kde je Tauriel?" zděsil se. V jeho očích se zrdcadlil strach. Stejně jako když jsem mu řekl, že mu zemřela matka. Že už se nikdy nevrátí. ,,Ve vedlejším pokoji" naznačil jsem. ,,Ona ze..." zasekl se uprostřed slova. ,,Ne ne ne!" vyvedl jsem jej z omylu. ,,Ale je v bezvědomí. Měla horší zranění, než ty" oddychnul jsem si. On se zamyšleně opřel o okraj postele. ,,Chtěl bych jí vidět" otočil pohled po chvilce ticha zpět na mě. ,,Teď jsi se probral. Jsi slabý. Zítra ano?" pokusil jsem se o úsměv, ale ihned mi spadl. Byl smutný ale i vyděšený. ,,Měl by jsi ještě odpočívat." řekl jsem. Postavil jsem se. ,,Jsem tu pro tebe" šeptl jsem a políbil jej na čelo.

Legolas se probral, ale co Tauriel?
Co když jsou její zranění natolik vážná,
že jim podlehne?
Co Lucia?
Shire?
Příště, Deri :*