World of elves 2

67.kapitola ,,Ty jsi Shire? Zabiju tě!"

Lucia

,,Co se ti stalo?" zděsil se. Měl strach v očích. Pohlédla jsem na člověka. ,,Prosím, počkejte u mne v pracovně" stráže jej odvedli pryč. ,,Shire" vydechla jsem. Utřel mi cestičku krve z tváře. ,,Kde je?" optal se.

Během chvilky byl v mých komnatách. Jenže nikdo tam nebyl. Strašný nepořádek, střepy a kaluž krve. Hned vedle ní menší další, asi má. ,,Kde zmizel?" podivil se. Thranduil vydal rozkaz hledat ho úplně všude. Nechal zavolat Restallona, aby se o mě postaral. Ihned přišel. ,,Ano pane?" poklonil se. ,,Pomožte jí" kývl ke mě. Restallon se podíval na mě. Seděla jsem na posteli. Už jsem se neudržela na nohou. ,,Ano hned." řekl a vrhnul se ke mě. Thranduil odešel. Byl naštvaný. A to velmi. ,,Co se vám stalo?" zajímal se. ,,Pamatujete si na elfa jménem Shire?" odpověděla jsem otázkou. ,,Ano, byly s ním problémy, točil se kolem vás. Byl vyhoštěn z paláce. Vrátil se?" zděsil se. Přikývla jsem. Namočil hadřík do vody a jemně otíral krev z ran na hlavě. Ani jsem necukla. Nevnímala jsem bolest. Neustále jsem měla před očima jeho zuřivý obličej a jak říká ,,To tě raději zabiju!,, . Děsilo mě to. ,,Proč jste se nebránila?" nechápal. ,,Neměla jsem nějak šanci. Přepadl mě neočekávaně a ze zadu" slabě jsem zalhala. Jemně mě ošetřoval. Žasla jsem, s jakou pečlivostí. Seděl u mne. Byl velmi blízko, aby viděl na rány. Po chvíli jsem si lehla a slabě vyhrnula vrchní část bílé tuniky. Slabě hmatal po břiše, jestli nemám zlomeniny a vážné vnitřní zranění. ,,Dal vám co proto" vydechnul smutně. ,,To bude v pořádku" řekla jsem. Seděl vedle mě. Bylo ticho a on se na mě díval. Byli jsme tu sami.

Laivinë

Seděli jsme u vína. Když v tom někdo vrazil do pokoje. ,,Legolasi, máme problém. Vrátil se..." přišla zrzavá elfka. Zastavila se při pohledu na nás. ,,Tauriel? Kdo se vrátil?" nechápal Legolas. ,,Kdo je to?" zamračila se. ,,To je Laivinë. Přítelkyně Lucii" usmál se a oba jsme se postavili. ,,Lai, toto je má žena, Tauriel" představil nás. Vraždila mě pohledem a já ji. Už jsem věděla, že se nebudeme mít v lásce. Bylo to vidět. Nebyla mi vůbec sympatická. ,,Těší mě" řekla z části arogantně a z části nenávistně. ,,Také" usmála jsem se. ,,Tauriel, kdo se vrátil?" zajímal se princ. ,,Shire, Lucia je raněná" odpověděla. ,,Hledají ho" dořekla, ale to už mne nezajímalo. Okamžitě jsem se rozběhla ven a rovnou za Lucíí.

Otevřela jsem dveře a vešla. Seděl u ní nějaký elf a osáhával jí břiho. Okamžitě jsem se k němu vrhla a kopla ho. Spadl z postele. ,,Laivinë!" křikla Lucia a posadila se. ,,Au" řekla a chytila se bolavé místo. ,,Co se stalo? Co po tobě chce?" zajímala jsem se starostlivě. Pak mi došlo, že ten kdo stojí přede mnou, je nepřítel. ,,Ty jsi Shire?! Zabiju tě!" křičela jsem k elfovi. Vzala jsem ho za tuniku a chtěla mu dát pěstí. ,,Ne ne ne!" zastavila mě. ,,To je Restallon, léčitel. Snaží se mi pomoct. Nech ho prosím" žadonila a tak jsem ho pustila, on se postavil na nohy. ,,Omlouvám se vám" zastyděla jsem se. ,,To je v pořádku" uhladil si své oblečení. Lucia se usmívala. Myslím, že kdyby neměla bolesti, smála by se mi. ,,No tak já odejdu" řekla jsem a otočila se k východu. ,,Ne ne, to je v pořádku. Už odcházím, musíme ho najít a jestli někoho zraní, tak musím být v pohotovosti. A podle té louže krve je také dost vážně raněný." řekl směrem ke mě. ,,Také jsem po něm hodila skleněnou vázu" šeptla Lucia. Následně se léčitel otočil ke královně. ,,Brzy budete v pořádku. Pár dní ještě budou přetrvávat bolesti. Asi dva nebo tři dny. " usmál se na Lucii. ,,Ano děkuji ti" zahalila své modřiny zase pod vrchní část tuniky. Restallon odešel.

Je mi to velmi líto, ale dnes bez obrázku.
Matka mi vzala telefon
a to nehorázným způsobem.
Snad jej brzy dostanu zpět.
Děkuji za Všechny votes, komenty a shlédnutí.
Vaše Derinovka :*