World of elves 2

7.kapitola

Legolas

Viděl jsem Lucii odcházet z pokoje. Nevypadala nejlépe. Tauriel na mne nechápavě pohlédla a následně se za ní rozběhla. Já vešel do otevřených dveří. Spatřil jsem mého otce. Něco mluvil k Waloe a ta jen přikyvovala. Neth se mne všichnul a hned sklopil pohled. ,,Co se stalo?" optal jsem se Thranduila. ,,Nic Legolasi. Můžeme odejít" oznámil mi bezmyšlenkovitě a otočil se ke mne. Nechápal jsem ho. Odešel pryč. Díval jsem se za ním, ale pak jsem svůj pohled odvrátil ode dveří zpět k dětem. ,,Co se stalo?" optal jsem se znovu. ,,Waloe nebyla moc hodná" nadhodil Neth a setra na něj hodila vražedný pohled. ,,Ne, jen jsem jí řekla co je pravda" sykla.
,,Waloe, copak to děláš?" zavrtěl jsem hlavou. Jen pokrčila rameny. ,,Až mi to budeš chtít říct, přijď za mnou" oddechnul jsem si a odešel.

Tauriel

Doběhla jsem ji. ,,Lucio, co se děje?" zajímala jsem se. ,,Nic Tauriel" odsekla mi tvrdě. Takovou ji vůbec neznám. ,,Ale no tak" zamračila jsem se na ni. ,,Waloe už zase malinko dospěla a začíná být dost drzá a neříká moc hezké věci" pokrčila rameny. ,,Ale to je přeci normální, všichni elfové si tím prošli" opáčila jsem povzbudivě. ,,To sice ano, ale já to moc neznám. Dospívají velmi rychle. Rostou jako z vody" zhluboka se nadechla a zase vydechla. ,,Ano a asi tě nepotěším, ale příští rok budou dospělí" kostatovala jsem. ,,Ale to je v pořádku. Jen se začínají projevovat jejich osobnosti. Na to si zvykneš. Thranduil by ti mohl vyprávět, jak to neměl jednoduché s Legolasem a následně i se mnou" zasmála jsem se a nakonec se ke mne přidala i ona.

Waloe

,,Nethe proč jsi takový?" optala jsem se. ,,Jaký?" nechápal mne. Jako vždy. ,,Jsi proti mne, to nejí moc hezké od tebe" zamračila jsem se na něj.
,,Nejsem proti tobě, ale to vůči tvé matce jsi přehnala. Má o nás jen strach, nemusíš jí to hned všechno vyčítat" zakroutil hlavou. ,,Asi máš pravdu" objala jsem ho. Vždy byl ten moudřejší z nás dvou. ,,Nepůjdeme vyplašit Emethovi koně?" napadlo mne a šibalsky jsem se usmála.
,,Určitě!" zaradoval se a už jsme běželi ven. Ani jsme nezavřeli dveře. Doběhli jsme k hlavní bráně a následně se již plížili do stájí. Nikde jsme nikoho neviděli a tak jsme otevřeli všechny stáje a vyvedli koně potichu ven. V tom jsem uslyšela kroky. ,,PST!" naznačila jsem to Nethovi a ten zbystřil. Mrknul na mne a začal koně jednoho po druhém pleskat do hýždí a ti se s leknutím pustili ven ze stájí. Když už bylo království plné koní tak jsme si plácli a zmizli, než by na nás někdo přišel.

Legolas

,,Legolasi!" slyšel jsem a tak jsem se otočil. ,,Ano Emethe?" čekal jsem až ke mne doběhne. ,,Potřebujeme tě. Utekli koně a teď jsou všude po království splašení a vyděšení" oznámil mi udýchaně. Plácnul jsem se do čela. ,,Waloe" oddychnul jsem si.
,,Tak jdeme" šel jsem dolů chodbami.
,,Hej hej! Klid!" uslyšel jsem a zrychlil krok. U věznic byla skupinka pěti hřebců a Tirno se je snažil uklidnit. Moc mu to však nešlo. ,,Emethe!" křiknul jsem na stájníka a ukázal mu, ať mu jde pomoci. Já se vydal dál. Spatřil jsem několik dalších koní a pomáhal jsem kde se dalo. Potkal jsem se i s Tauriel. Ta se také snažila nápomoci. Celý zbytek dne jsme strávili tím, že jsme uklidňovali koně a sháněli je po království. ,,Jsou už všichni?" optala se Tauriel. ,,Netuším" rozběhnul jsem se po stájích a zjistil jsem, že jeden chybí. ,,Nejsou všichni. Cremell tu není" oznámil jsem a elfka se zděsila. ,,Ale tu nenajdeme" zoufala Tauriel. ,,Ale ano, zajdi pro Lucii. Já se ještě poohlédnu po okolí" navrhnul jsem plán a ona přikývne a odejde.

Tak to bude ještě zajímavé. Děkuji za shlédnutí, votes a koment. Tak zase příště, Vaše Deri ^-^ ;-)