World of elves 2

155.kapitola "Návrat druha"

Laivinë

Šla jsem naštvaně chodbou. Měla jsem co dělat, abych se trošku ovládala. Věděla jsem přesně, kam jdu. Občas jsem vrazila do nějakého elfa, jež mne neviděl. Neměli odvahu něco říct, asi bych se už neovládla. Zastavila jsem se u velkých dveří ze světlého dřeva. Zvedla jsem ruku a zaklepala. Snažila jsem se mírně. Zanedlouho mi elf, jež mu pokoj patřil, otevřel. Stál přede mnou ve světlé tunice. Plavé vlasy mu spadaly na ramena a jeho modré lagunové oči mne pozorovaly. ,,Lai? Co potřebuješ?" optal se. ,,Můžu dál?" zajímala jsem se a on bez problému přikývnul. Poodstoupil ode dveří a já vešla. Následně zavřel. ,,Co se děje? Nevypadáš v pořádku" podivil se a ustaraně si mne prohlížel. ,,To Lucia. Chová se neuvěřitelně a nechce mi nic říct. Známe se už od malička a neustále mi něco tají!" křikla jsem a on sebou překvapeně trhnul. ,,Nechce mi říct, co se s ní děje. Ani proč se tak chová. A navíc, nachází si nové přátele jako je ta Vellianë myslím. Radši se věnuje jí než mi. A je jí jedno, že se o ni bojím. Ale ona ne" rozčilovala jsem se a on mne vyslechnul. Byl milý, vždy byl. ,,Uklidni se prosím. Ona přišla o muže a pocítila na vlastní kůži oheň zla a to Sauronův oheň. Má k tomu důvody. Určitě se ti brzy svěří. A pokud jde o Vellianë, nalezenou, přijde mi milá. Měla by jsi být ráda, že se o ni zajímá. Vell má veselou povahu. Naučí Lucii zase se smát. Měla by jsi být jen ráda" úplně otočil všechno, co jsem si myslela. ,,Ale ona už je naprosto v pořádku! Jsem jí ukradená. Pořád jen ona a vše se točí kolem ní. Všichni lítají kolem ní. I Legolas. To hlavně on!" křičela jsem naštvaně po Haldirovi. On si oddechnul. ,,Nežárlíš?" vyřkl. Zalapala jsem po dechu a chtěla mu něco odseknout, ale nevěděla jsem co. Hleděla jsem na něj a on na mne. ,,Ne nežárlím" odpověděla jsem klidně. Sama jsem se divila, jak jsem to řekla. ,,Nedivím se ti. Je to král, je osobitý. Určitě se ti líbí již dlouho. A tebe nyní štve, že se věnuje Lucii a ne tobě. Chápu, to je v pořádku" řekl svůj názor. Dost se divím, jak to tak mohl říct. Ale vypadal nějak sklesle. Přeměřila jsem si jej pohledem. Následně ke mne přistoupil. ,,Nepřibližuj se. Mohla bych ti ublížit" začala jsem ustupovat. Ale on se stále přibližoval. ,,Neublížíš" řekl. Najednou jsem do něčeho narazila. Ohlédla jsem se za sebe. Stůl. To není dobré. ,,Co to děláš?" nechápala jsem. Přistoupil ke mne. ,,Lai, známe se už dlouho. V Lóthlorienu jsme byli věrnými přáteli a stále jsme. Proto jsi zřejmě i přišla, že?" konstatoval. Já jen přikývla. ,,Laivinë, chtěl jsem ti to říct už dřív..." začal ale nedokončil. Přesně jsem věděla, co chce říct. Nikdy mne to nenapadlo, ale jak tu teď stojí a kouká na mne. Já přitisknutá k pracovnímu stolu. Všechno mi dochází. Bývali jsme spolu často a věřili si. Pamatuji si, jak nás paní Galadriel i s mou rodinou přijala. Lucia byla první co se ke mne nahrnula, ale Haldir byl se mnou častěji. Chodíval s námi ven, do lesů a všichni jsme dělávali věci, jež se nesmí. Ale já vždy víc viděla Lucii jako přítelkyni, ne Haldira. Ale teď mi to dochází. Vím co chtěl říct a co chtěl udělat. Ale nedokázal to říct. Najednou mi bylo jedno, co Lucia dělá. Udělala jsem rychlý krok a stála jsem u něj. Trošku se lekl. Nechápavě si mne prohlížel a nevěděl, co udělám. Natáhla jsem se k němu, jelikož byl vyšší než- li já. Jemně jsem jej políbila na měkké rty. Jeho ruce v tu ránu obmotaly můj pas a přitisknul si mne víc k sobě. Udělal krok dopředu. Já dozadu. Znovu jsem narazila do stolu, až se rozsypaly papíry všude po zemi. Pohlédla jsem na ně. ,,Budeš to muset posbírat" podotkla jsem. On mi chytil jemně bradu a zvednul ji. Byla jsem nucena mu pohlédnout do očí. ,,To je jedno" řekl a zavřel oči. Nahnul se ke mne a políbil mne. Začali jsme si chtivě líbat. Po chvíli jsem se od něj odtrhla. ,,Kdy se vracíš do Lórienu?" zajímala jsem se. On si mne prohlédnul. ,,Už zde být nechci. Chci pryč" odpověděla jsem na nevyřčenou otázku v jeho očích. ,,Dobře. Zítra ráno. Legolas jede do Roklinky a já se vydám zpět domů. Pojedeš se mnou?" pousmál se. Přikývla jsem nadšeně a znovu se k němu natáhla. Věnovala jsem mu letmý polibek na rty. ,,Uvidíme se" mrkla jsem na něj a vydala se k východu.    

Moc se omlouvám Merilith.
Tímto Lai končí v SE a brzy i v AZ.
Jistě jste si všimli, že Zorindil již není mezi námi, a chtěla jsem, aby jste věděli, že kvůli ní byl hektický poslední měsíc. Mé zmizení a tak podobně. Bylo to uskutečněno pro ni. Ale ani tak to neocenila a vyměnila své já za Methel, jež známe jako Sauronovu dceru. Proto již Lai nečekejme mezi námi.
Děkuji za pochopení.
Vaše Cal ;-)