World of elves 2

136.kapitola "Temnota vítězí"

Tauriel

Waloe zmizela. A mi se tomu nechce věřit. Legolas je však naprosto klidný. Tvrdí, že ona bude horší než on. Nebojí se o ni. Ví, že je dobře učená a umí se o sebe postarat. Ale Lucia je na tom dost špatně. Nevyšla z pokoje. Restallon za ní chodí, jen kontrolovat zdravotní stav. Prý je už skoro v pořádku. Ale následky si ponese. Nechce s nikým mluvit. Ale slíbila, že přijde na večeři. A ona sliby drží. Laivinë s ní chtěla mluvit, ale ani ji nepustila dovnitř. Ani mne ne. Následně jsme se do sebe pustily a to tak, že musel zasáhnout Legolas. Taky už mu lezeme na nervy. To je vidět. Ale jak mohu ignorovat to, že on je stále s ní a ne se mnou? Mám pocit, že k ní cítí více než důvěrné přátelství. Je úplně jiný. A mne už úplně ignoruje. Bojím se, že bude chtít být s ní a mne opustí. Mám z toho strach a už nevím jak za něj bojovat. Často se hádáme. Ale snažím se být s Nethem. Sebralo jej, že Thranduil zemřel. A to s ním neměl ani blízký vztah. Kráčela jsem chodbou, s ním po boku. Do jídelny na večeři. Chtěla jsem ji vidět. Měla jsem o ni strach. Tak jako celé království. Stráže nám otevřely dveře. U stolu seděla Lai a u okna postával Legolas. Ani jeden z nich se na nás nepodíval. Neth jen krátce pozdravil svého otce a posadil se vedle Laivinë. Já na své obvyklé místo úplně na kraj. Vedle mne sedávala Lucia a hned vedle ní Thranduil. Ale to místo bude nyní prázdné. Nikdo si nedovolí obsadit jej. Měl rád, když viděl do všech koutů místnosti a vše měl pod kontrolou. Na všechny chtěl jasně vidět. Bylo strašlivé ticho. Už mne to ubíjelo, ale neměla jsem co říct. Nikdo z nás. Zanedlouho se k nám přidal i Haldir. Ten zde zůstal po válce. Celeborn se vrátil do Lórienu. Haldir slíbil, že se také v blízké době vrátí, ale ne hned. Chtěl zde zůstat s Legolasem. V tom se otevřely dveře. Všichni jsme vzhlédli. Stála tam. Malá osůbka s hnědými vlasy. V pozadí za ní postával Restallon. Měla na sobě tmavé až černé šaty. Dlouhé až po zem s dlouhými rukávy. Léčitel říkal, že tak zakrývá jizvy, kterých nemá málo. Přišla mi najednou tak temná. Vypadala úplně jinak. Vždy mi připadala plná radosti a strašně hezky se smála. Nyní byl její úsměv zahalen za kamennou tváří. Její oblíbená bílá barva byla tu tam. Místo ní černá. Smutná. Tajemná. Popošla více do místnosti. Prohlížela si nás a my ji. Ale když slabě zvedla obočí, všichni jsme sklopili poraženecky zrak. Šel z ní strach a respekt. Mnohem větší, než z Thranduila za bitvy pěti armád a dřív. Změnila se nehorázným způsobem. Legolas se odvrátil od okna a prohlédl si ji. Nic se však neodvážil říci. Ona také ne. Jen se usadila tiše kousek ode mne a Restallon už byl také na svém místě. Služebné už začaly nosit jídlo na stůl. Princ nespustil oči z královny. V jeho očích se mu zrdcadlil strach, lítost a smutek. Mlčky jsme se všichni pustili do jídla.

Co se to s ní stalo?
Proč je tak temná?
Pohltila ji nenávratně temnota?
Co když bude už taková navždy?
Jako Sauronova Dcera.
Temná, zlá, ironická, arogantní a bezcitná...
Vaše Deri :'(