World of elves 2

37.kapitola ,,Waloe!"

Waloe

Byla jsem na řadě. Uslyšela jsem, jak má matka vyslovila mé jméno. Zadívala jsem se na Legolase s Thranduilem. ,,Legolas" vyřkla jméno mého bratra. Neth měl pravdu.Přistoupil. ,,Jsi připravena sestřičko?" optal se odhodlaně. ,,Samozřejmě" odpověděl jsem troufale. Ozval se roh a já udělala kroky vpřed. Však místo toho, abych zaútočila jsem vyskočila do vzduchu a přeskočila jej. On se na mne díval. Následně jsem se rozmáchla. On mi i zády ke mne zabránil tomu, aby se jej má dýka dotkla. Prudce rozmáchnul dýkou a znovu. Kdybych se neohla, jsem bez hlavy. Bylo to kruté. Však on se najednou podíval mimo a na vteřinku zaváhal. Toho jsem využila a podrazila mu nohy. Padl k zemi. Dýka mu odletěla daleko od nás. Namířila jsem svou proti němu. ,,Krásně" vydechnul. Podala jsem mu ruku. V tom mne ale přelstil.

Lucia

Podávala mu ruku na usmířenou. Nevěřila jsem, že přeprala vlastního bratra. Když v tom zajejí ruku potáhnul a pomocí nohou si ji přehodil přes hlavu. Ona letěla vzduchem až dopadla tvrdě k zemi. Já se instinktivně postavila. ,,Lucio?" optala se překvapeně a nachápavě Tauriel. ,,Viděla jsi to?" žasla jsem ale byla jsem i strachy bez sebe, jestli je má dcera v pořádku. Legolas vyskočil na nohy a běžel k ní. Podřepnul k ní a něco říkal. Viděla jsem Thranduila jak odhodil svůj meč a běžel triskem k nim. Dřepnul k ní tak, že jsem neviděla nic. Chvíli se nic nedělo. Všichni ustaraně hleděli do bojiště. V tom se Thranduil otočil mým směrem. Jakmile jsem viděla jeho ustaraný výraz, už jsem neváhala. Během jednoho mrknutí jsem byla v bojišti. Rozběhla jsem se k nim. Viděla jsem, jak se s pomocí bratra zvedá a drží se za žebra. ,,Co se děje?" lekla jsem se.
,,Nic, Mám to asi naražené. Nic se neděje. Pokračujte" vzpírala se Waloe. ,,Ukaž" chtěla jsem jí pomoct. ,,Ne to je v pořádku! Nechci pomoc!" odmítla Legolasovu pomoc i mou a dobelhala se pryč. Viděla jsem, jak se Restallon prodírá davem pryč. Věděla jsem, že jde k ní. Pohlédla jsem na krále.
,,Nechej ji. Má svou hrdost" pousmál se. Ano je tvrdohlavá a moc důstojná a po kom? Po tobě. Řekla jsem si sama pro sebe. Odvrátila jsem se a vydala se již po svých zpět nahoru do hlediště. Já věděla, že se něco stane. Jestli je to něco vážnějšího, tak ať si mne Legolas moc nepřeje. Nastoupili Thranduil a Neth. To bylo ještě zákeřnější, než- li Waloe s Legolasem. Thranduil se rozmáchnul jeho směrem. On však uskočil a přikrčil se. Podlezl mu ponohama a udělal výpad. To Thranduil čekal a udělal výkop vzad. Tak jej zbavil jeho meče. Neth se pro něj ohnul. Nastavil bojový postoj a čekal. Tauriel ani nedýchala. Zkušeně s mečem udělal obrátku a následně zaútočil na krále. Ten jeho výpad bez prroblémů odrazil a Nethovi vypadla zbraň z rukou. Všichni se dali do potlesku a Neth s králem si podali s úsměvem ruce. ,,Neth měl ale chytrý nápad. Nevím však, jestli by pod silnýma nohama skřeta někdy prolezl" smála se Tauriel. ,,Tím si také nejsem moc jistá" souhlasila jsem, ale nesmála se. Stále jsem měla před sebou kulhající Waloe. Takto skončilo letošní zkoušení. Thranduil s Legolasem slavnostně oznámili všem, že všichni jsou úspěšně zařazeni mezi bojovně vyspělé a zkušené.

Konec boje. Jak to dopadne s Waloe? To se brzy dozvíte. Tak zase zítra,
Derinovka