World of elves 2

20.kapitolka

Lucia

,,Co se to tu děje?!" vykřikla jsem naštvaně. Oba dva se od sebe odlepili a pohlédli na mě. Ještě jsem sotva stála, ale jelikož jsem zuřila, nevnímala jsem to. ,,Lucio já..." začala Keth. Přerušila jsem ji. ,,Ticho! Nechci slyšet ani slovo! Žádnou tvou výmluvu!" zuřivost se mě zmocnila. Já viděla před sebou jen ty dva. Valar s tebou. Nevím jestli to přežiješ. Pomyslela jsem si. Vystřelila mi ruka směrem ke Keth. V tu chvíli jsem byla nepříčetná a nezastavitelná. Vytvořila jsem tlakovou vlnu. Elfka odletěla daleko od krále, ten se udržel tak tak na nohách. Skončila na zemi. Thranduil se na mě zděšeně díval. Ignorovala jsem ho. Vyšla jsem schůdky rychlejším tempem. Prošla jsem kolem něj a přišla ke Keth. Zvedala se ze země. Bylo vidět, že měla bolesti. Když se postavila, byla o hodně vyšší než já. Vzhlédla jsem k ní. Nejsem zase tak malá, abych na ni nedosáhla. Neudržela jsem se a vrazila jí facku. A to pořádnou. Nikdy jsem netušila, že mám takovou sílu. Ještě nikdy jsem nikoho tak moc neuhodila. ,,Co si to dovoluješ?!?!" křičela jsem. Vzpamatovala se a pohlédla znovu na mě. Napřáhla se k tomu, že mi také vrazí jednu, ale nestihla to, jelikož jedním mrknutím jsem se objevila za ní. Napřímila jsem ruku k jejím zádům a vystřelila něco, co jí odrazilo tak, že se odkutálela ze schodů až k cestičce. Zůstala však ležet na zemi. Pokoušela se znovu postavit, ale upadla zase na zem, pak to zkusila ještě jednou a padla znovu. Poté už se o to nepokoušela. Hýbala se, ale už nevstala. Thranduil létal pohledem mezi námi a netušil, co má udělat. Nevěděl, ke které z nás má jít. Chtěla jsem udělat i něco jemu, protože si to zasloužil a i přes mou lásku bylo toto moc. Když v tom mi došla veškerá energie, kterou jsem posbírala od minulého kouzla a zatmělo se mi před očima. Pak už jsem nevnímala vůbec nic - zase.

Legolas

Byli jsme s Tauriel u ní a povídali si s Nethem. V tom jsem uslyšel ránu. Zvednul jsem se na nohy. ,,Zůstaňte tady" přikázal jsem jí a vyběhnul z komnat. Potkal jsem běžícího elfa.
,,Co se děje?!" křiknul jsem k němu a ten se zastavil. ,,Nevypadá to dobře. Jsou u trůnu, jdu pro Restallona" řekl nesmyslně a běžel dál. Já se dal k trůnu. Běžel jsem jako o život. Spatřil jsem Lucii jak padá k zemi a Thranduil nic nedělá. Což mě dosti zaskočilo. Bleskově jsem byl u ní. Mluvil jsem k ní, ale nijak nereagovala ani neodpověděla. Byla jako bez duše, jako mrtvá, však žádné viditelné známky zranění jsem nenašel. Thranduil se jako by probal a vrhnul se k nám. ,,Za to můžu já. Moc se omlouvám, neodcházej" opakoval neustále. Vůbec jsem nechápal, co se stalo nebo co se děje. Přiběhnul Restallon a šel k nám. Prohlídnul si ji.
,,Naložte ji, ihned!" přikázal elfům, co přišli s ním. Okamžitě ji odesli na nosítkách do léčebny. ,,Kde je ta druhá?" optal se mne. ,,Druhá?" nechápal jsem. Když jsem pohlédnul na Thranduila, jen sklopil hlavu. Když to však udělal, všimnul jsem si osoby ležící pod schodami. ,,Tam!" vystřelila mi ruka a udělal jsem dva velmi rychlé kroky. Otočil jsem osobu na záda. Keth. ,,Co se to tu stalo?!" nechápal jsem. Restallon a já jsme odnestli Keth pryč. Thranduil stál jako přibitý a jenom se na nás díval.

Tak nakonec to schytly obě dvě. Co myslíte? Přežijí to? No možná ne, možná ano. Zdraví Derinovka ^-^