World of elves 2

95.kapitola "Zpět na scéně"

Emeth

Kráčel jsem po chodbách do podzemí. Chtěl jsem to vědět. Prostě musel. Sešel jsem až do nejnižší kopky, hlídanou pěti elfy. Všichni zbystřili, jakmile jsem se přiblížil. Ale když zjistili, že jsem to já, uklidnili se. ,,Co potřebuješ?" zajímal se jeden z nich. ,,Mluvit s ním" odpověděl jsem. ,,Máš povolení krále?" zavrčel. ,,Ano" zalhal jsem. On si mě zkoumavě prohlédl. ,,No dobrá. Máš deset minut" řekl a kývl na ostatní. Všichni odešli. Popošel jsem k němu. V cele byla tma. V tom se z ní vynořil on. Zrak měl zlomyslně sklopený. Byl pár centimetrů od mříží, když se zastavil. Následně pomalu zrak zvednul. Na obličeji měl troufalý a zlomyslný výraz. Šel z něj strach. Bál jsem se jej. Ale nedával jsem to najevo, ikdyž to bylo velmi těžké. ,,Změnil ses" řekl jsem chladně. Jen přikývnul. ,,Proč jsi tady? Pochybuji o tom, že ti dal král svolení" posměšně se usmál. ,, Ne to opravdu nedal. Raději by tě hlídal sám, nebo tě zabil. Chci vědět, proč jsi doopravdy přešel na stranu zla" odpověděl jsem. Než mi stihnul odpovědět, stráže se přihrnuli a odvlekli mě. ,,Pusťte mě!" křikl jsem, ale nepomohlo to. Odvlekli mne do dostatečné vzdálenosti a počkali, až Shira odprovodili svázaného pryč.

Thranduil

Čekal jsem v trůnním sále. Byl jsem a velmi rozhořčený. Nechtěl jsem, aby u toho Legolas byl, jelikož se asi nebudu ovládat a pokud nebude odpovídat, nedopadne to s ním dobře. Stráže mi ho předhodili jako ulovenou zvěř. Pokývnul jsem, aby jej odvázali. Udělali tak a on se napřímil. ,,Copak se děje můj pane?" zajímal se. Jeho obličej byl troufalý a neokázalý. Ihned jsem mu bez váhání vrazil pěstí. Zakolísal, ale na nohou se udržel. ,,Kde je?!" křiknul jsem. ,,O kom to mluvíte?" držel si svou drzost. Dostal druhou ránu. Stejně se na nohou udržel. Zatím ještě to nebylo z plné síly. To bych jej na fleku zabil. ,,Královna? Ta je daleko a můj pán si s ní chtěl hrát" zasmál se. To už mne naštvalo hodně a tak jsem jej udeřil větší silou. To už ležel na zemi. Odkašlával. Ale stále se smál. Stráže jej zvedli na nohy. ,,Tak kde je?!" zakřičel jsem. ,,Daleko..." nechal slovo vypustit do vzduchu. Podkopl jsem jej a znovu ležel na zemi. Neustále se mi smál. Kopl jsem do něj. V tu chvíli mi bylo jedno, že je to elf stejné rasy. ,,Řekni!" rozkázal jsem mu. Už se nesmál. ,,Nikdy už ji nedostaneš, pokud mu řekne to, co on chce vědět. Už ji pak nebude potřebovat" řekl. Pomalu se postavil na nohy. Byl na milimetry od mého obličeje. Cítil jeho dech na svém obličeji. Byl to boj dvou vražedných pohledů. ,,Měl jsem ji mít já" šeptal. Ve mě vřela zlost. ,,Ale když si vybrala špatně, tak ji nebude mít nikdo" pokračoval. ,,On si s ní bude hrát, vyšťaví ji do posledního kouzla a následně ji zahodí" šeptal a u toho se usmíval. To už jsem se neudržel. Rozmáchl jsem se, že jej znovu udeřím, ale můj pohyb někdo zastavil. ,,Co to děláš?" zašeptal známý hlas. ,,Legolasi, řekl jsem, ať sem nechodíš!" křiknul jsem a tvrdě jsem se mu vytrhnul. Otočil jsem se na něj. ,,Nebudeš mu takto ubližovat" řekl. ,,On ji chce nechat zabít!" zaječel jsem. Legolas se na něj podíval. ,,Až nám to řekne, tak si s ním dělej co chceš, ale dokud mlčí, nesmí se mu nic stát" řekl. Následně kývnul na stráže a ti jej ihned odvedli pryč.

Ou.
Legolas vs. Thranduil?
Jak to asi dopadne?
Neposkvrní to jejich vztah?
Doufejme...
Derinovka ^-^