World of elves 2

141. kapitola "Vell"

Lucia

Legolas se už chtěl rozběhnout, ale zastavila jsem jej. ,,Jestli se nechceš namočit, tak neběhej" řekla jsem a on si mě nechápavě prohlédnul. Nic však neřekl. Došli jsme na konec ke srázu do nekonečna, jež jsme padali s Tauriel. Ale já se vydala skalou dolů. Byly zde schody. Velmi úzké. Jemně jsem našlapávala. Přes hlavu jsem měla kápi, staženou hluboko do obličeje. Princ šel opatrně za mnou. Než jsme se nadáli, byli jsme dole. Kráčeli jsme po louce kolem jezera. ,,Tady bych spadnul?" zajímal se a ukázal na jezero. Přikývla jsem. ,,Tam jsme se s Tauriel málem utopily" pokrčila jsem rameny, jako by to nic nebylo. Legolas na mě vytřeštil oči. Ignorovala jsem jeho zděšení a pokračovala dál do lesa. Zde to bylo jiné než ve hvozdu. Najednou jsem uslyšela rychlé kroky. I Legolas zbystřil. Jenže se to ozývalo ze všech stran a já nevěděla kdo a odkud na nás to něco přijde. Zanedlouho se z křoví na pravo ode mne vynořila dívka a skočila po mne. Dopadla jsem tvrdě na zem. Byla nade mnou a držela mi dýku u krku. Snažila jsem se jí vymanit ze sevření, ale nešlo mi to. Byla moc silná a já ještě po mučení slabá. Najednou jsem v ní viděla Saurona, jak mi držel jeho dýku u krku a chtěl vědět, kde je Galadriel. V tu chvíli se princ vzpamatoval a natáhl luk. ,,Okamžitě ji pusť" přikázal dívce. Ona ale jen hleděla do mých očí a dýku ještě přitěsnila k mému krku. Už chtěl Lassie pustit šíp. ,,Dost přeci!" ozval se známý hlas. Dívka sklánějící se nade mnou, okamžitě uskočila. Legolas na ni však stále mířil šípem. Neznámá stála po boku Gandalfa. Zvedla jsem se ze země a oprášila si důstojně svůj plášť. ,,Mithrandire" vydechla jsem a vydala se k němu. Dívka neváhala a postavila se mezi nás. ,,Vellianë, to přeháníš. Jsou to přátelé" ozval se čaroděj z poza ní. Ona však stále stála přede mnou a dívala se mi hluboko do očí. ,,Vellianë?" vyřkla jsem její jméno. Zamračila se. ,,Dívka nalezená v samotě" usmála jsem se na ni. ,,Odkud víš, kdo jsem?" nechápala. Nijak jsem jí neodpověděla. ,,Pojďte" řekl Mithrandir. Obrátila jsem se na Legolase. Zakroutila jsem nevěřícně hlavou, jelikož měl v ruce stále svůj luk. ,,Jsme v bezpečí" připomněla jsem mu okolní prostředí. Následně jsem se vydala za čarodějem a elfkou. Princ mne ihned dohnal. ,,Jak jsi věděla, že je to ona?" nechápal. ,,Thranduil o ní věděl, to mi stačí" oznámila jsem mu. To nepochopil ještě víc ale já mu to nehodlala vysvětlovat. ,,Jsem velice rád, že jsi v pořádku" pousmál se Mithrandir. Nejsem Gandalfe, pomyslela jsem si. Ale na to asi přijdeš sám, nedá se to skrýt a už vůbec ne před tebou. ,,Ty jsi věděl, že se to stane, že?" Podezíravě jsem si jej prohlížela. Nejdříve váhal, ale nakonec vzdychnul. ,,Ano. Věděla to i Rada ve Hvozdu. Nechtěl jsem ti to říct. Nešlo tomu nijak zabránit. I Galadriel to věděla" odvrátil pohled, jelikož jsem jej propalovala tím svým. ,,Jak to myslíš, Galadriel to taky věděla?" zmírnila jsem své rozhořčení a chtěla jsem se jej vyptávat na matku. ,,Byla tam a odehnala Saurona. Jako v Dol Gulduru. Věděla, že Thranduil zemře a že nebude nic moct dělat. Jen nechtěla, aby trpěl. Sauron s ním měl totiž jiné plány" řekl a já jen nevěříctně lapala po dechu. To snad nemohla být pravda...

Jak to myslela Lucia, že není v pořádku?,
a že se na to přijde?
A kdo je záhadná dívka? (-Zdravím Valar-)
Bude mít nějakou důležitou roli v příběhu?
A co měl v plánu Sauron s Thranduilem?
Objeví se Galadriel?
Koho zachrání tentokrát?
Nebo už se nevrátí?
Vaše Deri :**