World of elves 2

101.kapitola "Mířit do neznáma"

Legolas

  Byl jsem sám. Určitě se objeví. V tom jsem slyšel mnohonásobné křapání větviček. Prudce jsem se otočil. V tom jsem ale byl obklíčen desítkami skřetů a další se jen a jen hrnuli. Neměl jsem šanci. Byla to past. Že mě to nenapadlo hned. Vrhnul jsem se bez váhání sem, aniž bych si dopis prověřil. A já ho spálil! Nebudou vědět, kde jsem! Sáhl jsem po šípu a luku. Ani dýky nemám.Namířil jsem před sebe. Však nevěděl jsem kam přesně mířit mám. Skřeti se blížili. Smáli se mi. Byl jsem tak hloupý! Byl jsem bezradný. Byli všude kolem mě. Točil jsem se na všechny strany. Byl jsem malý elf v pasti. Cítil jsem se tak sám. Točil jsem se na všechny strany s lukem a šípem v tětivě. ,,Nebraň se" sykl jeden. ,,Nedělej nám to těžké" řekl další posměšným tónem v hlase. ,,Ne!" rozkřiknul jsem se. Oni pokrčili rameny a najednou se na mě vrhli. Stihl jsem zabít dva nebo tři. Více však ne. Za chvíli mne udeřili do hlavy a já se sesunul k zemi. 

  Probral jsem se v polotmavé místnosti. V tom jsem dostal pěstí do obličeje. Pak ještě jednu. Okamžitě jsem se probral. ,,NE!" křiknul jsem. Ani nevím proč. Pohlédl jsem na postavu stojící přede mnou. Vysoký muž, jestli se mu tak dá říci. V brnění. Zahalen. Obličej až po prsty i paty. ,,Kdo jsi?! A co chceš?!" prsknul jsem takové otázky, které by napadly každého. V tom jsem si uvědomil, že jsem přikován na řetězech a že visím. Nemohl jsem se pohnout. ,,Pán temnot." usmál se. Malinko odstoupil. ,,Chci vědět tvé tajemství" řekl. Zarazil jsem se. Nevěděl jsem, o čem to mluví. Nic netajím. ,,Nic neskrývám!" křikl jsem. ,,Nejsi tak čistý, jak si o tobě všichni myslí. Nejsi tak svatý a jak se o tobě říká" usmál se. ,,A já chci vědět, proč ses rozhodnul pro tuto věc" usmíval se troufale. Zato já nechápal ani jedno jeho slovo. ,,Nic ti neřeknu" odvětil jsem tvrdohlavě. Přistoupil ke mě. Prohlížel mne od hlavy až k patě. ,,Hm, chceš mít na mě památku?" optal se. Nečekal však na odpověď. Zrthl ze mě Tuniku. Odhalil tak mou hruď. Vyděšeně jsem zalapal po dechu. Sjel svou rukou po mém těle. Naskákala mi husí kůže. Druhou rukou mávl na skřety a ti ihned odešli. Vrata se zabouchla. Zůstal jsem tu sám s tou stvůrou. ,,Jsem tvrdý, krutý a nelítostný" řekl. ,,Ale pokud jde o tebe..." dořekl to a přiblížil se ke mě. Byl na milimetry od mého obličeje. Měl jsem strach z toho co přijde. Svou rukou přejížděl po mé hrudi. Bylo mi zle. Nebylo to jemné hlazení, jako když to dělá Tauriel. Bylo to šrábání. Jeho zbroj byla ostrá a dělala na mém těle rýhy. ,,Nech toho" řekl jsem po chvíli. ,,Vždyť nevíš, co mám v plánu" odpověděl mi zlomyslně a troufale se usmál.  Začal jsem se bát.

Co má Sauron v plánu?
Je pravda, že se protiklady přitahují?
Čisté zlo a nekonečné dobro?
Sauron a Legolas.
Kde zmizela Lucia?
Je tam někde nebo již není mezi živými?
Uvidíme...
Derinovka ;-)