124.kapitola "Smrt? Začneme tebou!"

280 34 13
                                    

Legolas

,,Honem!" křikl Thranduil. ,,Já nevím" zakroutil jsem hlavou. Snažil jsem se rozpomenout. Najednou se z chodeb vynořili skřeti. Bylo jich víc než deset předešlých. Znovu jsem mířil šípy a Thranduil se zkušeně oháněl mečem. Bylo jich mnoho. V tom v jedné z chodeb se něco blýsklo. ,,Už vím!" zakřičel jsem. Thranduil mne slyšel. ,,Tak běž, postarám se o ně. Doženu tě" odpověděl mi na zpátek. ,,Ne! Nemohu tě tu nechat!" zamířil jsem a znovu vystřelil. ,,Ano. Běž!" Toto mi něco připomínalo. Vzpomněl jsem si na Lucii. Tenkrát jsem ji poslechl. A nyní jsem poslechl i svého otce. Naposledy jsem vystřelil šíp a otočil se. Běžel jsem chodbami neohroženě vpřed. Snažil jsem se nepustit slzy napovrch.

Shire

,,Je zde" řekl Sauron z nenadání. Thranduil. Nikdo jiný jej v tuto chvíli nezajímá. ,,Ale jsou dva. Půjdeme je přivítat" usmál se Sauron. Přikývnul jsem. On, aniž by se nějak pohnul, vzplanul v ohni. Ovál mne horký vzduch, který povznesl mé zrzavé vlasy. Vlály mi kolem hlavy. Během další minuty jsme byli jinde. Stál jsem za Sauronem. On kráčel vpřed směrem ke králi.

Thranduil

Oháněl jsem se mečem do všech stran. Skřeti umírali jeden za druhým. Už jsem myslel, že bude konec a najdu svého syna, když v tom mne osvitlo neskrotné světlo. Skřeti přestali bojovat a rozutekli se v chodbách. ,,Sauron" řekl jsem. Byl to sám pán Temnoty. Plál v nekonečném a neústupném ohni. ,,Samotný král Thranduil" vyřkl. Vraždil jsem jej pohledem. Zahnal jsem všechen strach, jež jsem měl. Sám jsem se postavil velkému pánu zla. Největší hrozbě Středozemě. Nyní už neuteču. ,,Něco jsi mi vzal" podotkl jsem rozzuřeně. ,,Ano..." vypustil to slovo do vzduchu. ,,Líbí se ti toto místo? Máš na něj hezké vzpomínky viď?" provokoval mne ještě. Zamračil jsem se. ,,Ale jestli chceš mou čarodějku, musíš si to vysloužit" řekl. V ruce jsem třímal meč. Musel jsem se hodně ovládat, aby jej po něm nehodil. Akorát bych o něj přišel. Poté něco zařval černou řečí. Zpoza něj se vynořila mi známá osoba. V ruce měl svou elfskou dýku. Což se velmi divím. On už totiž mezi mou krev nepatří. ,,Zrádce" prsknul jsem a provrtával jej pohledem. On měl na obličeji troufalý úsměv. ,,Nejsem zrádce. Jen jsem se přidal na vítěznou stranu" zasmál se škodolibě. ,,Zlo nikdy nepřevezme vládu nad Středozemí. Světlo se nikdy nevzdá. Nedá se zničit" vzepřel jsem se. On měl stále svůj úsměv. ,,Ale ano, dá. A začneme tebou" vrhnul se proti mne.

Ale to ne.
Kdo vyhraje?
Shire nebo Thranduil?
Kdo získá čarodějku?
Zasáhne Sauron, nebo je nechá poprat se?
Kdo zemře?
Nikdo?
Slitují se nad sebou?
Vrátí se Shire na stranu dobra?
Nikdo neví...
Derinovka ^-^

World of elves 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat