World of elves 2

78.kapitola "Předbitevní klid"

Thranduil

Pomalu jsme se blížili k cíli. Skřetí vojsko ještě nebylo k zahlédnutí, ale brzy bude. Před nějakou chvílí se odpojil Legolas s lučištníky. Budou na okolních stromech a kopci hned kousek. Původně  jsem chtěl, ať s ním jde i Lucia, ale odmítla. Řekla, že raději chce být u mého boku. Což mne potěšilo, ale zárověň znepokojilo. S lučištníky by byla ale více v bezpečí než se mnou. Ale alespoň ji budu mít na očích. Za což jsem rád. Nerad bych o ni přišel. O to, aby do boje nešla ji ani nepřemnouvám, neposlechla by. A zamykat, jak jsem již taky zjistil, nemá cenu. Vůbec jí to už nevymlouvám. Je tvrdohlavá. Waloe s Nethem zůstali v paláci. Já i Legolas jsme usoudili, že by to pro ně ještě nebylo bezpečné. Ikdyž mají nějaké ty zkušenosti, ale v boji jen a pouze s elfy. Se skřety ne. Ale jednou se s nimi utkat  musí. Pamatuji si, jak jsem Legolase držel ze strachu zpátky. Stejně mi to nebylo platné. Brzy šel do boje se mnou. Nyní Legolas pochopil, jaké to je, mít strach o své dítě. Přijeli jsme na domluvené místo.

Seděl jsem na dřevěném křesle. Popíjel víno. Vždy se bojím, že je to naposled. Bard přijel i se svou družinou krátce potom, co jsme se usadili. Do večera je ještě daleko. Legolas jel na obhlídku okolí s několika málo elfy včetně Tauriel a Laivinë. Lucia kontrolovala dění venku. Bard byl také se svými lidmi. Předbitevní klid mne děsí ze všeho nejvíce. A boj na holé planině také nemám moc rád. Není se kde ukrýt. Hradby nám velice pomáhají. Ale nyní jsou dokokola jen kopce a stromy. Můj stan, kde jsem se právě nacházel, byl na kraji Hvozdu. Daleko od paláce. V tom někdo přišel. Legolas. ,,Jak to vypadá?" zajímal jsem se.  ,,Nepotkali jsme nějakou hrozbu. Ani skupinku, co posílají na výzvědy." ohlásil mi. ,,Dobrá. Děkuji. Lučištníci jsou na místech?" optal jsem se. ,,Ano. Brzy se k nim vrátím" přikývnul. ,,Prosím, zkus nějak přemluvit Lucii k tomu, aby odešla s tebou" vzdychnul jsem. ,,Víš, že to nebude platné" zakýval hlavou. ,,Alespoň to zkus" žadonil jsem. ,,Ano, když si přeješ" usmál se. Nakonec se otočil a odešel. Věděl jsem, že se nenechá přemluvit. Byla velmi malá pravděpodobnost, že by šla s ním. 

Legolas

Odešel jsem z otcova stanu a vydal se za Lucií. Stála na kraji rozruchu a dívala se do dáli. Přistoupil jsem k ní. ,,Kam se to díváš?" zajímal jsem se. ,,Tam, kde padne mnoho elfů a lidí" odpověděla smutně. ,,A já jim nebudu moci pomoct. Alespoň ne všem" posmutněla. ,,Nemůžeš za to. Válka si vyžaduje oběti. I ty nevinné. Dobro musí urovnat zlo" řekl jsem moudře. ,,Ano to máš pravdu" souhlasila. ,,Chtěla jsem se tě na něco zeptat" řekl jsem. ,,Ano? Povídej" usmála se. ,,Máš raději přímý boj nebo lukostřelbu?" začal jsem opatrně. Otočila se na mě poprvé za celou dobu, co tu jsem. ,,Poslal tě Thranduil?" pousmála se. Prokoukla mě. Hlasitě jsem si oddechnul. ,,Ano. Má o tebe strach, a ani se mu nedivím. Druhá ztráta by jej zničila" řekl jsem upřímně, ve snaze přemluvit ji. Sklopila zrak. ,,Opravdu chce, abych šla s tebou?" řekla po chvíli. Přikývnul jsem. Z hluboka se nadechla a vydechla. Znovu pohlédla do dáli. ,,Dobrá, půjdu" oznámila mi zamyšleně, až bezmyšlenkovitě. ,,Půjdu mu to oznámit a vyrazíme" položil jsem jí ruku na rameno. Vzhlédla ke mě. Usmála se. Následně jsem se otočil zpět k otci. 

Bude Lucia v bezpečí?
Bude královská rodina v pořádku?
Jak dopadne válka?
Deri ^-^