125.kapitola "Tobě to neřekla?!"

265 37 24
                                    

Legolas

Už jsem byl blízko. Když jsem se vynořil ve vězení, spatřil jsem několik skřetů. Nepočítal jsem je a vrhnul se do nich. Nebál jsem se. Oplácel jsem jim vše, co oni provedli mne. Mne a Lucii. Byl jsem vzteklý a neměl jsem slitování. Zanedlouho byli všichni mrtví. Jejich bezvládná těla mi ležela u nohou a já měl na sobě jejich krev. Bylo mi to jedno. Hlavně, že se k ní dostanu, a že ji dostanu ven. Thranduil stále nepřicházel. Vrhnul jsem se k mřížím. Ona tam však nebyla. Začal jsem hledat. Nakonec jsem doběhl k poslední cele. Dál od ostatních. Musím rychle. Než na mne Sauron přijde. Spatřil jsem ji. ,,Lucio" šeptnul jsem. Vypadala strašně. Hůř, než si pamatuji. Bezhlavě jsem zacloumal s mřížemi. Nešlo to. Ani vyrazit. Sauron si dal záležet. Začal jsem prohledávat vězení, ale klíče nikde. Pomalu jsem to začal vzdávat a už jsem chtěl prohledat mrtvé skřety, když v tom jsem koutkem oka zahlédl něco se blýsknout ve zdi. Otočil jsem se. Spatřil jsem malou skulinku a tak jsem do ní sáhl. Našel jsem je. Pousmál jsem se nad tím. Dále už jsem neváhal ani vteřinku a vrhnul se k mřížím, kde Lucia je.

Thranduil

Vrhnul se proti mne a rozmáchl se. Zkušeně jsem uhnul. Neohroženě se vyhýbal mému ostří. Provedl další výpad, jež jsem nepostřehl a podrazil mi nohy. Upadl jsem a meč mi vyletěl z ruky. Sauron stál opodál a s úsměvem nás pozoroval. Shire po mne skočil. Rozmáchl se a chtěl mne probodnout, ale já mu dal do proti pohybu ruce a zadržel tak jeho úmysl. ,,Nikdy nevyhraješ. Jsi ztělesnění zla" řekl jsem. ,,Nebyl bych, kdyby jsi mi ji nepřebral" řekl a ještě víc síly věnoval do toho, aby se přiblížil k mé hrudi. Stál nade mnou a tlačil dolů. Já ležel na podlaze a odporoval jeho síle. Bylo to těžké. Pomalu jsem začal cítit bolest v zápěstí. ,,Ona si vybrala. Není to má chyba" odsekl jsem mu pustil jeho ruce. V tu samou chvíli jsem jej však od sebe odvrhnul a tak spadl na zem. Sebral jsem ze země svůj meč a postavil se. On už stál na nohách a díval se na mne svým nejhorším pohledem. I můj výraz nebyl nejpřátelštější. ,,Milovala mne. Byli jsme spolu" řekl. To mne zarazilo. Letmo jsem pohlédl na Saurona, stojícího za ním. Mohl by mne zabít jedním mávnutím ruky. Jej však asi baví, dívat se na nás. Shire je mu věrný, tak jako býval mi. ,,To není pravda"odsekl jsem. ,,Ona ti o tom neřekla?" dal se do hlasitého a pronikavého smíchu. ,,Samozřejmě že ne. Miluje mne, ale nechce si to přiznat. Slyšíš?" urážel mne. Nic z toho nebyla pravda. Opakoval jsem si to stále dokola. Protože, když se mne zmocní vztek, neovládám se, a poté nepřemýšlím. Mohl bych se tak lehce nechat zabít. Vztek a síla není všechno. Vše je o rozumu, a on žádný nemá. ,,Miluje mne!" křičel. ,,To si namlouváš. Jsi blázen" usmál jsem se. Měl jsem dokonalý plán.

Kdo vyhraje?
Thranduil nebo Shire?
Kdo z nich vyhraje boj pro svou milou?
A osvobodí ji Legolas?
Nebo se nedostane ven nikdo z nich?
Zabije Sauron někoho, nebo se objeví spása?
To ví pouze Valar...
Derinovka ^-^

World of elves 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat