World of elves 2

98.kapitola "Dokonalý"

Legolas

Ráno bylo krásné. Měl jsem dobrou náladu. Vyskočil jsem nadšeně z postele a vydal se rovnou ke skříni. Vytáhnul jsem si tuniku, kalhoty a vysoké hnědé boty. Následně jsem si sundal svou košili a vydal se do koupelny. Napustil jsem si teplou vodu a nasypal do ní bylinky. Naložil jsem se dovnitř. Z hluboka jsem se nadechnul a ponořil se. Vypustil jsem všechen vzduch z plic.

Laivinë

Bylo těsně před snídaní. Rozhodla jsem se, že zajdu pro Legolase. Modlila jsem se, ať tam není Tauriel. Zaklepala jsem. Nic se neozvalo. Ale i přesto jsem vešla. Stráže zde nebyly. Král je všechny od pokojů a vedlejších chodeb povolal k branám a do okolí paláce. Zavřela jsem dveře. V místnosti bylo strašné ticho. Myslela jsem, že Legolas ještě spí. Šla jsem dál a došla do ložnice. Postel byla prázdná, neustlaná a ležela na ní pohozená bílá košile. Vedle na komodě byly nachystány věci na převlečení. ,,Lai?" ozvalo se za mnou. Lekla jsem se. Trhnutím jsem kousek uskočila. Pak jsem se otočila na Legolase. Následně jsem se triskem otočila zpět zády k němu. ,,Legolasi..." začala jsem ale nedokončila. ,,Copak se děje?" zajímal se. Byl veselý. Nevěděla jsem, co mu způsobilo tak dobrou náladu. ,,Kde máš ručník?" optala jsem se zaraženě. ,,V koupelně, ale slyšel jsem tě tak jsem přišel" odpověděl nevinně. Chytila jsem kalhoty z komody a hodila je po něm. ,,Co se děje?" nechápal. ,,Mohl by ses obléct?" řekla jsem ironicky. Hlasitě si oddechnul. Nevěděla jsem, že i takový dokáže být. Dala jsem si ruku přes oči a otočila se k němu. ,,Můžeš" řekl otráveně. Odkryla jsem opatrně jeden prst. Jakmila jsem zjistila, že je opravdu oblečený, odkryla jsem celou dlaň. ,,Copak potřebuješ?" zajímal se. Byl zvláštní. Takového jej neznám. Ladně se přibližoval. Úplně jsem ztuhla. Byl tak krásný. Jeho odhalená svalnatá hruď a vypracované ruce a nohy. Byl zkrátka dokonalý. ,,Chtěla jsem jít na snídani a..." zasekla jsem se, jelikož byl na milimetry ode mě. Tak to mě zarazilo ještě víc. ,,A chtěla jsem jít pro tebe" dokončila jsem křečovitě větu. ,,Proč jsi nervózní?" nechápal. Poznal to. Následně nečekal na odpověď. Vrhnul se na mé rty. Nikdy bych neřekla, že toto dokáže. Nebo že toto dokážu já. Dala jsem mu ruce kolem ramen a spolupracovala. V tom jsem slyšela tvrdé bouchnutí dveří. Zcela jsme to ignorovali. Z tohoto krásného a dokonalého momentu jsem se nechtěla nechat vyrušit. On zřejmě také ne. V zápětí jsem toho ale litovala. Někdo mě krutě chytil za vrchní číst oblečení a odhodil mě daleko od něj. Padla jsem na zem. Spatřila jsem naštvanou zrzavou elfku, jak stála mezi mnou a Legolasem. Rozzuřeně jsem se zvedla. ,,Můžeš mi vysvětlit, co to děláš?" zeptala se naštvaně. ,,Já? To ty!" křikla jsem bezhlavě. ,,To si nemůžeš dovolovat!" zaječela. ,,Ale on chtěl!" obhajovala jsem se. Tauriel se prudce otočila k Lassiemu. Ten na ni vyděšeně koukal. Následně mu vrazila tvrdou facku. To mě rozzuřilo ještě víc. On sklopil hlavu, já se proti ní vrhla.

Boj...
Tauriel a Lai?
Kdo bude ta lepší? Která Legolase získá?
Co rozhodne?
Krutý boj mezi elfkami, nebo se rozhodne Legolas pro jednu z nich?
To ještě uvidíme...
Deri ;-)