Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Tichá pošta

Pohled Zity:

Jen co jsem vešla do knihovny jsem si všimla, že tu nikdo není. Šla jsem dál do místnosti kam většinou chodím. Dveře byli otevřené. Zaklepala jsem a nakoukla dovnitř. ,,Dobrý den" řeknu prostě a on se na mě otočí. ,,Aaaa. Zita. Pojď dál. Co potřebuješ?" zeptá a já jdu za ním. ,,Kde jsou všichni. Sám jste říkal, kdo pozdě chodí, sám sobě škodí" řeknu a on se zasměje. ,,Hodiny skončili. Knihovna to prý nechce platit" dodá a já na něj nechápavě kouknu. ,,Ale co mám teď dělat?" zeptám se tiše a on se na mě pobaveně podívá. ,,Učit se ve škole" odpoví a dál si balí věci. Ale tam mě nic nenaučí. Ty vole. To je v prdeli. ,,Zito můžeš mi prosím podat ty letáky?". Jen jsem se pro ně natáhla. Zase to byly s tím očkováním. ,,O co jde?" zeptám se a podám mu je. ,,Ty nevíš?". Jen jsem pokývala hlavou. ,,Je to nějaký druh virového onemocnění. Myslel jsem, že na školách je povinná přednáška" šeptne spíš sobě a mně to dojde. Jasně. Křesťasnkej gympl. Tam neví pomalu ani jak se rozmnožit. ,,Co o tom víte vy?" zeptám se a on si ke mně sedne. ,,Pff. Moc ne. Je to prý nějaká tropická nemoc, která se zkřížila s nějakou chřipkou. Vzniklo z toho co teď kosí celou Austrálii. Někdo říká, že je to i v Evropě. Zatím jsou zaznamenaná tři úmrtí, ale nikdo přesně neví jestli je to pravda. Nějaký vědci radí mít očkování proti chřipce, že to stačí. Nevím... Je to zamotaný" dodá a já na něj s otevřenou pusou zírám. ,,Na to že jste říkal, že toho moc nevíte, tak toho víte dost" šeptnu a on si stoupne. ,,Pokuď dovolíš. Musím to tu vyklidit" dodá a já přikývnu. ,,Dobře. No. Děkuju, že jste mě něco naučil" řeknu a on mávne rukou. ,,Je to moje práce". Vyšla jsem ven. Na hlavu se mi snesla kapka vody. Achjo. Zůstala jsem stát pod střechou a vytáhla si mobil. Musím jednat.

Pohled Vadima:

Všichni jsme seděli v čajce a bavili se. ,,Kde je Denisa?" šeptnu a ony se na mě podívají. ,,Prej něco musela vyřešit se Zitou" odpoví prostě Daniela a dál se baví s Ondrou. ,,Pššš. Volá Denisa" řekne Petra a všichni se utišíme. Dala ji nahlas. ,,Jste ještě v té čajce?" zeptá se a Petra jen zamručí. ,,Jsme. Dojdete?". Čekal jsem jestli uslyším Zitu. ,,Jenom já. Zitě není dobře" dodá a já si nezáživně sednu. Všichni se na mě pobaveně podívali.

Pohled Zity:

Seděla jsem na lehátku a koukala na ni. ,,Deny dík" šeptnu a ona mávne rukou. ,,Mamka ráda pomůže" odpoví a jde ke mně. ,,Takžeeee. Co ty a Vadim?" zeptá se a ve mně hrkne. ,,Co? No nic. Jsem jenom kámoši" odpovím a ona na mě překvapeně koukne. ,,Michal mi říkal něco jinýho". Jen jsem mávla rukou. ,,Víš ono je to složitý. Vždycky když jsme spolu byli jsme byli připitý. Pak se to všechno bere hrozně těžko vážně" řeknu a ona si ke mně sedne. ,,Máš ho ráda?" zeptá se a já pokrčím. ,,Rozhodně je to hrozně hodnej kluk a všechno, ale zatím se necítím na to s někým být" odpovím a ona pokýve hlavou. ,,Ne jestli se cítíš, ale jestli ho máš ráda" opraví mě a naléhavě na mě koukne. ,,Jako kamaráda možná" šeptnu a ona vstane. ,,Zito takhle to děláš vždycky. Jakmile se objeví kluk, kterej je pro tebe jako dělanej, tak se stáhneš". Jen jsem pokrčila rameny. ,,Žádnej takovej kluk nebyl" oponuju a ona se škodolibě zasměje. ,,David" řekne prostě a já jen pokrčím rameny. ,,Byl fajn, ale šel na to moc rychle" odpovím a ona si založí ruce. ,,Marek" pronese a já prostě mávnu rukou. ,,Byl bisexuál". ,,Ale měl tě vážně rád. Doslova tě miloval a ty jsi ho nechtěla" dodá mírně naštvaně a já se na ni překvapeně kouknu. ,,Ty se na mě zlobíš?" zeptám se nechápavě a ona kývne. ,,Vždycky jsem ti všechno přála. Jsi jako moje mladší sestra a hrozně nerada vidím, jak utíkáš před životem. Jak se snažíš vyhnout všemu krásnýmu" šeptne a jde ke mně. ,,Vadim". Smutně jsem se na ni podívala. ,,Je hodnej" řeknu a ona kývne. ,,A dál?" zeptá se a já se zamyslím. ,,Postaral se o mě když jsem byla na šrot. Hezky se s ním povídá a je to takovej roztomilej méďa" odpovím a ona se pousměje. ,,Ale i přes to všechno... Nechci skončit zamilovaná a pak aby mě nechal. Aby jako David chtěl jenom sex, nebo na druhý den začal chodit se svým spolužákem jako Marek". Lítostivě na mě koukla. ,,To jsem nevěděla" šeptne a já kývnu. ,,Víš jak mi bylo trapně? A jak mi to bylo líto? Všechny jste si dokázali někoho najít a mně když se to poštěstilo, tak neunesl mě a to jaká jsem, nebo jsem to tak necítila já. S tím se hrozně špatně žije, když víš jak můžeš dopadnout. Zamilovat se do někoho kdo to nemá stejně" řeknu a ona se uchechtne. ,,Myslíš jako tvoje máma? Toho se bojíš? Že skončím s pěti děckama na krku sama? To snad ne! Zito máš nás, Sisu a Jonáše. Bože tebe mají všichni rádi. Nikdy neskončíš jako ona" dodá a obejme mě. Do dveří vešla její máma. ,,Tak jo holky. Jdeme na to. Zito byla jsi někdy očkovaná?" zeptá se a já pokývu hlavou. ,,Dobře. No... Něco ti řeknu".

Pohled Vadima:

Seděl jsme u baru a kroužil s pivem. Asi půjdu domů. Po tom co přišla Denisa, jsme šli někam do klubu. Můj nápad to nebyl. Já chtěl jít domů. Když tu není Zita, tak nemám co dělat. Asi vážně půjdu domů. ,,Nazdar brácho" řekne Ondra a sedne si ke mně. Jen jsem kývl. ,,Hele... Vím, že jsme chlapi a my tohle neřešíme, ale. Ehm. Jak to máš se Zitou? Jakože. Ty osobně" dodá a já na něj nechápavě kouknu. ,,Proč?" zeptám se a on mávne rukou. ,,Jenom holky se o něčem bavily a pak nám to řekly a tak... Tak se ptám". ,,Co ti řekly?" vyhrknu a on se na mě pobaveně podívá. ,,Nejprve to řekni ty" naléhá a já přikývnu. ,,No tak se bavíme a to je všechno. Je v pohodě a tak. Nic víc" dodám a on se zamyslí. ,,A jakože máš ji rád?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Asi jako kámošku" odpovím a on kývne. ,,Uff. Ulevilo se mi. Tak je to dobrý. Jste kámoši" dodá a chce odejít. ,,Proč? Co řekla ona?" zeptám se a on si zase sedne. ,,Že chceš jenom sex nebo co a, že by jsi stejně nechal. Jo a že jsi asi bisexuál. A že nechce vztah. S tebou. Nechce prej skončit sama. nebo tak něco. Já už ani nevím. Jo!  A prej se zamiovat do tebe by nešlo, protože nechce mít děti". S otevřenou pusou jsme na něj zíral. ,,Nebo tak něco. Nevím" dodá a zasměje se. Aha. No hezky to řekla. Tohle si asi neuvědomovala, když jsme spolu leželi v té posteli, nebo když jsme se svěřovali v tom parku. Naštvaně jsem vstal a vzal si bundu. Že já vždycky naletím nějaké krávě. Vyšel jsem z klubu. Rozhodl jsem se jít domů. nad tím vším jsem přemýšlel. Jestli mě nemá ráda fajn. Můžeme být kámoši, ale tohle o někom říct? Vždyť snad neřekla ani nic pěknýho. Měl jsem na ni vztek. Já se vždycky snažil, aby mi věřila, aby měla všechno, aby se necítila smutná a teď mi to platí takhle? Asi je na čase se chovat stejně, jako ona ke mně. I když... ke mně se chovala hezky. Achjo Vadime. Poslední dobou ani sám nevíš co je správně a co špatně.

Shazam. Wtf? Já fakt nevím jak to ukončovat :D

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby