Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Naprosto "normální" den

Flashback:

Pohled Vadima:

,,Naprosto normální den" šeptnu. Natáhl jsem nohy z postele a promnul si oči. Už druhý den mi měří srdce, jestli s ním vážně něco nemám. Naplánoval jsem si včerejšek, aby byl plný stresů. Což teda moc nebyl. Ale dneska bude ještě větší klid. Hned se ke mně přiřítila Zita. Objala mě kolem krku a přitiskla mě k sobě. ,,Dobré ráno" šeptne a políbí mě na krk. ,,Copak?". ,,Nic. Jenom... Že tě miluju" odpoví a zase mě políbí. ,,Mám mít naprosto normální den" pronesu a ona si na mě sedne. ,,Však jo. Tvůj normální den. Normální den. Naprosto normální den". Jen jsem se smál. Začala mě líbat. Oba jsem si lehli. Sundala mi triko a prohlídla si mě. ,,Ta tvoje věcička mě moc nevzrušuje" šeptne a já se jen zasměju. ,,Sama si řekla, že budeme mít normální den" řeknu a ona ze mě sleze. ,,Normálně nevypadáš jako někdo, kdo se chce odpálit" pronese a jde ke skříni. Oblíkl jsem si triko zpátky a zvedl se. ,,Už jenom pár hodin. Pojď. Zůstaneme v posteli" pošeptám a ona se na mě jen otočí. Sundala si triko a hodila ho na židli. Vzal jsem ji a hodil ji do peřin. Pokojem se ozval tlumenými smích. Skočil jsem za ní a vyhrabal ji. Když jsem konečně našel alespoň její hlavu, přitáhl jsem si ji k sobě. Ležela na břiše a pozorovala mě. Odhrnul jsem jí vlasy a políbil ji. ,,Jasmína ještě spí" šeptnu a ona si mě pobaveně prohlídne. ,,Nepovídej" odpoví tiše a já ji pod sebe obrátím. Oba jsme se začali smát. ,,No fakt nekecám". Políbili jsme se. Hned jsem jí zmáčkl zadek. Pískla a posunula se ode mě dál. Ležel jsem na zádech a koukal na ni. ,,Myšičko myš, pojď ke mně blíž". Hned se začala hrozně smát. ,,Nepůjdu kocourku, nebo mě sníš" odpoví tiše a já se smutně zatvářím. Zase ke mně přilezla a políbila mě. Její ruka mi jezdila po stehně. Moje jí skončila v kalhotkách. ,,Kdo se dřív udělá, dělá snídani" pronesu a ona se na mě pobaveně podívá. ,,Prohráls už dávno" šeptne a já pokývu hlavou.

Pohled Zita:

Vadim za mnou vzdychal a narážel do dveří. ,,No dobrý. Vyhráls" pronesu a otočím se od linky. ,,Nejsnadnější výhra na světě" řekne odhodlaně a sedne si na linku. ,,Jo?" zeptám se a on přikývne. Došla jsem k němu blíž a viděla jak znejistěl. ,,Když tě teď udělám... Za tři minuty, budeš celý týden uspávat a koupat Jasmínu" řeknu rázně a on si založí ruce. ,,Víš jak nerad ji koupu. Vždycky brečí" dodá a já přikývnu. ,,Nepovídej. Kdykoli ji totiž koupu zdrhneš někam ven" odpovím a on se trapně podívá do země. ,,Fajn. Za koho mě máš? Za tři minuty se nikdo neudělá. Já teda ne" dodá pobaveně a já na něj odhodlaně koukám.

Pohled Vadima:

Celou dobu jsem koukal na hodin a křečovitě se držel linky. Viděl jsem jak mi svítí mobil. ,,Někdo mi volá" šeptnu a ona se uchechtne. ,,Na to máš čas potom". Zase jsem vzdechl a v břiše cítil divný pocit. Zhluboka jsem se nadechl a zadržel dech. Nakonec jsem to nemohl vydržet a začal vzdychat. Cukl jsem sebou a chytil Zitu za vlasy. Nakonec se postavila a výherně na mě mrkla. ,,A zbylo mi ještě... půl minuty" šeptne a obejme mě. Vydýchával jsem se a jen ji u sebe držel. ,,Nechápu s kým to žiju" šeptnu a ona se uchechtne. Zvedla ke mně pohled a usmívala se. ,,Kdopak nám tu měl orgasmus do tři minut?" zašišlá s nadzvedne jedno obočí. ,,Já" šeptnu a ona dělá že neslyší. ,,Kdo?". ,,Já" pronesu a ona se zase zatváří. ,,Kdo?". ,,Já!" křiknu a ona na mě skočí. ,,Přesně tak. A teď běž vzbudit Jasmínu, já jí dám snídani a ona se možná zašpiní". Dál jsem to neposlouchal a vyběhl schody za Jasmínou. Zaklepal jsem na dveře a vlítl dovnitř. ,,Vstávej semínko olala...". Roztáhl jsem záclony a otočil se k postýlce. Už tam stála a natahovala se. ,,Táta. Tati!" jekne a já jdu pomalu k ní. ,,Nejsem táta" šeptnu a kleknu si k postýlce. ,,Táta tu není" dodám a ona se směje. Vždyť mi vlastně nerozumí. ,,Tati. Baf baf". Otočil jsem se ke dveřím, kde stál Robin. Vzal jsem ji do náruče a nesl ji za Zitou. ,,Mami!". Jekne a Zita se prudce otočí. ,,A je to v prdeli" šeptne a já přikývnu. Posadil jsem ji do židličky a šel za ní. ,,Nemůže nám říkat mami a tati. Vypadám jako někdo po porudu?". ,,No tak... Přibralas celkem" odpovím a ona mě praští. ,,Nemá cenu ji nutit, aby nám říkala jinak. Nemá z toho rozum. Necháme ji. Až se oba vrátí, tak si zase vzpomene" dodám a ona přikývne. Sedla si k ní s jídlem. Natáhl jsem se pro mobil a koukl na zmeškané hovory. Máma, táta, Ondra, sestra i Pepis. Ježiši co se stalo? Nejprve jse zavolal Yaně. Ta mi beztak řekne, že dojede. Když mi to nebrala, zvolal jsem Pepisovi. Ten mi to zase zvedl hned. ,,Nazdar Pepis... Co se děje?". ,,Yana začala rodit! Ale jsem v koloně a asi to nestihnu. Volala mi, že je to vážný, že musí rodit hned, nebo se to dítě udusí! Dojedeš tam?" zaječí a já jen vykulím oči. ,,Co... Já. Pane bože. Jo dojedu. Nechci vidět její vagínu!" křiknu a on se začne smát. ,,Dělám si srandu. Nic se neděje" dodá a já se držím za hruď. ,,Co?". ,,Jenom jsme tě chtěli vyplašit" pronese Yana a já si sednu ke stolu. ,,Jsi normální? Takhle po ránu. Bože. Takže nerodíš?". ,,Jo. To jo. Dneska ráno mi praskla voda. Hnus to ti řeknu!" křikne a já se začnu smát. ,,Takže je všechno v pohodě?". ,,Jo. Jenom jsme so z tebe chtěli udělat srandu. Budeš strejda!" jekne a já jen pobaveně kouknu na Zitu. ,,Super" šeptnu s Pepis jí to vezme. ,,Klidně můžete dojet" pronese a já začnu kašlat. ,,To radši ne. Hodně štěstí" dodám a rychle to típnu. ,,Stalo se něco?" zeptá se mile Zita a já přikývnu. ,,Yana rodí" odpovím a ona poskočí. ,,Vážně? Durak bude konečně na světě!" jekne a sedne si na mě. ,,Copak? Jseš nějakej divnej" šeptne a já přikývnu. ,,Jenom... Mě trochu vylekali a já úplně cítil jak mě píchalo u srdce" odpovím a ona si povzdechne. ,,Znáš je. Nemůžeš jim nic věřit. Rozdýchej to. Jseš tu doma s náma a jí se taky nic nestane" řekne mile a dá mi pusu. ,,Mami!". Oba jsme se na sebe pobaveně podívali. ,,Už jdu". Ještě mě pohladila po vlasech a zase se ztratila. Idylku mi přerušil mobil. ,,Ano?" zeptám se a Ondra se baví s někým jiným. ,,Kámo" zavolám a on se utiší. ,,Včera zavřeli Viktora" řekne rychle. Jen jsem tiše seděl a koukal z okna. ,,Co?" pošeptám a on zamručí. ,,Já vím. Včera ho nachytli jak prodává a už to jelo. Byl v podmínce a teď ho prostě zavřeli" křikne. Čekal jsem jestli bude pokračovat. ,,Na jak dlouho?" zeptám se tiše. ,,1 rok až 5 let. To se ještě neví. Všechno se to teprve řeší" dodá a já rychle vstanu. ,,Jak to víš?". ,,Kámo. Vždyť Daniely táta je polda" pronese a já kouknu na Zitu. Típl jsem mu to a lehl si na gauč. ,,Kdo volal?". ,,Viktora zavřeli za drogy" pronesu a ona se zvedne. ,,Co?". ,,Včera prej. A hrozí mu 5 let. Kurva" dodám a ona na mě sykne. ,,Jasně. Pardon" řeknu rychle a sednu si. ,,Jak mu pomůžeme?". ,,Už nijak. Byl v podmínce" vydechnu a začnu se ovívat. Pomalu mi začínalo být dost horko. Zita si ke mně sedla a objala mě. ,,Nechápu, že se to takhle vyhrotilo" šeptnu a ona mi dá pusu do vlasů. ,,Třeba to na něj někdo hodil" řekne a já pokývu hlavou. ,,Nachytali ho. Myslím, že ten se teď louho ven nepodívá". Zase mi začal zvonit mobil. ,,Mami teď ne" pronesu a ona brečí. ,,Co se stalo? Něco s Yanou?" zeptám se rychle a ona zamručí. ,,Nevolal ti tatínek?". ,,Jo volal, ale ještě jsem mu nevolal zpátky. Co se stalo?" zeptám se a ona je zticha. ,,Mami?". ,,Donesla jsem rozvodové papíry. Naštval se a odešel" dodá a já kouknu na Zitu. ,,Vy se... Vážně se chceš rozvést?" zeptám se tiše a ona mlčí. Típl jsem jí to a zavolal tátovi. Naštětsí mi to vzal. ,,Tati kde jsi?" zeptám se a on něco mumlá. ,,Halo? Vadime? Je u mě. Neboj se" pronese nějakej chlap a já vyskočím na nohy. ,,Kde?" jeknu a dál slyším jen smích. ,,Haló? Tati..." Mobil jsem hodil proti zdi. Zita na mě vylekaně koukala. Tak hrozně mě píchalo u srdce, že jsem myslel, že umřu. ,,Váďo. Co je?" zeptá se tiše a já se zhluboka nadechnu. Bolela mě hruď. Potil jsem se jako prase a škubalo mi v pažích. Připadal jsem si jakobych měl plíce plné vody a nemohl se nadechnout. Jasmína začala hrozně plakat a hned na to reagoval Robin. Štěkal, jakoby nás chtěl někdo vykrást. Přicházela na mě panika. Pomalu jsem si sedl a držel se za hruď. ,,Lásko" šeptnu a ona přikývne. ,,Myslíš, že bych mohl mít infarkt?".

Koooonec.

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby