Pohled Vadima:
Hrozně jsem se nudil. Ještě zbývá... čtyři hodiny. Achjo. Zita odjela k tátovi a mně tu nechala. Jako mohl jsem jet s ní, ale nějak se mi tam nechce. Nevím co mu o mě řekla. Snad jenom dobrý věci. To je asi jasný. Kluci mi zase dolili a já na ně utrápeně kouknul. ,,Nesmím se opít, když přijede Zita" řeknu a odsunu to. ,,Bože. Je to jenom holka" šeptne Ondra a Michal na něj pobaveně koukne. ,,To, že s ním chodí, neznamená, že ji má jistou" odpoví a já ne něj jen nechápavě kouknu. ,,To mi vždycky říká Denisa". Všichni jsme se začali smát. ,,Ty holky jsou stejně zvláštní. Od té doby co bydlíme s Peťou spolu, opadlo všechno snažení" řekne a sedne si ke mně. ,,Chodí spát jako Fiona ze Shreka, prdí přede mnou a někdy se neoholí". Jen jsem se smál. ,,Vždyť to je fajn ne?" zeptá se Michal a on jen pokrčí rameny. ,,Ale jo. Je to dobrý. Někdy se snaží, když má náladu. A když se nesnaží ona, tak nemusím ani já. Vždycky k ní příjdu a pěkně ji poprosím jestli...". Ondrovi začal zvonit mobil. Zvedl to a podíval se na nás. ,,Ano lásko?" zeptá se a já se zasměju. ,,S klukama. Jasně. Donesu. Nemáš za co. Pěkně se vyspinkej. Dobrou". Mobil odložil a zase se zamračil. ,,Co to mělo být?" zeptá se Honza a já přikývnu. ,,Má svoje dny, tak se uklidněte! Fuj. Je mi úplně blbě" šeptne a schoulí se v křesle. Žádný tyhle problémy já se Zitou nemám. ,,S Anet je to úplně stejný. Je sice jako můj nejlepší kámoš, ale když příjde na věc je hrozně odtažitá. Jednou jsem ji kousl a ona brečela. Víc blbě jsme se snad necítil" šeptne Honza a Ondra přikývne. ,,Jsou to holky. Musíte na ně opatrně" dodá Viktor a já na něj kouknu. ,,Něco je špatně" pronesu a oni se na mě podívají. ,,Nic z toho já nemusím řešit. Zita přede mnou neprdí, holí se, udělá všechno co řeknu, aniž bych jí musel říkat a když máme sex, dělám si co chci a jí to nevadí. Kdyby jste viděli jak je od modřin, budete si myslet, že ji mlátím". Jen na mě pobaveně koukali. ,,Vážně jí neubližuješ?" zeptá se Ondra a já se na něj zamračím. Zasmál se. Stejně tak kluci. ,,Je něco špatně?" zeptám se a Honza pokýve hlavou. ,,Ber v potaz to, že všechny jsou starší než ona. Je ještě mladá a snaživá" dodá a napije se. ,,Přesně. Neví co si může dovolit. To je fajn" šeptne Ondra a zvedne se. ,,Kam jdeš?". ,,Musím jít něco nakoupit pro moji holku" odpoví utrápeně a já se jen zasměju. Už bych chtěl, aby tu byla Zita. Potřebuju si s ní popovídat o hrozně moc věcech.
22:00
Pohled Zity:
Máma klepala do volantu a koukala dopředu. ,,Co kluci?" zeptá se a já jen pokrčím rameny. ,,Úplně se jim nelíbilo, že tam budou muset zůstat do konce školy" odpovím a ona přikývne. ,,Nemůže je kdo hlídat, když zavřeli základky a školky" řekne tiše a jede k domu. ,,Mami...". ,,Jdi" šeptne a já na ni nechápavě kouknu. ,,K Vadimovi. Jdi" řekne a já přikývnu. ,,Fajn" šeptnu si sama pro sebe a vystoupím z auta. Bylo mi jasný, kdo mě doma bude čekat. Jen co jsem vešla, koukal na mě. ,,Čau" štěknu a on přikývne. ,,Budeš doma?". ,,Ne" hlesnu a jdu do schodů. V pokoji jsem si akorát prohodila věci a zase sešla schody. ,,Nechceš večeři?" zeptá se mamka a stoupne mi do cesty. ,,Ne" odpovím rychle a začnu se obouvat. ,,Kdy přijdeš?". ,,Nevím". Zase si povzdechla. ,,Do školy půjdeš?" zeptá se a já si rychle stoupnu. ,,Nevím" šeptnu zase a ona přikývne. ,,Tak ho alespoň pozdravuj" pronese a já přikývnu. Tohle nikdy neřekla. Vždyť ho nesnáší. Je hrozně falešná. Ještě jsem se otočila k domu. Zamávala na mě.
Pohled Vadima:
Nadšeně jsem stepoval venku a už ji vyhlížel. Z dálky šlo něco podobnýho skřetovi. Rozeběhla se ke mně. ,,Moje láska je zpátky!" zařvu a ona se začne smát. Odhodila batoh a skočila na mě. Pevně mě objala. Začala mi dávat pusy. Jenom jsem se uchechtával. ,,Ty jsi pil" šeptne a já přikývnu. ,,Kluci" odpovím prostě a ona se jen usměje. Zase mě objala. ,,Došlo mi, že bez tebe vydržím maximálně dva dny" řekne tiše a já přikývnu. ,,Natož týden co?". ,,Jo" hlesne a políbí mě. Slezla ze mě a prohlídla si mě. ,,Ty jsi zase vyrostl" pronese a já se začnu smát. Drkl jsem do ní a ona do mě nazpátky. ,,Stýskalo se mi jako děcku" šeptnu a ještě ji obejmu. Natáhla se pro batoh a chytla mě za ruku. Vyběhli jsme schody k bytu a oba vpadli dovnitř. Jen co jsem vešel do obýváku, jsem si všiml odhrnutých žaluzií. Máma zase špehovala. ,,Zituško! Už jsi zpátky!" jekne a hned jde k ní. Táhla ji do kuchyně. ,,Tak povídej jak si se měla? Proč jsi vlastně jela tak daleko?" zeptá se a já si sednu k Zitě. ,,Mami..." šeptnu a Zita mě utiší. ,,Za tátou a pak jsem odvezla kluky k babičce. Když teď není škola, nemá je kdo hlídat. Alespoň jsem je seznámila s mým tátou" dodá a ona přikývne. ,,S tou školou... Ty máš volno?". Zita jen pokývala hlavou. ,,Ředitel se k tomu nevyjádřil, ale všichni do školy normálně chodí. Teďka snížili povolenou absenci, takže bych měla začít taky". ,,To je hrozný! Už mě štvou. Všichni si myslí, že sežrali všechnu moudrost světa! To se snad nedívá na zprávy v televizi? Ten chlap mě pěkně štve" dodá naštvaně a vstane. Rychle jsem ji chytl a táhl do pokoje. Zamkl jsem a otočil se na ni. ,,Nemůžu" pronese a já na ni nechápavě kouknu. Hned mi to došlo. ,,Co? Kdy?" zeptám se a ona si vezme batoh. ,,Včera" odpoví a jde k posteli. ,,Zrovna jsme se o tom monstru...". ,,Monstru?" zeptá se pobaveně a já přikývnu. ,,Chápeš ne? Menstruace dělá z holek monstra, takže monstreace" odpovím a ona se začne smát. ,,To je hodně dobrý" šeptne a sedne si. ,,Takže... Vy se s klukama bavíte o tom jak to holka má, nebo že to chcete taky?". Zasmál jsem se a sedl si k ní. ,,Ne. Bavili jsme se o hodně věcech. Ne jen o tomhle. Třeba, že se Petra neholí, když teď bydlí s Viktorem. Nebo, že Anet nemá ráda, když jí Honza třeba kousne" odpovím a ona přikývne. ,,To asi nikdo" šeptne a já na ni tázavě kouknu.
Pohled Zity:
,,Musel jsem nad tím přemýšlet... Vadí ti, že tě někdy kousnu, nebo zmáčknu? Dělá mi to starosti, protože nechci, aby jsis myslela, že musíš něco snášet jenom, protože jsem idiot" řekne a já se zasměju. ,,Mně to, ale nevadí" odpovím a on si povzdechne. ,,A to ti ani nevadí ty monokly? Nebo když tě svážu a...". ,,Kdyby mi to vadilo tak ti to řeknu. To že mám někde otisklý tvoje zuby mi vážně nevadí. Ty máš přece taky" dodám tiše a on se hned zasměje. ,,Do teďka tam jsou ďůlky" řekne a vyhrne si triko. ,,A to, že při sexu...". Musela jsem se uchechtnout. ,,Já vím jaký máš choutky" řeknu a on se začervená. ,,Něco pro tebe mám".
Pohled Vadima:
Zvedla se a i s batohem šla ke stolu. Vyházela si oblečení a nějaký věci. ,,Dala mi je Karin, že je dostala na oslavě pro to děcko. Nepotřebuje je" dodá a otočí se na mě. V rukách držela pouta. Musel jsem se smát. ,,Jseš dokonalá" pronesu a ona mi chytne jednu ruku. ,,Dostala ještě něco k tomu" odpoví tiše a chytne mi druhou. Z ničeho nic jsem byl připoutaný k posteli. Jen se zasmála. Trhl jsem rukama. ,,Můžu si je nechat?". ,,Jsou tvoje" řekne a dá mi pusu. V tuhle chvíli mě štvalo, že má monstra snad nejvíc. ,,Odpoutáš mě?" zeptám se a ona se zasměje. ,,Ještě si to rozmyslím" odpoví a odejde. ,,Zito" řeknu vyděšeně a ona se hned vrátí i s klíčem. ,,Sranduju" pronese a odpoutá mě. Hned jsem po ní skočil. S úsměvem na mě koukala. Já tu holku miluju.
Konec.
Vaše Adéla
BTW: Sorry za chyby
ČTEŠ
Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)
FanfictionVíte jak je těžký žít v něčem, co se vám nelíbí? Čemu prostě nevěříte? Tak to mám celý život. S mámou křesťankou a třemi bratry. Vlastně nevlastními bratry. Nikdy jsem nepředpokládala, že mě život donutí věřit v něco víc než jsem já sama. Ono to pro...