Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

,,My jsme lepší"

Pohled Vadima:

Těsně před tím než jsem vyšel ven, jsem si zapl bundu. Tohle hnusný počasí mě fakt nebaví. Z kapsy jsem vytáhl mobil a chtěl jí zavolat. U zídky stála Zita a s úsměvem na mě mávala. Hned jsem šel k ní. Popoběhla si a objala mě. ,,Jak dlouho tu stojíš?" zeptám se a ona mi vezme ruku. Položila si ji na zadek. Byla úplně ledová. ,,Asi deset minut" odpoví a pousměje se. Políbil jsem ji a snažil se ji zahřát. ,,Kluci mi už psali" řeknu a ona přikývne. ,,Mně volali taky" odpoví a chytne mě za ruku. Kolem nás začali chodit z okolních škol. Jasně, že se tu musela ukázat Sára. Jako každý den, když jdu do školy, tak i když odcházím. Musela si všimnout, že fotky mě a Zity jsou zpátky, když mě pořád stalkuje. ,,Jdeme" šeptnu a otočím se. Zita si ze země vzala batoh a koukla na ni. Hned se otočila a šla za mnou. ,,Nesnáším ji" šeptne Zita. Stiskl jsem jí ruku a vedl ji k autu.

Doma na nás čekalo překvapení. Jen co jsem vešel se ke dveřím přiřítila máma. Zita sem vešla a vyděšeně na ni koukla. ,,Zituško! Tak moc jsi mi chyběla!" jekne a hned ji obejme. ,,Už jsem si myslela, že tě nikdy neuvidím". ,,Mně se nezbavíte" odpoví Zita a mamka se na ni usměje. Jen jsem se smál. ,,Mami nech ji" šeptnu a ona přikývne. ,,Jasně. Pardon. Musím se chystat do práce" dodá a jde do kuchyně. ,,Neříkala jsi, že máš volno?" zeptám se a my jdeme za ní. ,,Měla jsem mít, ale teď se zase něco řeší a přijedou k nám z kraje. Musím tam být" dodá a vezme si kabelku. ,,Jídlo máte v troubě" řekne rychle a pohladí mě po vlasech. ,,Díky".

Pohled Zity:

Lehla jsem si do postele a přivoněla si k povlečení. Hrozně mi to tady chybělo. Na zádech mi něco přistálo. I ten debilní kocour mi chyběl. Začala jsem ho hladit. ,,Budeš od chlupů" řekne Vadim a já se otočím na dveře. ,,To je jedno" odpovím a on si sedne za mě. ,,Pořád jsi studená". Mávla jsem rukou a objala ho. Dala jsem mu pusu na krk a mírně ho kousla. ,,Nemáš hlad?". Zavrtěla jsem hlavou a zase ho políbila. ,,Měli by jsme se chystat" šeptne a já mu rozepnu pásek. ,,Vážně musíme?" zeptám se a narovnám se. Utišil se a pohled mu sjel níž. Rozepla jsem si košili a on na mě nejistě kouknul. Povzdechl si a jednou rukou si mě přitáhl. ,,Tak hrozně bych chtěl" šeptne a políbí mě. ,,Ani nevíš jak moc, ale musíme vážně jít" dodá a začne mi zapínat košili. Jen jsem na něj naštvaně koukala. ,,Slíbil jsem to" řekne a ještě na mě koukne. Povzdechla jsem si a opřela se o něj. Dva měsíce. Nevím jestli si to uvědomuje. Smutně jsem si povzdechla. Vadim se uchechtl.

Pohled Vadima:

Ondra na nás čekal před dveřmi. Jakmile nás viděl, rozeběhl se k nám. Chytil Zitu a hned ji objal. Zita se jen smála a pevně se ho držela. ,,Myslel jsem, že se už nikdy nesejdeme" řekne a položí ji na zem. Usmála se na něj a objala mě kolem žeber. ,,Tak jo. Jdeme! Jste poslední" dodá a Vadim na mě výherně koukne. ,,Jak myslíš" šeptnu a jdu dovnitř. Vadim mě doběhl a dal mi rychlou pusu na tvář. ,,Zmizíme co nejdřív". Přikývla jsem a vešla do bytu. Rozeběhl se k nám Honza. Popadl Zitu a nesl ji dovnitř. ,,Děláte jakoby se zachránil svět" šeptnu a Ondra se zasměje.

Seděli jsme pod dekou a objímali se. ,,A tady se Viktor ztratil" řekne Petra a na televizi se ukáže fotka. ,,Připadám si jako na rodinné oslavě, kdy nám děda ukazoval výlet na Vysočině" šeptne Zita a já se uchechtnu. Zita mě nenápadně přelezla a schovala se za mě. ,,Takže Malorka i příští rok?" zeptá se Honza a Viktor pokrčí rameny. Zita mi začala rozepínat kalhoty. S úsměvem jsem se na ni pootočil. ,,Lásko" hlesnu a ona mi odhrne trenýrky. ,,Třeba jo" odpoví a Petra přikývne. Denisa smutně koukala do země. ,,Určitě to bylo fajn" řekne a Petra nadšeně přikývne. ,,Bylo tam krásně. Deny... Když jsme byli na vodopádech, hned jsem si na tebe vzpomněla" dodá Peťa a usměje se na ni. Mírně jsem skousl deku. ,,Chápu. Už pujdeme" šeptnu a ona pustí. ,,Skvěle" odpoví a já na ni zakňučím. ,,No tady rozhodně ne" šeptne a zasměje se. ,,Ale... Už jsi to rozpracovala" odpovím a ona se uchechtne. ,,Až doma". Mrkla na mě. ,,Měli tam skvělý program pro páry" pronese Peťa. Denča jen s úsměvem přikývla a koukla na Viktora, který ji ignoroval. Zita na ně hrozně lítostivě koukala. ,,Stalo se něco co mi uniklo?" zeptám se a ona na mě koukne. ,,Ne" hlesne a mírně se pousměje. Přitulila se ke mně.

Pohled Zity:

Vadim měl zastrčenou ruku u mě v kalhotech a hladil mě. Snažil se mi to oplatit, ke nepustila jsem jo. Oba jsme se jen uchechtávali. Stejně tak jsme se, ale nezapojovali a radši mlčeli. Viktor úplně ignoroval cokoli Denisa řekla. A to není fér! Vím co se stalo, ale měli by se začít chovat normálně, nebo to někomu bude divný. Vadim mi zajel do kalhotek. Cukla jsem a rychle na něj koukla. Jednou možná dvakrát do mě strčil prsty. ,,Nepůjdeme?" zeptá se tiše a já přikývnu. Zase mi zapl kalhoty a odhodil deku. ,,Už jdete?" zeptá se Viktor a Vadim přikývne. ,,Jo. Správná návštěva ví, kdy má odejít" pronese a všichni se zasmějou. Jako bych slyšela jeho tátu. Petra s Viktorem nás šli vyprovodit. ,,Děkujeme, že jste přišli" řekne Peťa a obejme mě. ,,Jasný. Musíme se i někdy kulturně vzdělávat a ne jeho chlastat" odpovím a ona se zasměje. ,,Viki... Tak mě napadlo. Nechtěli by jste zase stanovat?" zeptám se a kouknu na něj. Pokrčil rameny. ,,Ani náhodou" řekne Petra se smíchem a on na ni koukne. ,,Když to tentokrát líp naplánujeme, na mole by se nemělo nic stát" řeknu a on na mě jen kouká. Myslím, že mu to došlo. ,,Stejně už je zima. Molo bude za chvilku zamrzlý" odpoví a já jen přikývnu. ,,To je pravda. Ale jednou zase roztaje a věci vyplavou napovrch". Jen přikývl a pousmál se. ,,Uvidíme se" řekne a Vadim přikývne. Chytl mě za ruku a vedl ven. ,,Ty chceš jít stanovat?". ,,Ne" odpovím a on mi otevře dveře. ,,Tak co to mělo znamenat?" zeptá se a já si povzdechnu.

Pohled Vadima:

Myslel jsem, že mě zase odbije a nebude to chtít řešit. ,,Viktor se vyspal s Denisou, když jsme byli stanovat" řekne a já se zastavím. Pořád jsem byl trochu v šoku. ,,Počkej... Nevymýšlíš si?" zeptám se a ona pokýve hlavou. ,,To by odpovídalo, proč se chovají tak divně". ,,Jo... Petra měla měsíčky a Michal se připil. Vlastně chápu, že hledala útěchu u Viktora, ale myslela jsem si, že to probrali" řekne a podívá se na mě. ,,Víš... Ono je to složitý, když jsi v milostným trojúhelníku. Myslím, že bude lepší, když to prostě nebudou řešit" odpovím a ona přikývne. ,,Ona má ale radši Viktora než Michala". Oba jsme mlčeli. ,,V tom případě... By se měli rozejít" šeptnu a ona si povzdechne. ,,My se o tom bavit můžeme, ale jim radit nemáme právo. My jsme si to taky udělali podle sebe a jim to připadalo špatně" dodá a já přikývnu. ,,Ale pokuď nevidíš... My jsme prostě boží" řeknu a ona se zasměje. ,,Pasujeme k sobě jako puzzle. My řešíme jiný věci" dodám a zastavím se. ,,Jaký?". ,,To jak moc tě miluju" odpovím tiše a ona se uchechtne. ,,Spíš řešíme to, že jsme spolu nebyli dva měsíce" pronesu a on přikývne. ,,Jasně! To je teď důležitější!".

Kooonec zvooonec

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby