Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Vítej v rodině

Pohled Zity:

Seděla jsem na gauči a pozorovala Vadima jak se chystá. ,,Vážně musíš dneska?" zeptám se a on se zasměje. ,,Ano, musím. Ale neboj. Zase se vrátím. Jako vždy. A ty navíc budeš mít čas... Říct tátovi, že se budeme brát" dodá tiše a já pokývu hlavou. ,,Ne. Ani náhodou. Slíbil si, že mu to řekneme společně. To to radši zrušíme" dodám a on pokýve hlavou. ,,Už jednou jsi mi řekla ano, už to nevrátíš. Miluješ mě!" jekne a skočí na mě. Zasmála jsem se a dala mu pusu. ,,Ani nevím jak bude reagovat" pošeptám a on na mě mrkne. ,,Pak mi to můžeš říct, ale už budu muset jet. Nezapomeň... Dneska jedeme za Yannou. Řekneme jí to, vyslechneme si pláč a zase pojedeme. Je mi jasný, že bude jančit a věci kolem... Nesnáším to" dodá tiše a já přikývnu. ,,A co tvoji rodiče?". Utišil se. ,,Nebavím se s něma. Nemusí to vědět" dodá tiše a já jen pokývu hlavou. ,,Ale jo. Jsou to...". ,,Rodiče. Jasně chápu. Až je uvidím, řeknu jim to, ale já se jim vyhýbám, takže je asi neuvidím. To je ale škoda" dodá jakoby nic a jde ke mně. ,,Měj se" pošeptá a dá mi pusu. ,,Taky" pronesu tiše a on na mě ještě mávne. Robin na mě skočil a lehl si na mě. ,,Tak co budeme dělat? Uklizeno je. Vybaleno taky. Ty jsi vykoupenej. Nechceš hrát třeba karty?" zeptám se a on mi olízne ruku.

Pohled Vadima:

Točil jsem se na židli a Ondra jedl nějaký sladkosti. ,,Kdy příjde?" zeptám se a on koukne na hodinky. ,,Za deset minut" odpoví a přijede ke mně. ,,Hele. Co je lepší? Frederik, nebo Ondra junior?". ,,Vadim" odpovím a on se začne smát. ,,Přemýšlím nad jménem pro mýho syna...". ,,Co když to bude holka?" zeptám se a on pokrčí rameny. ,,Ondronela junior zní taky dobře" odpoví a já se začnu smát. ,,Co si o Frederikovi myslí Daniela?". ,,Nelíbí se jí. Ona by chtěla Viliama. Ale toho já znám... jede v trávě a o večer píchá šlapky. Tak svýho syna nepojmenuju" dodá a já se začnu smát. ,,S Vilíkem byla vždycky sranda" pronesu a on mě mírně praští. ,,Já jsem si jistej, že neznám Maximilána ani Eleánor...". ,,Ty sis už vybral jména!" jekne a já se utiším. ,,Ne. Jenom říkám, že takový lidi neznám" pošeptám a on si opře lokty o stůl. ,,A jakpak se bude jmenovat tvoje třetí?" zašišlá a já jen pokývu hlavou. ,,Ještě nevím" pošeptám a on se zasměje. Na dveře začal někdo klepat. Rychle jsem se zvedl a otočil se na Ondru. ,,Máš modrej jazyk!" jeknu mírně a on se rychle zvedne. Utekl do koupelny. ,,Dobrý den. Omlouvám se, ale v městě byla nějaká nehoda a muselo se to objíždět" pronese a natáhne ke mně ruku. ,,V pohodě. Já jsem Vadim a tohle... je Ondra".

Mezitím:

Pohled Zity:

,,A pak jsem šel ze školy, a pak mě Karin vzala na zmrzlinu, a pak jsme šli s pejskama na procházku, a pak... No dobrý stačí! Teď já. Zito viděla jsi žraloky? Ježiši... Oba mlčte. Zito. Jak ses vyplížila z domu, aby si toho nikdo nevšiml? Prosim vás nechte ji. Ahoj. Tady Karin a Jonatánek!". Překřikovali se, ale nakonec vše utichlo. ,,Takže ses rozhodla zavolat? Vem si počítač ať tě vidím" dodá táta rázně a típne mi to. Natáhla jsem se pro počítač a přijala facetime. ,,Ahoj" pronesu a všichni na mě mávají. ,,Jak sis užila dovolenou?". ,,Dobrý. Bylo to moc pěkný" odpovím a on jen tiše přikyvuje. ,,Co ruka? Už ti vytahovali stehy?". ,,Jo. Už dávno. Dobře se to hojí" odpovím zase a odkašlu si. ,,Ehm. Něco bych vám chtěla říct. Je to důležitý... Ale pokud nemáte čas, klidně to napíšu do zprávy" dodám a on se zasměje. ,,Teď máme plno času". Sakra. Doufala jsem, že do toho zase něco skočí. ,,Ehm. Jak to jen říct... Jde o mě a Vadima" dodám a oni se utiší. ,,Vy jste se rozešli?". ,,Říkal jsem si, že je tam nějaký klid". ,,Jak ti je zlato?". ,,Takže Robin už s tebou není?". Zase se překřikovali a já jen nechápavě koukala. ,,Nerozešli jsme se. To vůbec...". ,,Takže Robin tam je?" zeptá se Štěpán a já se zasměju. ,,Jo. Leží tady pode mnou" odpovím a on se začne radovat. ,,Tak co se...". ,,Vadim mě požádal o ruku" vyhrknu a oni jsou všichni potichu. ,,A já řekla, že jo. Budeme se brát" dodám a všichni na mě jen nechápavě koukají. ,,Cože se budete!" křikne táta a já to rychle vypnu. Zaklapla jsem notebook a odložila ho. Vydechla jsem a koukla na mobil. Táta už mi volal. Ne. Nevezmu mu to. Musí si to nechat projít hlavou. Blokla jsem si jeho číslo.