Nehraj mi na city (FF Vadim Tkačenko - Vadak)

Ta-dá

Pohled Vadima:

,,Kam ty medaile?" zeptá se Ondra a já ukážu na krabici. ,,Kam to všechno dáš ty vole" pronese Honza a sedne si na zem. ,,Schováme to na půdu a potom... Se uvidí" odpovím a Viktor otevře šuplík. ,,Kondomy, kondomy, lubrikant, pouta... Mě už nic nepřekvapí" dodá pobaveně a zase ho zavře. ,,Myslíš, že ti to tu máma prošmejdila?". Mírně jsem se zasmál. ,,Doufám, že ne, ale vím, že určitě" odpovím a oni se zasmějou. ,,Kámo v tomhle pokoji mám tolik vzpomínek" šeptne Michal a sedne si na zem. ,,Tady jsem se poblil.... A tady taky" dodá a lehne si na to místo. ,,Nebo jak jsi mi poblil koberec. Od tý doby tu už žádnej nebyl!" jeknu se smíchem a oni se taky začnou smát. ,,Nebo jak jsme nahýho Viktora vyhodili oknem" šeptne Ondra a drkne do něj. Jen se uchechtl a odnesl další krabici. Jak se to tu začalo vyprazdňovat, spadly na mě obavy. ,,Jaký to je bydlet s holkou?" zeptám se tiše s oni na mě pobaveně kouknou. ,,Vždyť se Zitou bydlíš" odpoví pobaveně Ondra a já přikývnu. ,,Jakože jo, ale... Teď tam budu mít všechny věci". Tiše na mě koukali. ,,Ty chceš vycouvat?" zeptá se pobaveně Michal a já jen pokrčím rameny. ,,Ne vycouvat. Jenom... Já nevím" šeptnu a skloním hlavu. ,,Zase moc přemýšlíš. Čeho se bojíš?". ,,Já fakt nevím. Miluju Zitu, ale i tak je sní dost těžký vyjít. Je náladová, někdy je nepříjemná a...". ,,Je to ženská" pronese Honza a oni si posedají na zem. ,,Taky jsem si říkal, jestli se na to radši nevykašlat, ale potom... Když se každý večer vrátím za Peťou, tak si vždycky říkám, že jsem vlastně hrozně rád, že na mě někdo čeká" řekne a pokrčí rameny. Jen jsem mlčel. ,,Tak hrozně sis to přál" dodá Honza a já přikývnu. ,,Já vím. Jenom si nedokážu představit bydlet někde jinde. Tady jsem vyrostl. Tady jsem měl poprvé sex, poprvé jsem se tu zhulil... S váma" dodám a oni se jen zasmějou. ,,Pamatujete si na to léto, kdy naši odjeli a my jsme tu udělali hausku? Dva dny jsme od cuď větrali trávu, blitky a smrad z chlastu" řeknu a oni jen přikyvují. ,,Poprvé jsem tu zasunul. V koupelně. S Hanáčkovou" dodá pobaveně Michal a jen si dá hlavu do dlaní. Hrozně jsme se nasmáli. ,,Nechci aby to vyznělo nějak zle, ale... Nejradši bych byl kdyby žádná Zita nebyla. Abysme zase byli takhle spolu a neřešili takovýhle hovna" pronesu a lehnu si. Díval jsem se na flek na stropě, který jsme tam udělali, když kluci zapálili polštář.

Pohled Zity:

,,Ahoj" šeptnu a oni se na mě otočí. Vadim rychle vstal a šel ke mně. ,,Dveře byly otevřený" pronesu a on mi chce dát pusu. Uhla jsem a kousek od něj odstoupila. ,,Slyšela jsi něco?" zeptá se a já pokrčím rameny. ,,Možná" odpovím a on si povzdechne. ,,Jenom... Dovezla jsem vám další krabice, ale asi ke nebudeš potřebovat" řeknu hnusně a kopnu do jedné z krabic, co mi leží u nohy. ,,Lásko...". Bouchla jsem za sebou dveřmi. Hned zase stál za mnou. ,,Copak nemáš obavy?" zeptá se a já odemču auto. ,,Neměla jsem. Dokud jsi neřekl, to co jsi řekl" odpovím a chci nasednout. Vytáhl mě a zabouchl dveře. Zmáčkl mi ruku a zase udělal ten jeho pohled. Protočila jsem nad tím očima. ,,Nechtěl jsem...". ,,Je mi jedno co jsi řekl. Jde mi o to, že to všechno byl tvůj nápad. To ty jsi rodičům na truc řekl, že se odstěhuješ. Snažila jsem se ti pomoc" dodám a on přikývne. ,,Musím jet pro Jasmínu" šeptnu a on mě obejme. Odstrčila jsem ho s vrazila do auta. ,,Chceš se vůbec stěhovat? Chceš se mnou být?" zeptám se a on přikývne. ,,Jasně že jo. Moc. Hrozně moc" odpoví a chce mi dát pusu. Políbil mě a objal mě. ,,Zlobíš se?". Přikývla jsem a on si povzdechl.

Pohled Vadima:

Mrzelo mě, co jsem řekl. Hlavně mě mrzelo, že to slyšela. Že slyšela jak pochybuju. ,,Máme všechno sbalený" pronesu a ona pokrčí rameny. ,,Zařiď si to jak chceš" odpoví a já na ni utrápeně kouknu. ,,S klukama to naložíme a odvezeme". Zase jen přikývla. ,,Netrap mě" hlesnu a ona se opře o auto. ,,Taky jsem byla nervózní, ale ne kvůli tobě, ale kvůli sobě" šeptne a kope do kamene. ,,Ty jseš moje jistota. Že se k tobě vždycky vrátím. A... Bolí mě slyšet, že ty to tak nemáš". ,,Tak to není" oponuju a jen se pousměju. ,,Nic nedělám na truc. Dělám to, abych byl s tebou" dodám a ona přikývne. ,,Řekl jsem pěknou blbost. A omlouvám se. Mrzí mě co jsem řekl. Chci dneska přijít domů a mít tě tam" dodám a ona se usměje. ,,Já tě tam taky chci. Chci tě u sebe" dodá a já si ji přitáhnu. Někdo si odkašlal. Oba jsme se otočili na tátu. ,,Už máš sbaleno?". Všichni jsme mlčeli. ,,Tak já jedu... Na shledanou" šeptne Zita a dá mi rychlou pusu. Šel jsem k němu. ,,Jo. Jenom to odvezeme" odpovím a on přikývne. ,,Fajn" odpoví a jde dovnitř. Šel jsem k otevřenému oknu. Někdy se hodí bydlet v přízemí. ,,Stěhujeme" pronesu a oni vykouknou. ,,Už jste si to vyříkali?" zeptá se Ondra a já se jen zasměju. ,,Nedělejte. Poslouchali jste" dodám tiše. ,,Nazdar chlapi" pronese táta a oni na mě vyděšeně kouknou.

Ondra odnesl poslední krabici a hodil ji do auta. Stál jsem v pokoji. Byl úplně prázdný. Zase jsem z toho byl smutný. ,,Tak co? Jak je?" zeptá se táta a vejde sem. ,,Nijak. Jsem z toho takovej smutnej" odpovím a on přikývne. ,,Přijdi se na nás někdy podívat" pronese a já přikývnu. ,,Jasně, že příjdu" odpovím a on si povzdechne. ,,Nemáte dítě že ne?" zeptá se a já pokývu hlavou. ,,Je od kamarádů". Chodil po pokoji. ,,Vyrostls hodně rychle" pronese a já skloním hlavu. ,,Ty brečíš?" zeptá se pobaveně a já pokývu hlavou. ,,Já nikdy nerečím" odpovím a on mě obejme. ,,Budete mi chybět" šeptnu a on přikývne. ,,Ty nám taky, ale stěhuješ se pár ulic" odpoví a já jen přikývnu. Do dveří vběhla máma. ,,Moje děťátko tu s námi už nebude!" jekne a začne brečet. Objala mě a posmrkovala. ,,Mami nebreč" šeptnu a ona pokývu hlavou. ,,Bude se mi hrozně stýskat!". Táta mě poplácal po zádech. Všichni jsme vyšli ven před byt. Ti idioti mě tu nechali! Trapně jsem se na ně otočil. Přijelo k nám auto. Vylezla Zita a vzadu spala Jasmínka. Jen jsem se na ni pousmál. ,,Když přijeli kluci bez tebe, došlo mi, že tě tu asi zapomněli" pronese a my se zasmějeme. Objal jsem ji a jen se na ně usmál. ,,A jaký máte plán?" zeptá se máma a já kouknu na Zitu. ,,Máme v plánu... Vlastně ani nevím" dodám a jen se zasměju. Zita přikývla a usmála se na ně. Z auta se ozval brek. Hned jsme ji vytáhl a pochoval si ji. ,,Ta je krásná!" jekne máma a vezme si ji. Táta se na ni začal ksichtit. ,,Už jste v pohodě?" zeptá se tiše Zita a já přikývnu. ,,Tak jo. Měli by jsme jet. Musíme vybalovat" dodám a oba na mě smutně kouknou. Zita si vzala Jasmínu a posadila ji do auta. Mamka mě zase objala. ,,Přijď někdy domů se podívat na kočku" pronese a já se jen zasměju. Přikývl jsem a sedl si do auta. Zita mě chytla za ruku a usmála se na ně.

Pohled Zity:

Vadim mlčel. Viděla jsme jak mu cuká ret. ,,Nic se nemění" šeptnu a on přikývne. ,,Já vím" odpoví s otočí se na Jasmínu. ,,Takže. Co máme vlastně v plánu?" zeptá se a koukne na mě. ,,Já mám rozhodně v plánu si užít léto, když pak musím do školy" odpovím a on přikývne. ,,Co máš v plánu ty?" zeptám se stejně a on se zasměje. ,,Být s tebou, klukama a... Najít si nějakej job" odpoví a já přikývnu. ,,Jak to teď budeme dělat? Máme dům, psa, máme sebe a... Co jako bude dál?". Oba jsme mlčeli. ,,Měli bychom si srovnat pár věcí. Víš co tím myslím? Jak bude naše domácnost probíhat a jestli... Tam chceš zůstat nebo najít něco jinýho" dodá a já přikývnu. Vlastně sama pořád nevím. Na jednu stranu má pravdu. Máme vlastní dům, soukromí, zahradu, velký pozemek. Můžeme dělat spoustu věcí.Zároveň je to hrozně moc běhání kolem toho všeho. ,,Víš co? Budeme to řešit až to bude potřeba. Zatím... Si myslím, že všechno funguje dobře" odpovím a on se pousměje. ,,Jo! Na půdě jsem našel postýlku. Mám ti ji snést?" zeptá se a já přikývnu. ,,Promiň. Měla jsem ti o ní říct dřív, ale Jonáš má službu a Sisa potřebuje řešit věci kolem rodičů" řeknu rychle a on se zasměje. ,,Pro příště, abych s tím počítal a nepil" odpoví a já přikývnu. U domu na nás všichni čekali. Vadim vyšel a vytáhl Jasmínu. ,,Tak jo. Krabice jsou v domě. My asi půjdeme...". ,,Nechcete tu s námi zůstat? Můžeme si dát něco dobrýho a posedět na zahradě" řeknu rychle a Vadim na mě překvapeně koukne. ,,Tak jo" pronese Viktor a kluci se na sebe začnou usmívat. ,,Víte co? zavolám Anetě ať donese nějaký pivo". ,,Já zavolám Petě. Včera dělala nějakou buchtu. Může se hodit". ,,Denisa donese co řeknete" pronese Michal a já se zasměju. Všichni jsme vešli do domu. Cítím nějak, že se tu konečně začínám cítit zase jako doma. ,,Dívej! Zito. Zapojil jsme světla na terase" řekne Ondra a zapne je. Celá terase se rozzářila. ,,Děkuju. Myslela jsem, že jsou rozbitý" odpovím a on přikývne. ,,Byly špatný rozvody. S Vadimem jsme je dokoupili" dodá a já se na něj překvapeně otočím. ,,Je čas abych se začal zapojovat" šeptne a já ho obejmu. Honza mezi tím nesl Jasmínu a ukazoval jí dům. ,,Překvapila jsi mě s tím, že chceš, aby tu zůstali" pronese tiše a já jen pokrčím rameny. ,,Od pohřbu jsme se pořádně neviděli a chtěla bych být zase v kontaktu s lidmi" odpovím a on mě obejme kolem ramen. ,,Tak jo" Holky tu budouza deset minut! Co máme zatím dělat?". ,,Odpočívat" odpoví se smíchem Vadim a oni přikývnou. ,,To zní fajn!" křikne Ondra a všichni jdou na zahradu. ,,Jdi za nimi. Půjdu ji uspat" dodám a on pokýve hlavou. ,,Já ji dám spát. Dlouho jsem si s ní nepovídal" řekne rychle a Honza mu ji podá. ,,Tak jo kočko. Dneska si řekneme o tom, jak jsem potkal dvě šílený holky...". Šla jsem k Honzovi. ,,Ty Zito... Zvládnete to spolu? Myslím tím, už navždycky? Protože kdyby jste se zase rozešli, už by se zabil" řekne a já přikývnu. ,,Mám to v plánu" odpovím a on mě obejme. ,,Asi jsme se s Anet rozešli" šeptne a já k němu jenom zvednu hlavu. Do dveří vběhly holky. ,,Teda bordel tu je pěknej!" jekne Daniela a já na něj pořád nechápavě koukám.

Konec

Vaše Adéla

BTW: Sorry za chyby